Význam a hloubka analýz při strategickém plánování

V mnoha předchozích článcích na téma strategického plánování jsem vysvětloval důležitost leadershipu jako hlavního hybatele změny. Zejména při strategickém plánování je leadership zcela zásadní faktor, který jednoznačně definuje, jak bude celý postup tvorby strategie vypadat. Přestože jsou analýzy důležité, neměly by stát za rozhodnutím, čeho vlastně chceme dosáhnout.

Měly by pouze určovat „mezeru“ mezi tím, kde jsme a kam se chceme dostat. Vytvořit prostor, který bude naplněný konkrétními intervencemi. Mnohdy se mylně strategie za rozličné analýzy schovává, čímž fakticky zcela ztrácí svůj smysl. Z pohledu síly leadershipu proto rozliším dva základní způsoby přístupu k tvorbě analýz.

Slabý nebo žádný leadership dává vyrůst významu analytické fáze

Analýzy v tomto případě nabývají obřích rozměrů a zaměřují se na co nejširší spektrum poznání. Z hlediska techniky zpracování však není možné skloubit rozsah a hloubku poznání, navíc ještě z nich vytvořit nějakou smysluplnou prediktivní syntézu. A protože chybí zadání, „čeho chceme dosáhnout“, jsou zjištění analytické fáze většinou velmi obecná, povrchní. Popisný charakter sumarizuje již známé a veřejné skutečnosti, expertním vrcholem je pak „hodnocení“ SWOT.

Tento typ analýz je charakterizován následujícím vlastnostmi:

• čím více stran, tím lépe,
• popisný charakter textu,
• SWOT závěry,
• absence kritického myšlení,
• nemožnost aplikace problémové analýzy.

Zodpovědný a silný leadership naopak dodává analýzám hloubku

Analýzy v tomto případě neřeší obecné poznání, ale zaměřují se na řešení skutečných problémů/výzev. Reagují tak na základní definované cíle a zjišťují, jaká je výchozí situace (vč. příčin). V případě, kdy známe cíl, kterého plánujeme dosáhnout, jsme schopni určit klíčové limity a u nich komplexní expertní prací pojmenovat hlavní příčiny (ve více úrovních) a důsledky. Ty nám potom slouží jako základ pro plánování intervencí v logice „bariéra/problém – opatření – cílový stav“.

Tento typ analýz je charakterizován následujícími vlastnostmi:

• logická analýza klíčových problémů,
• cílené pojetí analýzy,
• méně stránek,
• práce se scénáři,
• ne zcela komplexní šíře zjišťování.

Jako mezní řešení lze při tvorbě analytické fáze kombinovat i oba výše zmíněné způsoby. V takovém případě lze zahájit konvenční způsob postupu tvorby analýz. Po dosažení určitého stupně poznání zastavit analytické práce, společně s odpovědným vedením jednoznačně definovat priority a cíle, kterých chceme dosáhnout a následně pokračovat již pouze v relevantních analýzách majících vztah k definované oblasti.

Jan Havránek