Kvalita života versus rating měst

Dopad koronakrize na hospodaření měst je po třech měsících od vyhlášení nouzového stavu obrovský. Propad jen ve sdílených daních je v současné době pro rok 2020 odhadován na 41 mld. Kč.

Pro města to fakticky znamená, že disponibilní zdroje, určené na investice se vypařily. A to nikdo neví, jaký bude další vývoj. Podle odhadu OECD čeká Českou republiku pokles HDP o 9,6%. Relativně pozitivní predikce pro roky následující stojí na předpokladu, že nevznikne „poptávková recese“. Tedy stav, kdy lidé i města začnou z důvodu obavy o svou budoucnost šetřit.

Zde však vidím rozpor. Vesměs pozitivní makroekonomické prognózy pro další roky a mediálně dobrá nálada neodpovídají situaci, která se dnes děje u velké většiny obcí, měst a krajů. Jednoznačné interní pokyny k šetření, zastavení investic, podtrhují moji obavu, že návrat do pozic z ledna letošního roku nebude tak rychlý, jak se předpokládá.

Už delší dobu si kladu otázku, zda nechybí ve veřejné správě ekonomové. Nemyslím účetní, správci majetku, populisti, lídři typu „jsem váš lídr, veďte mě“, ale Ekonomové. Tedy v mém vnímání ti, jež jsou schopni uvažovat v delším časovém horizontu a v souvislostech. Být ekonomem ve veřejném sektoru neznamená aplikovat způsoby správy peněz, které aplikujeme na domácím rozpočtu. Zde přesně platí Dunning-Krugerův, kdy politický mandát automaticky znamená, že jsou všichni experti do 3 dnů. Kdo více šetří, ten je větší ekonom. Přitom se jde inspirovat z modelů chování na burze. Ti kteří vydělávají, kupují při propadech. Naproti tomu běžní investoři vstupují na burzu, když je trh přehřátý. Paraelně pro veřejné finance platí, investuji-li v době krize, jsem schopen ušetřit na rozpočtu desítky procent.

Rating

Jak by se tedy město mělo správně ekonomicky chovat? Jak hospodařit? Standardem kvality hospodaření měst je rating. Hlavním cílem ratingu je ověřování jejich ekonomické stability, která poukazuje na schopnost splácet jejich závazky v dohodnutých lhůtách a objemech. Je posuzována schopnost hodnoceného subjektu krýt své investiční záměry z vlastních zdrojů, hodnotí se míra závislosti na dotacích a úvěrech. Rating kvůli lepší objektivitě a přesnosti využívá data nejenom za aktuální, ale také za minulá léta. V rámci metodiky AQE, kterou tvoříme od roku 1994, posuzujeme u měst celkem 3 oblasti:

• rozpočtové hospodaření, složené z 8 ukazatelů
• dluhovou službu, složenou z 5 ukazatelů
• finanční ukazatele, kterých je 7

Výsledky

Pro rok 2019 jsme provedli výpočet ratingu všech obcí s rozšířenou působností, kterých je 206. Zároveň jsme výsledky porovnali s výsledkem Index kvality života za stejné období. Chtěli jsme potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že město s vysokým ratingem má zároveň vysokou míry kvality života. Níže uvedená tabulka zobrazuje 20 měst s nejlepším ratingem a zobrazením pořadí v žebříčku Indexu kvality života.

Opačně pak následující tabulka zobrazuje 20 měst s nejlepším umístěním v žebříčku Indexu kvality života a zobrazením výsledku umístění v rámci Indexu ratingu.

Na první a druhý pohled zaujme skutečnost, že města, která se umisťují vysoko v žebříčku Indexu kvality života nemají tak dobrý rating, jako města z opačného konce žebříčku. Pro názornost níže zobrazuji 10 měst, kde je rozdíl Indexu Ratingu a Indexu kvality života nejvyšší. 

^{Vrchní část svíce značí hodnotu Indexu ratingu, spodní část hodnotu Indexu kvality života.}

Závěr

Kvalitu života ve městech ovlivňuje řada faktorů. Z našich 29 ukazatelů, které do Indexu kvality života zahrnujeme, je jich jen několik, které vedení města může skutečně ovlivnit. Většina je v kompetenci státní správy a hlavně samotných lidí, kteří ve městě žijí. Přesto, z dlouhodobého hlediska, jako ekonom vidím jasný podíl města na kvalitě života. Z provedené analýzy je naprosto zřejmé, že investice a v konečném důsledku i zadlužování veřejného rozpočtu, mají vliv na kvalitu života. Co by se stalo, kdyby města, která mají skvělý rating, ale nižší kvalitu života, začala masivně investovat? Investovat do oblastí, které zvýší atraktivitu, zlepší podmínky pro služby, přitáhnou novou generaci, apod. Co by se stalo za 10 let? Hledáme-li návody jak zlepšit podmínky pro život, pojďme se chovat jako Ekonomové, a nikoliv účetní.

Jan Havránek