781 odpovědí, nula nudy. Jak proměnit strohá data ve vizuální zážitek

Dotazníková šetření je dnes běžným doplňkem strategií a koncepcí měst. Výstupy z nich ale často vypadají velmi podobně – několik grafů v PDF, základní shrnutí a tím celý proces končí. Data, která vznikla, přitom málokdy skutečně žijí dál. V případě Mnichova Hradiště jsme k věci přistoupili jinak.

Ne proto, že bychom věřili, že participace sama o sobě dokáže definovat strategii města, ale proto, že i taková data si zaslouží kvalitní zpracování.

Do průzkumu se zapojilo 781 respondentů, což představuje přibližně 8,6 % obyvatel města. Na české poměry jde o velmi dobrý výsledek. Zároveň je ale nutné otevřeně říct, že se jedná o typický participativní vzorek – nadreprezentovaná je aktivnější část populace, zejména lidé ve věku 26–55 let a ženy. Taková data proto nelze považovat za plně reprezentativní a už vůbec ne za hlavní základ strategického rozhodování.

Právě s tímto realistickým nastavením jsme k datům přistoupili. Nevnímali jsme je jako klíčový analytický vstup, který by určoval směr strategie, ale jako zajímavý a relativně rozsáhlý soubor informací, se kterým se dá pracovat. Pokud se zpracuje správně.

Data, výzkum a nuda? U nás to nehrozí

Klasický postup by byl jednoduchý: spočítat procenta, vytvořit několik grafů a doplnit je textovým komentářem. Takových výstupů existují desítky a jejich využití v praxi bývá minimální. My jsme si ale řekli, že když už máme k dispozici relativně velké množství dat, chceme z nich vytvořit něco, co bude dávat smysl nejen analyticky, ale i vizuálně a komunikačně.

Výsledkem je interaktivní dashboard, který je dostupný na https://www.kiti.cz/p/6e55051d.

Nejde o analytický nástroj v pravém slova smyslu. Dashboard není postavený na pokročilé datové analytice ani modelování. Jeho přidaná hodnota spočívá v tom, že umožňuje data jednoduše procházet, chápat a interpretovat bez nutnosti studovat rozsáhlý dokument.

Uživatel získá okamžitý přehled o výsledcích, může se prokliknout do jednotlivých témat a intuitivně si vytvořit vlastní obrázek o tom, co obyvatelé řeší a jak město vnímají. Vizuální zpracování přitom hraje zásadní roli a složitější informace jsou podané tak, aby byly pochopitelné na první pohled.

Data pro veřejnost

Tento přístup zásadně mění způsob, jakým lze s podobnými daty pracovat. Místo statického dokumentu vzniká výstup, který je možné sdílet, prezentovat a znovu otevírat. Zároveň je použitelný jak pro interní potřeby města, tak i pro komunikaci směrem k veřejnosti.

Význam participace

Je ale důležité zdůraznit, že tím nijak nepřeceňujeme význam participace. Dotazníková šetření mají své limity – nejsou reprezentativní, odrážejí spíše názory aktivních skupin a často zvýrazňují dílčí problémy bez širšího kontextu. V případě strategického plánování proto nemohou nahrazovat odbornou analýzu ani rozhodování samosprávy.

To však neznamená, že jsou zbytečná. Naopak – pokud se data správně uchopí, mohou dobře ilustrovat nálady ve městě, pomoci s komunikací témat a doplnit tvrdá data o perspektivu obyvatel. Klíčové ale je, jakým způsobem je zpracujeme.

Tak co s daty?

V tomto projektu se ukázalo, že inovace nemusí spočívat v samotném sběru dat, ale v jejich interpretaci a prezentaci. Dotazník jako takový není ničím výjimečný. Originální může být způsob, jakým s jeho výsledky pracujeme.

A právě to je pointa celého přístupu. Nejde o to tvrdit, že dotazníky mění řízení měst. Jde o to, že když už data máme, můžeme je zpracovat tak, aby byla srozumitelná, snadno šiřitelná a odpovídala současným standardům práce s informacemi.

Výsledek je jednoduchý. Místo zapomenutého PDF vznikne produkt, který působí moderně, profesionálně a bez nadsázky i trochu „cool“.

Sdílet na LinkedIn