Měření klimatu ve městech

26. 11. 2020

Při plánování rozvoje obce, hledání hlavních fenoménů, formulaci možných řešení, rozhodování o využití finančních prostředků apod., je důležité zapojit obyvatele či další aktéry v obci působící. 

Mimo méně často využívaných nástrojů k měření klimatu, jakou jsou například pocitové mapy nebo řízené rozhovory s občany, města zejména realizují různé formy výzkumů založených na principu dotazníkového šetření.

Díky správně vedeným průzkumům klimatu v obcích, do kterého se zapojí sociálně-demograficky reprezentativní vzorek veřejnosti, máme šanci získat informace, se kterými by se v opačném případě nepracovalo. V moderním pojetí strategického plánování je práce s názory obyvatel města důležitou složkou, která překonává bariéru, které historicky mezi vedením obcí a občany vznikla. Zapojení obyvatel tak přispívá k širšímu rozložení neformální odpovědnosti strategického rozvoje.

Jak pracujeme při sestavování průzkumu ?

Při návrhu výzkumných témat vycházíme z výsledků fokusních skupin, které slouží ke stanovení výchozích hypotéz a formulaci správných otázek. Správnost otázek determinuje výsledky výzkumu a jeho využitelnost pro strategické plánování. Používáme uzavřené i otevřené otázky, které jsou vždy hodnoceny podle kategorizace respondenta. Můžeme pak sledovat různý pohled na položenu otázku dle pohlaví, vzdělání, bydliště občana, či dalších kritérií.

Samotný dotazník musí odpovídat vizuální identitě města. Je chybou, když velkou pozornost města věnují obsahu dotazníku (často v zajetí akademiků), ale formě, její etraktivitě, nikoli. Běžně využívané google formuláře jsou vhodné pro realizaci šetření při anketách studentů středních škol, rozhodně jsou však pro potřeby města nedostačující.

V šetření stavíme otázky k budoucímu směřování rozvoje co nejkonkrétněji. Úvodní otázky „jak se vám v obci žije“ nebo na otázky zaměřené na „mezilidské vztahy“ slouží k zachycení pocitu života v obci. Dále pak typicky zjišťujeme, jak obyvatelé vnímají situace v jednotlivých tématech (parkování, bezpečnost, atd.) nebo územně (místní čtvrť, park, atd.).

Jak výzkum správně komunikovat ?

Pro využitelnost výstupů šetření mezi občany je důležité zajistit vysokou návratnost. Ideální je zajistit minimálně 1000 odpovědí pro snížení statistické chyby (na +- 3%). Důvodem, proč občané dotazníky spokojenosti města nevyplňují, je z 27% neposkytnutí výsledků ze strany města a 54% pocit, že jejich názor nic nezmění (výzkum AQE advisors, 2020). Samotná komunikace šetření proto musí deklarovat snahu zapojit obyvatele do rozhodování, závazek města s názory pracovat a závazek sdílení výsledků výzkumu zpět obyvatelům.

Médiem, které má největší dosah a které je pro občany nejdůvěryhodnější informační zdroj, je s 51% místní městský zpravodaj, s 20% webové stránky města a dále následuje facebook a mobilní rozhlas (výzkum AQE advisors, 2019). Dotazníku proto musí být věnována v těchto médiích, dle jejich významu, adekvátní pozornost.

Správné vyhodnocení a interpretace

Nejdůležitější fází měření klimatu je vyhodnocení výsledků, které musí jak věcně správní, tak  uživatelsky přívětivé. Chybou, které řada měst opakuje, je zpracování výsledků na mnoho desítek stran textů a grafů. Výzkum by měl být hodnocen pohledem významu zjišťování, nikoli demonstrace práce s tabulkami a grafy. Například využití heatmap při zpracování výsledků umožní na jedné stránce formou teplotní škály zobrazit celkový pohled na celý výzkum, a to i včetně pojedu jednotlivých skupin respondentů.

Pro zpracování otevřených otázek jsou ideální zejména wordcloudy. Ty se navíc dají následně sdílet na sociálních sítích vždy k danému tématu otázky. Při využití výzkumů ve strategickém plánování je potřeba pracovat s vědomím, že se jedná jen o dílčí fázi analytické části.

„Cílem není pouze rozhodovat podle toho, co si lidé přejí, ale i například zlepšit komunikaci směrem k občanům v tématech, kde se jejich pohled výrazně liší od možností města.

Málokterý obyvatel totiž dokáže rozlišit, co je kompetence města a co třeba státu.“

Pavel Franěk




Články

Mohlo by vás zajímat

Dotace neřeší zaostávání regionů, cestou může být Lex Aš

Periferní regiony v ČR, jako je Ústecký a Karlovarský kraj, zahrnuté do regionu Severozápad, čelí dlouhodobým problémům a s tím spojeným výzvám. Poslední EU report Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) potvrzuje skutečnost, na kterou už několik let marně upozorňujeme a na jejímž základě jsme navrhli inovativní řešení v podobě Lex Aš.

23. 12. 2024
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Proof of Concept – výzva III.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo III. výzvu Proof of Concept, která je zaměřena na posílení VaV potenciálu malých a středních podniků. Alokace je stanovena na 800 milionů korun a příjem žádostí o podporu probíhá od 5. 5. 2025 (do 18. 9. 2025). 

6. 5. 2025
Kategorizace projektů při strategickém plánování

Jeden z klíčových důvodů, proč takřka každá strategie při své implementaci selhává, je její vazba na rozpočet města. Nebudu se zabývat způsobem vzniku samotné strategie (může být rozličný), i tento však může mít dopad na selhávání v implementaci.

11. 12. 2022
Strategie rozvoje bydlení v českém podání

Strategie rozvoje bydlení měst v ČR, jsou-li takto nazvány, jsou spíše návrhy politik bydlení v jednotlivých městech. Spíše se jedná o soupisy a popisy možného, které jsou však téměř univerzální pro všechna města či alespoň pro určité typy (velká nebo malá, v blízkosti jádra či na periferii, rostoucí či smršťující se atd.).

28. 2. 2023
Zobrazit všechny články