Index kvality života 2022

Základem naší práce je zdánlivě jednoduchá, nicméně velmi osvědčená metodika, která říká, že šťastný je člověk, který materiálně nestrádá, žije ve zdravém prostředí, má přístup ke zdravotní péči a existuje pro něj pestrá možnost sociální interakce s ostatními lidmi, do které je zapojen, neboť to je podstata lidské osobnosti.

Kvalita života je proto měřena pomocí indexů, které mají vliv na spokojený a šťastný život člověka. U každého indexu pak platí, že musí být na národní úrovni dostupná data pro objektivní srovnání. Zároveň platí jednoduché pravidlo, že pokud mám k dispozici možnost většího výběru, tak mám možnost lepší volby. Dalším řídícím principem je dojezdnost, kterou počítáme v okruhu obce. Každý člověk se v životě pohybuje zejména v perimetru dojezdnosti 30 minut. Technicky se indexy opírají o metodiku OECD a relevantní matematicko-statistický aparát kompozitních indexů.

Naše indexy jsme rozdělili do tří základních oblastí:

• zdraví a životní prostředí,
• materiální zabezpečení a vzdělání,
• vztahy a služby.

Celkově je takto klastrováno 29 indexů, které vycházejí ze 79 datových sad. Každý Index má stanovenou příslušnou váhu, přičemž pořadí obcí určuje vážený součet jednotlivých indexů. 

Využíváme několik různých typů dat, se kterými pracujeme. Jednak jsou to otevřená data od ČSÚ či dalších institucí státní správy. Dále jsou to data, která již zpracovává jiná organizace (např. Exekuční komora, CERMAT) a zejména to jsou data, která vytěžujeme prostřednictvím robotů na bázi umělé inteligence z volného internetu. Ta mají vztah zejména k principu dostupnosti/dojezdnosti např. u nabídky služeb či práce.

Ročník 2022

Na obou koncích pořadí k významným změnám nedošlo. Dvě obce s nejvyšším hodnocením – Říčany a Praha, i dvě obce s nejnižším hodnocením – Orlová a Karviná, jsou shodné pro všech 5 vydání.

V pořadí došlo k výraznějším posunům spíše ve středu žebříčku, a to u Nového Bydžova (o 58 pozic), Dobříše (o 57 pozic) a u obcí Stod, Hořice a Kostelec nad Orlicí (o 49 pozic). Obce Stod, Nový Bydžov a Odry zaznamenaly také největší zlepšení z hlediska hodnoty IKŽ, a to zlepšení o 1,0 bodu.

Nejvýraznější pokles zaznamenal Zábřeh (o 52 pozic), dále pak Čáslav (o 42 pozic), Luhačovice (o 38 pozic), Sušice a Klatovy (shodně o 37 pozic).

Začátek 20. let byl ovlivněn mnoha významnými faktory, které se zpětným pohledem jevily jako zásadní. Ať se jedná o pandemii covidu-19, válečný konflikt na Ukrajině či postupný nástup (vysoké) inflace. Přestože tyto významné externí faktory zcela dominují veřejné debatě posledních let a ovlivnily v zásadě všechny obyvatele naší země, z pohledu sledování dat lze pozorovat zatím pouze menší dopad do některých indexů (částečné či úplné uzavření některých provozoven apod.). Při relativním srovnání měst, kdy tyto dopady byly víceméně plošné, nelze zatím prokázat konkrétní dopad těchto faktorů na změnu kvality života ve městě. Bude zajímavé sledovat delší časové řady, zda-li se projeví dopad těchto faktorů na kvalitu života českých měst markantněji.

Na základě vývoje dat, který sledujeme, nicméně začíná být patrný vliv změny typu práce (druh a mzda) na migrační trendy a extrémní růstové tlaky realitního trhu zejména na preference výběru místa k životu u mladých lidí. Za roky analytické práce jednoznačně konstatujeme, že faktor „dobré“ práce skutečně stojí v srdci kvality života obcí, což ukazuje i současná ekonomická krize a náš projekt se tomuto fenoménu bude věnovat mnohem více a detailněji. Připravujeme pro příští rok podrobné srovnání nabídky práce v celé ČR.

Jak může město ovlivnit kvalitu života?

Často jsme konfrontováni zástupci samospráv tím, že města (jejich vedení) nemohou kvalitu života ve své obci ovlivnit. Náš pohled je však jiný. Ano, jistě existuje řada indexů, které jsou z pohledu místní samosprávy těžko ovlivnitelné. Na druhou stranu město dává životu občanů (a svému rozvoji) zásadní impuls – podporuje mladé, podporuje firmy a zaměstnanost, vytváří podmínky pro kulturní a komunitní život apod. Tedy z pohledu starosty, který plánuje pouze 1-2 roky kupředu, tyto věci skutečně nemají okamžitý dopad. Ale starostové, kteří se chovají jako lídři a budují město s výhledem 10-20 let, prokazatelné výsledky mají. Inspirací může být i jedno z hesel Tomáše Bati, když starostoval Zlínu: „Buďme královskými ve svých myšlenkách a plánech a obchodníky při jejich provádění.“

Jako zajímavý podklad pro rozhodování je i srovnání Indexu kvality života a Indexu hospodaření (ratingu), který pro města taktéž zpracováváme. Až na výjimky jsou tyto žebříčky opačné. Co to znamená? Například to, že města s nízkou kvalitou života neinvestují do budoucího rozvoje, peníze drží v bankách či na účtech, kdežto města z popředí Indexu kvality života mají vyšší úvěrové zatížení, více čerpají dotace, více investují.

Hlavním faktorem ovlivňujícím dnes trend změny kvality života obcí je kombinace nabídky dobře placené práce a dostupného bydlení. To vše přináší kapitál do území, přitahuje obyvatele, rozvíjí nabídku služeb a celkově umožňuje městu prosperovat.

U řady měst (zejména velkých statutárních metropolí) vidíme, že role managementu je velmi omezená. Město žije vlastním životem a energie změny zapříčiněná rozhodnutím primátora (rady) se vytrácí. U menších měst je tomu ale naopak. Tam změnu přináší právě vedení, které uvažuje strategicky a drží kontinuitu rozhodování (nemění každé 4 roky směr).

Obecně na strukturovaných datech můžeme pozorovat, že se nůžky kvality života mezi českými městy stále více rozevírají. Mělo by být zájmem nejen českých obcí, ale i představitelů vlády a obecně orgánů státní správy se více zajímat o tyto rozdíly a pozornost věnovat zejména těm oblastem, které jsou vysoce ohroženy (pohraniční regiony, vnitřní periferie). Nečinnost státu v cílené regionální politice může zapříčinit stav, který již nepůjde vyřešit.

Jan Havránek

Sdílet na LinkedIn