Cost-Benefit analýza
Cost-Benefit analýza (CBA) je metoda, která umožňuje ohodnotit či posoudit realizaci projektů formou porovnání jeho užitků a nákladů.
Od běžného finančního posouzení se liší zejména tím, že jsou zvažovány veškeré přímé i nepřímé zisky (přínosy) a ztráty (náklady) všech subjektů zainteresovaných do realizace zvažovaného projektu, tj. CBA analýza zodpovídá otázku, co komu realizace projektu přináší a naopak, co komu realizace projektu bere. Při hodnocení projektu tedy není klíčovým faktorem zisk/návratnost (firmy, obce nebo jiného investora), ale tzv. společenský užitek vypočítaný jako rozdíl nákladů a užitků projektu vzniklých realizací projektu a finanční investicí.
Při efektivním investičním rozhodování o realizovatelnosti projektu by z tohoto rozhodnutí mělo vyplývat, že zvažovaná investice je proveditelná a zároveň, že se jedná o nejlepší variantu mezi všemi ostatními uskutečnitelnými projekty. Problematičtější hodnocení těchto investičních záměrů je zejména u neziskových, veřejně prospěšných projektů, u kterých není prvořadým smyslem maximalizace zisku, ale zvýšení užitku jakýchkoli subjektů, jichž se realizace projektu může jakýmkoli způsobem dotknout. Z tohoto vyplývá, že při hodnocení je nutno vzít v úvahu obvykle širší řadu aspektů. CBA analýza také umožňuje hodnocení různých typů investic nebo jejich variant.
Problematikou analýzy nákladů a přínosů je skutečnost, že je v praxi často velmi obtížné stanovit a kvantifikovat přínosy a užitky projektu a následně je vyjádřit v peněžních jednotkách.
Základní postup při zpracování analýzy
- definovat podstatu projektu,
- vymezit strukturu beneficientů,
- rozdíly mezi investiční a nulovou variantou,
- kvantifikovat všechny relevantní náklady/přínosy (C/B) pro jednotlivé fáze životnosti projektu,
- vyčlenit „neocenitelné“ C/B a analyzovat je,
- převést „ocenitelné“ náklady/přínosy na hotovostní toky,
- stanovit diskontní sazbu,
- vypočíst kriteriální ukazatele,
- provést citlivostní analýzu,
- posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů, neocenitelných C/B a citlivostní analýzy,
- rozhodnout o přijatelnosti a financování projektu.
Základní podmínkou pro kriteriální výstupy CBA je vyjádření hlavních nákladů/přínosů v peněžní podobě. V případě některých zanedbatelných obtížně ocenitelných C/B není nutné jejich vyjádření v podobě hotovostních toků, je však vhodné toto zjednodušení v analýze zřetelně zmínit a okomentovat.
K tomuto zjednodušení by nemělo dojít u zásadních efektů projektu!
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Výzva OPŽP – Protipovodňová opatření, výzva 87
V rámci Operačního programu Životní prostředí mohou obce, kraje a jejich svazky žádat o podporu projektů zaměřených na protipovodňovou prevenci.
27. 8. 2025
Dopady změn v RUD na financování měst od roku 2026
Od 1. ledna 2026 se výrazně zvyšují podíly obcí a krajů na výnosu sdílených daní. Podíl obcí na celostátním hrubém výnosu vzroste z dosavadních 24,16 % na 25,93 %, zatímco podíl krajů stoupne z 9,45 % na 10,23 %.
13. 1. 2026
Projekt: Využití regulatorních sandboxů pro inovace v sociální politice: Pilotní ověření na Ašsku (Vl:Aštovka), reg. č. CZ.03.03.01/00/23_057/0006345
Cílem projektu je vytvořit, ověřit a předat do praxe obecnou metodiku regulatorních sandboxů (RS) a její oborovou variantu pro sociální oblast, aby veřejná správa mohla rychleji a bezpečněji pilotovat inovace a připravovat kvalifikované legislativní úpravy (v návaznosti na zákon č. 328/2025 Sb.).
9. 3. 2026
Ašsko otestuje možnost implementace regulatorního sandboxu v sociální oblasti. Výsledkem bude metodika využitelná i pro další města v ČR
Na Ašsku se připravuje historicky první ověření využití regulatorních sandboxů v sociální oblasti v Česku. Cílem projektu je připravit k vyzkoušení vybrané inovativní postupy v řízeném a bezpečném režimu a současně zpracovat metodiku, jak sandboxy navrhovat, schvalovat, řídit a vyhodnocovat tak, aby byly přenositelné i do dalších měst a regionů v ČR.
25. 5. 2026
