Jak moc spolu ladí Index kvality života a Index sociálního vyloučení?

V českých městech existuje v letech 2018 až 2024 pevný vzorec, který potvrzují data napříč všemi 206 sledovanými územími. Tam, kde lidé žijí kvalitnější život, je obvykle nižší míra sociálního vyloučení. Tento vztah se v datech zobrazuje jako silná a dlouhodobě stabilní záporná korelace mezi Indexem kvality života a Indexem sociálního vyloučení.

Index kvality života IKŽ (https://www.obcevdatech.cz) představuje souhrnné hodnocení klíčových životních podmínek v obcích. Vyšší hodnota znamená příznivější prostředí. Naproti tomu Index sociálního vyloučení ISV (https://www.socialni-zaclenovani.cz/index_socialniho_vylouceni/) zachycuje koncentraci problémů, například nízkého uplatnění na trhu práce nebo horší situaci v oblasti příjmů. Vyšší hodnota ISV tedy znamená horší stav.

Analýza proběhla v každém roce jako srovnání napříč všemi městy. Vždy se jednalo o stejný počet pozorování, což vylučuje různé zkreslení změnou složení vzorku. Korelace byla měřena dvěma způsoby: Pearsonem pro lineární vztah a Spearmanem pro soulad pořadí. Oba přístupy ukazují podobný obrázek.

Pearsonův koeficient se ve všech sledovaných letech pohyboval přibližně od minus 0,61 do minus 0,69 a Spearmanův od minus 0,55 do minus 0,62. Pokud se přepólování měřítka ISV převede na zrcadlovou hodnotu, vztah se projeví jako kladná korelace podobné velikosti, která už intuitivně říká, že lepší životní podmínky jdou ruku v ruce s menší sociální zranitelností.

Jak dopadly jednotlivé roky

Hodnoty se napříč lety drží na velmi podobné úrovni. Nejsilnější vztah se objevil v roce 2022, kdy Pearson dosáhl hodnoty minus 0,693 a Spearman minus 0,620. Nejslabší výsledek vykazuje rok 2020, ale i zde data ukazují jasný záporný vztah.

Při sloučení všech sedmi let vzniká soubor o více než tisíci pozorováních. Celkový Pearson vychází na minus 0,641 a Spearman na minus 0,591. Tyto hodnoty znamenají, že obě měřené veličiny mají zhruba čtyřicetiprocentní překryv sdílené variance. Zjednodušeně řečeno, v mnoha městech se vývoj kvality života a sociálního vyloučení pohybuje společně, i když jde o dva odlišně složené indexy.

Jak vypadá situace v posledním roce

V roce 2024 vykazuje lineární korelace hodnotu minus 0,643 a korelace pořadí minus 0,600. Vizualizace ukazuje sestupnou linii, kde lepší kvalita života odpovídá nižším hodnotám sociálního vyloučení. Města patřící mezi nejvýše hodnocená v IKŽ zároveň patří mezi ta s nejnižší mírou sociálního vyloučení.

Co z toho plyne

Tato analýza nabízí tři praktické přínosy. Zaprvé potvrzuje robustnost obou indexů, které popisují příbuzný fenomén různými způsoby. Zadruhé poskytuje nástroj včasného varování. V místech, kde se kvalita života propadá, často současně roste míra sociálního vyloučení. Zatřetí pomáhá identifikovat klíčové priority. Území s nízkým IKŽ a vysokým ISV patří mezi nejvhodnější kandidáty pro komplexní zásahy v oblasti práce, vzdělání, bydlení a bezpečnosti.

Závěr

Vztah mezi kvalitou života a sociálním vyloučením je v českých městech pevně zakotvený. Vyšší kvalita života jde obvykle ruku v ruce s menší sociální zranitelností. Pro strategické řízení obcí to znamená, že investice do infrastruktury, služeb, zdravotnictví, vzdělávání nebo trhu práce mají souběžný efekt. Pomáhají zlepšovat životní podmínky a zároveň snižují rozsah sociálního vyloučení. Pro správné nastavení místních politik je však nutné rozumět detailům, a to jak na úrovni jednotlivých témat, tak v rámci prostorového členění uvnitř měst.