V dnešní době disponujeme nepředstavitelným množstvím dat a informací, které jsou dostupné každému na dosah ruky. Přesto však často selháváme v tom nejdůležitějším – v hledání klíčových problémů, které by měly být středobodem každé analýzy.

Ač se ve většině případů může jednat o užitečný institut přinášející zadavateli možnost konzultovat s odborníky nebo i potenciálními dodavateli možná úskalí zadávacích podmínek, může s sebou realizace předběžné tržní konzultace přinášet i nemalá rizika.

Vzdělávání úředníků ve veřejné správě je klíčovou součástí modernizace a digitalizace veřejné správy. S rozvojem informačních technologií se na úřadech v České republice stále častěji uplatňuje e-learning jako forma vzdělávání, která je rychlá, flexibilní a může ušetřit rozpočet úřadu.

Stalo se jakýmsi plánovacím předsudkem, že všechny cíle strategických dokumentů musí být tzv. SMART. I když to se to při teoretické disputaci zdá jednoznačné, ostatně přeci je jasné, že abychom cílů dosáhli, musíme jen stanovit v takové podobě, aby dosažitelné, praktická aplikace tak jednoznačná není.

V mnoha předchozích článcích na téma strategického plánování jsem vysvětloval důležitost leadershipu jako hlavního hybatele změny. Zejména při strategickém plánování je leadership zcela zásadní faktor, který jednoznačně definuje, jak bude celý postup tvorby strategie vypadat. Přestože jsou analýzy důležité, neměly by stát za rozhodnutím, čeho vlastně chceme dosáhnout.

Ve veřejné správě je neustálý rozvoj zaměstnanců klíčový pro zajištění efektivního a kvalitního poskytování veřejných služeb občanům. S rychlým technologickým pokrokem a neustále se měnícími právními a administrativními požadavky je důležité udržovat si aktuální znalosti a dovednosti. 

Obce a města řeší obdobné problémy, čelí podobným výzvám. Jak tedy nastavit správně priority své strategie? Co vše má ve strategii být uvedeno? Až do jaké podrobnosti ve struktuře strategického dokumentu jít?

Při poslední aktualizaci našeho šetření, které se věnuje využití strategického plánování ve městech v ČR (206 ORP), jsme pro rok 2022 navýšili průměrný počet dokumentů strategického významu na 11,4 ze stavu 10,6 v roce 2019. Našim obcím přibývají zejména adaptační strategie a energetické koncepce.

V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji. 

Jeden z klíčových důvodů, proč takřka každá strategie při své implementaci selhává, je její vazba na rozpočet města. Nebudu se zabývat způsobem vzniku samotné strategie (může být rozličný), i tento však může mít dopad na selhávání v implementaci.

Při tvorbě každé strategie se dostaneme do fáze, kdy máme zpracovanou vizi, určeny strategické cíle/priority a postupně budujeme zásobník projektů pro nadcházející roky. I na malém městě takový zásobník často obsahuje stovky potřebných projektů, na jejichž realizaci chybí peníze.

Studie proveditelnosti je nástrojem pro zdůvodnění návrhu projektu zejména z ekonomického a technického hlediska.

Cost-Benefit analýza (CBA) je metoda, která umožňuje ohodnotit či posoudit realizaci projektů formou porovnání jeho užitků a nákladů.