Hazardní hry z pohledu změn v konsolidačním balíčku

Vláda seznámila veřejnost s konsolidačním balíčkem na tiskové konferenci 11. května 2023. Dokument odráží politickou realitu kompromisu pěti koaličních stran. Je bohužel vytvořen bez jakékoliv koncepce a šit „horkou jehlou“.

To se zejména projevuje v tom, že v prvé řadě chybí detailní vyčíslení dopadů nejen na veřejné rozpočty, ale také na podnikatelský sektor a na občany, zejména na nízkopříjmové a jinak zranitelné skupiny (např. mladé rodiny s dětmi, samoživitele a samoživitelky nebo důchodce). Předložená navrhovaná opatření ke konsolidaci veřejných rozpočtů postrádají logické návaznosti, jsou jakýsi pelmel vzájemně nesouvisejících legislativních změn, kdy u mnohých nelze ani identifikovat, budou-li mít na veřejné rozpočty vliv ve zvýšení příjmů nebo snížení výdajů.

Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her

Navrhované úpravy v sobě zahrnují dvě základní změny. První se týká změny sazeb daní, druhá s dopadem na územní rozpočty tím, že dojde k přerozdělování dle algoritmů rozpočtového určení daní.

V současnosti je sazba daně z hazardních her a loterií 35 %, ostatní hazardní hry jsou daněny 23 %. Návrh konsolidačního balíčku zvyšuje sazbu 23 % aktuálně uplatňovanou u „živých her“, binga, totalizátorových her, kurzových sázek a turnajů malého rozsahu na 30 %. Výši sazby 35 % (v současnosti uplatňovanou u loterií a technických her) nemění.

Současně ale konsolidační balíček mění přerozdělení této daně tak, že z online hazardních her připadne celých 100 % státnímu rozpočtu, výnos z land-based hazardních her bude rozdělen na 65 % pro obce a na 35 % pro státní rozpočet, přičemž obce:

• v současnosti získávají výši výnosu daně z hazardních her v závislosti na počtu povolených herních pozic technické hry na jejich území,
• nově se stanoví obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle zákona o rozpočtovém určení daní.

Z návrhu plyne, že předkladatel nezohlednil negativní dopady spojené s provozováním hazardních her, a dal se cestou „zrovnoprávnění“ všech obcí. To je zcela v rozporu s politickou deklaratorní snahou vyrovnávat rozdíly mezi regiony, tedy podporu/finance směřovat tam, kde je kvalita života nižší.

Hazardní hry přinášejí bez diskuze řadu negativních sociálních dopadů. Proto většina měst přistoupila k jejich úplnému zákazu na svém území. Důvodem, proč některá města hazard na svém území dnes tolerují, je právě daňový výnos. Ten slouží pro kompenzaci negativních dopadů a často je významných příjmem města, ze kterého jsou hrazeny i další aktivity (podpora sportu, kultury, sociální práce apod.).

Dá se konstatovat, že předkladatel zcela rezignoval na promítnutí negativních dopadů z online hazardu na hospodaření obcí, ale ke všemu „zrovnoprávnil“ všechny obce v oblasti land-base hazardních her, přičemž všechny negativní dopady nesou pouze obce, kde je tato činnost povolena.

Lze vyslovit přání, že konečná verze návrhu odstraní zmíněné „rovnostářství“.

Jan Obrovský