Výsledek participace není defenestrace
Zájem občanů o možnost ovlivňovat dění v jejich okolí je fenoménem poslední doby. Lidé se chtějí aktivně zapojit do rozhodování o městě, podílet se na projektech, cítí se spoluzodpovědní za místo, kde žijí a vyžadují více možností, jak se mohou na řízení města podílet.
Participace nabízí nepřeberné množství nástrojů a možností. A přesto v mnoha městech tento proces selhává. Proč?
Proces participace může být pro město nešťastně začarovaný kruh.
Město nechce participaci, protože se bojí negativních reakcí a kritiky občanů, takže dlouho si vše řeší v tichosti a soukromí za zavřenými dveřmi radnice. Pak pod tlakem veřejnosti nebo opozice svolí, uspořádá participativní rozpočet, veřejné projednání nebo dotazníkové šetření, ale buď sklidí kritiku nebo ho potrápí nedostatečné zapojení ze strany občanů (za což následně také sklidí kritiku). A tak se z radnice stane zase nedobytné oppidum a na nějakou dobu aktivity v tomto směru ustanou.
My, jakožto odborníci na slovo vzatí, samozřejmě řešení máme. Není jednoduché, není hned a možná že začátky budou náročné. Ale výsledek stojí za to! Výsledkem participace totiž není defenestrace.
Vedení města musí být přesvědčené, že participaci chce. Že ji chce i s negativním aspektem, který s sebou může přinést – kritikou nespokojených občanů. Ta totiž může ve finále být pro vedení města prospěšná. Možná stojí za to se zamyslet, zda nespokojenost není opodstatněná. Navíc čím transparentnější a otevřenější budete, tím se počet kritických hlasů bude snižovat. Mnohé potenciální konflikty se totiž podaří eliminovat ještě před jejich vznikem.
Vedení města připravuje několikátý projekt na revitalizaci domů, ale nikdo se nevěnuje nedostatečnému počtu dětských hřišť a ta, která jsou k dispozici, jsou ve špatném stavu. Díky participativnímu rozpočtu mohou občané tyto drobnější projekty lépe prosadit a získat na ně prostředky z vyčleněného rozpočtu.
Vedení města musí do procesu participace zapojit úředníky – ideálně přímo jeho zahrnutím do jejich pracovních povinností. Alibismus, neochota, zdlouhavé procesy, absence aktivity a nedostatečná kontrola ze strany vedení jsou důvody proč často přijde veškerá snah vniveč.
Občané mohou na radnici v rámci participativního procesu posílat návrhy projektů, které by chtěli, aby město realizovalo. Pokud se žádný z projektů neuskuteční, aniž by občan dostal z radnice zpětnou vazbu nebo vysvětlení, proč jeho projekt nelze realizovat, není divu, že vás při nejbližší příležitosti zkritizují a že se už pravděpodobně příště nezapojí.
Klíčová je komunikace. Srozumitelná, správně načasovaná a výstižná. Každý občan musí pochopit, co po něm chcete, proč se má zapojit a jaký dopad jeho aktivita bude mít.
Použití vhodných nástrojů je alfou a omegou. Participativních nástrojů je nepřeberné množství, musíte ale vybrat ty správné. Některé jsou náročnější na organizaci, některé jsou náročné na čas, některé jsou méně náročné, ale zase nemusí přinést ten správný efekt.
Pokud chcete úspěšně nastavit participativní proces ve vašem městě, vezměte si k ruce odborníky. Zkušeně vás provedou vás celým procesem, a budou váš support v náročnějších chvílích. Ale víte co? Nejdůležitější je prostě začít.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Proof of Concept – výzva III.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo III. výzvu Proof of Concept, která je zaměřena na posílení VaV potenciálu malých a středních podniků. Alokace je stanovena na 800 milionů korun a příjem žádostí o podporu probíhá od 5. 5. 2025 (do 18. 9. 2025).
6. 5. 2025
VaV projekty v praxi. Jak české firmy objevují svůj inovační potenciál s podporou výzvy Proof of Concept
Mnoho firem si stále myslí, že výzkum a vývoj (VaV) se jich netýká. Že je to záležitost univerzit, výzkumných ústavů nebo technologických gigantů. Opak ale může být pravdou.
13. 11. 2025
Strategie rozvoje bydlení v českém podání
Strategie rozvoje bydlení měst v ČR, jsou-li takto nazvány, jsou spíše návrhy politik bydlení v jednotlivých městech. Spíše se jedná o soupisy a popisy možného, které jsou však téměř univerzální pro všechna města či alespoň pro určité typy (velká nebo malá, v blízkosti jádra či na periferii, rostoucí či smršťující se atd.).
28. 2. 2023
Regulatorní sandboxy: Na Západě jako doma, ale mají je i v Litvě
Co spojuje energetiku, farmacii a finanční služby? V těchto všech oborech se často uplatňuje přísná regulace, nedovolující prorazit inovativním produktům. Mnohé státy ale pochopily, že jeden šikovný nástroj přeci jen existuje.
19. 9. 2024
