Změna financování nepedagogických pracovníků. Co čeká rozpočty obcí?

Od 1. ledna 2026 došlo k zásadní změně ve financování regionálního školství. Odpovědnost za úhradu nákladů na nepedagogické pracovníky (typicky školníky, kuchařky, hospodářky či administrativní pracovníky) a na tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV – např. učebnice, učební pomůcky či další vzdělávání pedagogů) přešla ze státu na zřizovatele škol, tedy především na obce a kraje.

Kompenzace této nové povinnosti probíhá prostřednictvím navýšení podílu obcí na sdílených daních v rámci rozpočtového určení daní (RUD). Konkrétně došlo k navýšení váhy kritéria počtu dětí, žáků a studentů z 9 % na 15,15 %, přičemž se nově používá tzv. přepočtený počet žáků. Ten zohledňuje koeficienty dle typu školy (např. koeficient 1,2 pro mateřské školy, další koeficienty naleznete ZDE). Celkově změna přinese do rozpočtů obcí na úrovni celé ČR v roce 2026 dodatečných cca 23,4 mld. Kč, což spolu s původní provozní složkou vytváří objem přes 51,9 mld. Kč na školském kritériu RUD. Pro obce zřizující školy však zůstává následující klíčová otázka: Kolik z těchto prostředků je určené právě na financování nepedagogických pracovníků a ONIV?

Praktický postup

Při hledání odpovědi je třeba mít na paměti důležitý metodický zlom – do roku 2025 se příspěvek na žáka v RUD počítal z prostého počtu dětí a žáků, zatímco od roku 2026 se používá přepočtený počet (s koeficienty dle vyhlášky č. 511/2025 Sb.). Přepočtený počet je na celostátní úrovni zhruba o 10 % vyšší než prostý počet, což znamená, že částky na žáka v tabulce níže nelze přímo srovnávat mezi řadou let 2019–2025 a řadou počínající rokem 2026. Právě proto doporučujeme obcím následující praktický postup založený na skutečném inkasu.

Jak na to

1. Zjištění výchozího stavu
Obec zjistí svou skutečnou výši školského RUD inkasovanou v roce 2025 (tedy příjem z kritéria počtu žáků dle staré metodiky, který sloužil výhradně na provoz škol).

2. Extrapolace na rok 2026
K této částce připočte přirozený růst odpovídající historickému vývoji daňového inkasa. Z celostátních dat vyplývá, že provozní složka školského RUD roste v roce 2026 oproti roku 2025 přibližně o 5 %. Výsledkem je odhad částky, kterou by obec získala i beze změny systému – tedy čistě provozní složka dle předešlého způsobu výpočtu.

3. Celková predikce 2026
Obec zjistí svůj přepočtený počet dětí a žáků (dle mimořádné vyhlášky č. 511/2025 Sb., resp. aktualizovaných údajů MF z února 2026) a vynásobí jej predikovanou částkou 36 786 Kč na přepočteného žáka. Tím získá celkový předpokládaný objem školského RUD pro rok 2026.

4. Rozdíl = nepedagogická složka
Od celkové predikce (krok 3) odečte extrapolovanou provozní složku (krok 2). Výsledný rozdíl představuje orientační objem prostředků určených na financování nepedagogických pracovníků a ONIV.

Tabulka: Vývoj příspěvku na žáka v rámci RUD obcí (ČR, skutečnost a predikce)

* Predikce dle makroekonomické predikce MF ČR z února 2026.

Poznámka: V letech 2019–2025 je částka vypočtena z prostého počtu dětí a žáků; od roku 2026 z přepočteného počtu (vč. koeficientů dle vyhl. č. 511/2025 Sb., např. MŠ = 1,2). Přepočtený počet je na celostátní úrovni o cca 10 % vyšší než prostý počet, proto řady nelze přímo porovnávat.

Konkrétní určení hodnot alokovaných v rozpočtu vyžaduje několik kroků (pokud již nebyly učiněny)

1. Získat celkové vyplacené prostředky nepedagogickým pracovníkům a na ONIV v roce 2025 od jednotlivých školských zařízení.
2. Evidenčně rozlišit (například přidělením čísla ORGANIZACE) hodnotu celkové predikce z RUD (využití kroků 2–4 z předcházejícího textu) na: provoz příspěvkové organizace, financování nepedagogů, ONIV.
3. Hodnoty oznámit dotčeným příspěvkovým organizacím.
4. Vyhodnocovat a kontrolovat dodržování určených hodnot, při nesouladu analyzovat příčinu a reagovat na aktuální stav změnou hodnot rozpočtu.

Změny v systému financování školských zařízení

Závěrem je třeba zdůraznit, že uvedený postup má orientační charakter a slouží obcím jako výchozí rámec pro plánování rozpočtu. Skutečná výše sdílených daňových příjmů se v průběhu roku mění v závislosti na celkovém inkasu daní.

Již nyní se objevují indicie, že dojde k určitým změnám v systému financování školských zařízení (minimálně návrat financování ONIV do kapitoly MŠMT). Proto doporučujeme obcím průběžně sledovat aktuální údaje Ministerstva financí i informace MŠMT (metodické podklady jsou dostupné na portálu edu.gov.cz) a zejména vést otevřený dialog s řediteli zřizovaných škol o skutečných potřebách v oblasti nepedagogické práce.

Nový systém přináší obcím nejen finanční odpovědnost, ale také příležitost – efektivnější organizací nepedagogických činností, sdílením služeb mezi školami či spoluprací s okolními obcemi lze dosáhnout jak úspor, tak vyšší kvality zázemí pro děti a žáky.

Sdílet na LinkedIn