Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci

V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji. 

Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.

Jak však uvést strategii v život?

Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.

Rozpočet jako nástroj realizace strategie

Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby: 

  1. strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem. 
  2. soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.

Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.

Jan Havránek




Články

Mohlo by vás zajímat

Mickeymousing ve veřejné správě

Práce ve veřejném sektoru, obzvlášť ve vedoucí pozici, je náročná věc. Vyžaduje jiné dovednosti a kompetence než při seniorním postavení v soukromém podniku. Mimo obecné dovednosti, které jsou shodné pro oba segmenty, je práce ve veřejné správě náročnější na osobnostní předpoklady jedince, jeho hodnotový systém, integritu názorů a profesionalitu výkonu práce. 

30. 4. 2021
Role státu v zajištění kvality života v periferiích – efektivita versus odpovědnost

Otázka, zda by stát měl investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo se soustředit na efektivní využití zdrojů v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel a ekonomických aktivit, je dlouhodobě předmětem diskuze. Tento problém odráží širší dilema mezi principy efektivity a odpovědnosti, které stát zastává vůči svým občanům.

12. 12. 2024
Proč modernizace veřejné správy naráží na odpor?

V poslední době se často mluví o digitalizaci a modernizaci veřejné správy. Tyto procesy slibují zrychlení, zjednodušení a zvýšení efektivity státního aparátu. Přesto se jejich realizace potýká s významnými problémy. Jedním z největších je odpor vůči změnám. Proč je tak těžké inovovat veřejnou správu a co můžeme udělat pro to, aby byly změny přijímány lépe?

27. 12. 2024
Regionální rozdíly ve vývoji obyvatelstva

Mezi lety 2016 a 2023 prošla demografická mapa České republiky významnými změnami. Dynamika migrace, suburbanizace a demografického stárnutí zásadně ovlivnila vývoj počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností (ORP) a jejich okolí.

4. 12. 2024
Zobrazit všechny články