Jak na rozpočet města v době COVID-19?
Na přelomu měsíců září a října jsou zpravidla v plné míře práce na návrh rozpočtu na nový rozpočtový rok. V předcházejících létech byly v tuto dobu již nejméně měsíc známy nejdůležitější obecné informace, nutné pro zodpovědné sestavení návrhu rozpočtu municipality.
Z důvodu probíhající pandemie byly posunuty termíny pro schvalování návrhu státního rozpočtu posunuty o jeden měsíc. Ke všem těmto skutečnostem ovlivněných koronavirem přistoupilo další téma – zrušení superhrubé mzdy. Pro územní samosprávné celky tato skutečnost znamená, že by při rozdělování sdílených daní přišly o 18,4 mld. Kč.
Před propuknutím koronavirové krize na začátku roku 2020 byl předpoklad, že územní samosprávné celky získají z inkasa sdílených daní necelých 220 mld. Kč, zatím co poslední predikce ministerstva financí počítá s rozděleným inkasem pro municipality s cca 187 mld. Kč, což představuje propad o 15,09%. Tento propad byl ze strany státu kompenzován částkou 1250 Kč za každého občana evidovaného k 1. 1. 2020 územního samosprávného celku. Po připočítání kompenzace vychází propad na sdílených daních oproti počátku roku cca 7,25 %.
Návrh státního rozpočtu na rok 2021 počítá se 197,8 mld. Kč sdílených daní pro územní samosprávné celky. Navrhovaný rozpočet obsahuje hodnoty sdílených daní pro municipality o cca 6,3 % vyšší než predikce ministerstva financí na konci roku bez započítání kompenzačního bonusu. Pokud ale zahrneme do úvah i proplacený kompenzační bonus, budou sdílené daně oproti predikci na konci roku v propadu o cca 2,7 %.
Pro rok 2021 bude nejdůležitější počítat s rozumnou rezervou na příjmové straně rozpočtu, důsledně sledovat vývoj ekonomiky ovlivněný koronavirovou krizí a pružně reagovat na nastalé změny. Je důležité schválit jak reálný rozpočet, tak ale zejména rozpočtovými opatřeními upravovat rozpočet tak, aby nedošlo k ohrožení hospodaření.
Jan Obrovský
Sdílet na LinkedIn
Mohlo by vás zajímat
Jeden problém vládne všem
O Ústeckém kraji se už roky mluví jako o regionu, který „potřebuje pomoc“. Vznikají strategie, akční plány, transformační programy, tematické výzvy, kulaté stoly. Stát deklaruje, že periferním regionům věnuje zvýšenou pozornost. Přesto základní čísla zůstávají tvrdá a neúprosná.
27. 2. 2026
Kdy jsou SMART cíle skutečně „smart“
Stalo se jakýmsi plánovacím předsudkem, že všechny cíle strategických dokumentů musí být tzv. SMART. I když to se to při teoretické disputaci zdá jednoznačné, ostatně přeci je jasné, že abychom cílů dosáhli, musíme jen stanovit v takové podobě, aby dosažitelné, praktická aplikace tak jednoznačná není.
9. 1. 2024
Strategie rozvoje bydlení v českém podání
Strategie rozvoje bydlení měst v ČR, jsou-li takto nazvány, jsou spíše návrhy politik bydlení v jednotlivých městech. Spíše se jedná o soupisy a popisy možného, které jsou však téměř univerzální pro všechna města či alespoň pro určité typy (velká nebo malá, v blízkosti jádra či na periferii, rostoucí či smršťující se atd.).
28. 2. 2023
Šest kroků pro skvělou strategii
Strategie je základ. Musí mít jasnou vizi a konkrétní plán, jak ji dosáhnout. Musí být jednoduchá a srozumitelná pro všechny. Musí reagovat i na čím dál rychleji se měnící svět, protože jinak skončí zapomenuta v šuplíku.
11. 10. 2020