Česko dnes neřeší jen drahé bydlení. Řeší důsledek třicetileté rezignace státu a měst na jednu ze základních funkcí veřejného sektoru – stavět a dlouhodobě spravovat byty pro normální život.

Máme za sebou skvělý a inspirativní workshop JAK MĚSTŮM OTEVŘÍT CESTU K NOVÉMU BYDLENÍ!

Dotazníková šetření je dnes běžným doplňkem strategií a koncepcí měst. Výstupy z nich ale často vypadají velmi podobně - několik grafů v PDF, základní shrnutí a tím celý proces končí. Data, která vznikla, přitom málokdy skutečně žijí dál. V případě Mnichova Hradiště jsme k věci přistoupili jinak.

Dostupné bydlení je dnes jedním z klíčových témat rozvoje měst. Mnoho samospráv ale naráží na stejnou otázku: “Kde začít, jak správně nastavit priority a jak celý proces dovést od prvotní analýzy až k reálné výstavbě”.

Strategie měst bývají plné projektů, vizí a investičních záměrů. Mnohem méně často ale odpovídají na ekonomicky nejdůležitější otázku: “Jak dnešní prostorová rozhodnutí promění budoucí provozní náklady města?”

Od 1. ledna 2026 došlo k zásadní změně ve financování regionálního školství. Odpovědnost za úhradu nákladů na nepedagogické pracovníky (typicky školníky, kuchařky, hospodářky či administrativní pracovníky) a na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV – např. učebnice, učební pomůcky či další vzdělávání pedagogů) přešla ze státu na zřizovatele škol, tedy především na obce a kraje.

Největší slabinou české veřejné správy není nedostatek analýz, peněz ani legislativních nástrojů. Největší slabinou je, že stát se už 30 let pokouší udržet pohromadě něco, co dlouhodobě držet nemůže. Pojďme se podrobně podívat na problematiku slučování obcí.

Už je to více než rok, co vstoupila v platnost novela zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (účinná od 1. 1. 2025). Tato změna přinesla řadu upřesnění, ale jedno z nich se v denní praxi často opomíjí. Víte, že průběžné vzdělávání vedoucích úředníků musí podle zákona zahrnovat i manažerské vzdělávání?

V odborné i komunální praxi se „participace“ postupně proměnila z konkrétní metody práce s veřejností v univerzální pojem, který má signalizovat modernost, otevřenost a legitimitu. Bez ohledu na to, zda veřejnost skutečně dostává možnost něco ovlivnit. Právě zde vzniká jádro problému.

Cílem projektu je vytvořit, ověřit a předat do praxe obecnou metodiku regulatorních sandboxů (RS) a její oborovou variantu pro sociální oblast, aby veřejná správa mohla rychleji a bezpečněji pilotovat inovace a připravovat kvalifikované legislativní úpravy (v návaznosti na zákon č. 328/2025 Sb.).

O Ústeckém kraji se už roky mluví jako o regionu, který „potřebuje pomoc“. Vznikají strategie, akční plány, transformační programy, tematické výzvy, kulaté stoly. Stát deklaruje, že periferním regionům věnuje zvýšenou pozornost. Přesto základní čísla zůstávají tvrdá a neúprosná.

Plánovaná rezidenční výstavba je momentálně v Česku tématem, které spolehlivě plní hlavní stránky všech médií. Současně však leží v zájmu snad každého starosty od největších až po ty nejmenší města a obce v ČR.

Dne 4. února jsme přivítali zástupce samospráv na workshopu věnovaném jednomu z nejpalčivějších témat současnosti – rozšiřování městského bytového fondu. Živá diskuze nám potvrdila, že města hledají efektivní cesty, jak zajistit dostupné bydlení pro své obyvatele.

Schopnost měst aktivně pracovat s bytovým fondem je dnes rozhodujícím faktorem jejich budoucího rozvoje.

Vždy, když se vedení úřadu rozhodne pro realizaci personálního a procesního auditu, víme, že se setkáme s mnoha výzvami. První z nich je frustrace zaměstnanců z propouštění.

Město Prostějov se vydalo cestou moderní digitální komunikace s občany. Prostřednictvím webové platformy rozvijime.prostejov.eu, která běží na systému PinCity, nabízí veřejnosti detailní přehled o rozvojových projektech a zároveň aktivně zapojuje obyvatele do rozhodování o investicích skrze participativní rozpočet.

Ve veřejné debatě o bydlení se stále dokola opakuje jeden příběh. Hlavní viník je stát. Úředníci, ministerstva, složitá legislativa, nekonečně dlouhé povolovací procesy.

V AQE academy věříme, že kvalitní vzdělávání je klíčem k úspěchu. Nabízíme širokou škálu školení přizpůsobených vašim potřebám. Ať už jste úřad nebo firma, naše školení vám pomohou dosáhnout cílů.

V řadě českých měst dnes rezonuje stejná otázka. Jak zvrátit dlouhodobý úpadek a vdechnout nový život místům, která kdysi pulsovala průmyslem a energií? Jednou z odpovědí může být odvážný koncept experimentální čtvrti, nové městské části pojaté jako laboratoř inovací pro bydlení, práci i komunitní život.

Odlehlé příhraniční oblasti jako Ašsko dlouhodobě trpí specifickými problémy, na něž běžné dotační programy a standardní politiky nedokážou účinně reagovat. Ašsko je nejzápadnější výspou ČR, obklopené z velké části Německem, a jediná silniční spojnice do vnitrozemí vede přes další strukturálně postižené regiony.

Dostupnost bydlení se stává jedním z nejpalčivějších problémů české společnosti. Zatímco v okolí velkých měst se ceny bytů vyšplhaly mimo dosah mladých lidí a střední třídy, v periferních regionech je situace zcela opačná – stávající byty jsou levné (ideální podhoubí pro obchod s chudobou), ale nové se nestaví.

Bydlení je nejen základní lidská potřeba, ale zároveň strategická společenská komodita. Tím spíše pak způsob, jakým města a obce přistupují k péči o svůj bytový fond, zásadně ovlivňuje kvalitu života, sociální soudržnost i ekonomickou stabilitu místních obyvatel (města, regionu).

Zorganizovat vzdělávání úředníků tak, aby bylo efektivní, splňovalo požadavky ministerstev a nebylo finančně náročné – to je nesnadný úkol personalistek a personalistů na úřadech.

Budování města je jako příprava na maraton – vyžaduje dlouhodobou strategii, trpělivost a vytrvalost. Stejně jako běžec nemůže natrénovat na maraton během několika týdnů, ani město nemůže dosáhnout udržitelného rozvoje bez pečlivého plánování a postupného úsilí.​

Periferní regiony v ČR, jako je Ústecký a Karlovarský kraj, zahrnuté do regionu Severozápad, čelí dlouhodobým problémům a s tím spojeným výzvám. Poslední EU report Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrzuje skutečnost, na kterou už několik let marně upozorňujeme a na jejímž základě jsme navrhli inovativní řešení v podobě Lex Aš.

Otázka, zda by stát měl investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo se soustředit na efektivní využití zdrojů v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel a ekonomických aktivit, je dlouhodobě předmětem diskuze. Tento problém odráží širší dilema mezi principy efektivity a odpovědnosti, které stát zastává vůči svým občanům.

Mezi lety 2016 a 2023 prošla demografická mapa České republiky významnými změnami. Dynamika migrace, suburbanizace a demografického stárnutí zásadně ovlivnila vývoj počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností (ORP) a jejich okolí.

Veřejná správa je klíčovým pilířem fungování společnosti. Přestože se svět rychle mění, mnoho procesů a přístupů ve veřejné správě zůstává zakotvených ve 20. století. Je tedy zřejmé, že abychom mohli efektivně reagovat na potřeby současnosti a budoucnosti, musíme začít dělat věci jinak.

Experti a expertky z oblasti SMART, vysokých škol a inovačních center se sdružili v Centru výzkumu pro odolnou, smart, inovativní a udržitelnou společnost (CESMOD). Součástí programu je také společnost Obce v datech, která v rámci skupiny AQE zpracovává index kvality života měst prostřednictvím automatizovaného zpracování big dat.

Realizace velkých investičních projektů, jako jsou např. nové průmyslové zóny nebo příchod velkých firem do městských oblastí, může mít výrazný dopad na rozvoj regionu. Ačkoli tyto investice přinášejí ekonomický růst a zvyšují zaměstnanost, jejich vliv na městskou infrastrukturu, kvalitu života a společenskou strukturu je komplexní.

Ač se ve většině případů může jednat o užitečný institut přinášející zadavateli možnost konzultovat s odborníky nebo i potenciálními dodavateli možná úskalí zadávacích podmínek, může s sebou realizace předběžné tržní konzultace přinášet i nemalá rizika.

Zájem občanů o možnost ovlivňovat dění v jejich okolí je fenoménem poslední doby.  Lidé se chtějí aktivně zapojit do rozhodování o městě, podílet se na projektech, cítí se spoluzodpovědní za místo, kde žijí a vyžadují více možností, jak se mohou na řízení města podílet. 

Jako každý rok, i počátkem roku 2024 bilancujeme, co se nám ve městech podařilo nastartovat za nové projekty, jaká témata byla diskutována a co očekáváme, že bude prioritou v roce letošním.

Ke konci loňského roku jsme vyhlásili výsledky již 6. ročníku Indexu kvality života, který ve spolupráci se společností Obce v datech vyhodnocujeme. Velká mediální pozornost mě vedla k potřebě sepsat základní úvahy, které tvorbu Indexu provázejí.

Vláda seznámila veřejnost s konsolidačním balíčkem na tiskové konferenci 11. května 2023. Dokument odráží politickou realitu kompromisu pěti koaličních stran. Je bohužel vytvořen bez jakékoliv koncepce a šit „horkou jehlou“.

Strategie rozvoje bydlení měst v ČR, jsou-li takto nazvány, jsou spíše návrhy politik bydlení v jednotlivých městech. Spíše se jedná o soupisy a popisy možného, které jsou však téměř univerzální pro všechna města či alespoň pro určité typy (velká nebo malá, v blízkosti jádra či na periferii, rostoucí či smršťující se atd.).

Při poslední aktualizaci našeho šetření, které se věnuje využití strategického plánování ve městech v ČR (206 ORP), jsme pro rok 2022 navýšili průměrný počet dokumentů strategického významu na 11,4 ze stavu 10,6 v roce 2019. Našim obcím přibývají zejména adaptační strategie a energetické koncepce.

Základem naší práce je zdánlivě jednoduchá, nicméně velmi osvědčená metodika, která říká, že šťastný je člověk, který materiálně nestrádá, žije ve zdravém prostředí, má přístup ke zdravotní péči a existuje pro něj pestrá možnost sociální interakce s ostatními lidmi, do které je zapojen, neboť to je podstata lidské osobnosti.

Při plánování rozvoje obce, hledání hlavních fenoménů, formulaci možných řešení, rozhodování o využití finančních prostředků apod., je důležité zapojit obyvatele či další aktéry v obci působící. 

Participace obyvatel při rozvoji města je fenomén dnešní doby. Díky pandemii COVID-19 jsme se všichni museli naučit více pracovat z domova a omezili setkávání. Jak využít tyto zkušenosti při spolupráci města s občany?

Zapojení lidí není žádná velká věda. Neznamená to však, že o něm není potřeba přemýšlet a plánovat. Pro začátek se můžete řídit těmito pěti základními pravidly.

Říčany ve středních Čechách se staly potřetí za sebou místem s nejvyšší kvalitou života v Česku. Nejvíce si v meziročním srovnání polepšil Holešov ve Zlínském kraji. Poskočil o 64 míst na 57. místo.

Dlouho jsme žili v zajetí myšlenky, že základním problémem měst je absence dobrých (skvělých) strategických plánů. Tvrdíme, že bez pořádné strategie, nemůže město plně rozvíjet svůj potenciál. 

Na trhu chyběl jednoduchý a komplexní nástroj pro snadnou komunikaci a plánování strategie.

Projekt řeší problém nedostatečného využívání dat ve veřejné správě v EU. Prostřednictvím nově vznikajícího DATA HUBu chceme poskytnout obcím dostatek informací pro strategické rozhodování a evaluaci dopadů intervencí.

Nejlepších výsledků dosáhly opět obce z oblasti Prahy a okolí, které obsadily 4 z prvních 5 míst pořadí. Z ostatních regionů si velmi polepšily obce Jihomoravského kraje, pro které je dobře dostupné Brno.