Svobodný přístup k informacím – důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle ust. § 2 odst. 4 InfZ

Dovolím si představit své zkušenosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), z pohledu běžné obce, a to ohledně důvodů pro vydání rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle ust. § 2 odst. 4 InfZ.

V obecné rovině je právo na informace zakotveno již v Listině základních práv
a svobod, konkrétně v článku 17 odst. 4 a 5. Prováděcím zákonem je pak právě InfZ, jehož smyslem má být kontrola veřejné správy ze strany občanů.

I když je primárním smyslem a účelem zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, poskytnutí informací, může při vyřizování žádosti dojít k situaci, kdy povinný subjekt informace neposkytne.

Povinný subjekt může odmítnout poskytnout informace pouze ze zákonných důvodů. Pro úplnost, vedle zákonných důvodů existují i tzv. faktické důvody pro odmítnutí žádosti o informaci. Povinný subjekt je povinen vydat rozhodnutí
o odmítnutí žádosti (jako celku i jako jejích dílčích částí) o informaci vždy, když neposkytne požadované informace.

Odepření poskytnutí informací podle ust. § 2 odst. 4 InfZ

Zákonné důvody pro odepření informací jsou stanoveny zejména v ust. § 7 až 11b InfZ. Rozhodnutí o odmítnutí informace musí splňovat veškeré požadavky kladené na něj zák. č. 500/2004 Sb., správním řádem. Vše – např. zjišťování povinného subjektu, zda požadovaná informace ne/existuje či způsob zjišťování poskytnuté informace – je třeba náležitě doložit do spisu povinného subjektu (a uvést a odůvodnit v rozhodnutí o odmítnutí informace).

V tomto článku se však zaměřím na ust. § 2 odst. 4, které stanovuje, že „povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí
a vytváření nových informací“.

Žádost o poskytnutí informace lze tak odmítnout na základě ust. § 2 odst. 4 InfZ, jelikož povinnost poskytovat informace ve smyslu InfZ se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

„Účelem ust. § 2 odst. 4 je bránit povinné subjekty před tím, aby byly na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinny zaujímat stanoviska v blíže specifikované věci, dále vysvětlovat výstupy ze své činnosti (např. úkony ve správním řízení), provádět právní výklady, vytvářet či obstarávat nové informace (právní či vědecké expertízy, analýzy dat shromážděných při své rozhodovací činnosti apod.), jimiž nedisponují a nejsou povinny disponovat.“¹

InfZ tedy nestanovuje povinnost povinnému subjektu nové informace vytvářet či vyjadřovat názory povinného subjektu k určité problematice. Předmětné ustanovení má zamezit žádostem o informace mimo sféru zákona, tj. typicky např. žádostem o právní analýzy, hodnocení či zpracování smluv a podání. InfZ také neslouží k tomu, aby povinný subjekt poskytoval vysvětlení či komentář
k postupu správního orgánu ve správních řízeních či se žadatelem o informaci diskutoval.

V zákonném ustanovení § 2 odst. 4 InfZ proto upravuje zákonodárce tři samostatné okruhy situací, tj. dotazy na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací, které jsou specifickým případem nevyhovění žádosti ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 InfZ.

Lhůta pro vydání rozhodnutí o odmítnutí

Povinný subjekt musí vydat rozhodnutí o odmítnutí ve lhůtě pro vyřízení žádosti, což je 15 dní ode dne doručení žádosti.

V případě, že jsou naplněny podmínky pro prodloužení lhůty, je pak možné lhůtu pro vyřízení žádosti (tzn. i vydání rozhodnutí) prodloužit o 10 dní. Pozor! Žadatel musí být o prodloužení lhůty i o jeho důvodech informován před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Co se týče ostatních náležitostí rozhodnutí o odmítnutí, zde je nutné aplikovat příslušná ustanovení správního řádu. Náležitosti rozhodnutí o odmítnutí jsou stanoveny v ust. § 68 až 70 správního řádu.

Z těchto ustanovení vyplývá, že rozhodnutí se skládá z výrokové části, odůvodnění a poučení.

Závěrem

V tomto článku jsem otevřela kapitolu k InfZ ohledně odmítnutí poskytnutí informací povinným subjektem, která je poměrně rozsáhlá. Jednoduchý vzor rozhodnutí o odmítnutí pro Vaši představu přikládám. Pokud potřebujete zkonzultovat konkrétní žádost o informace, neváhejte se na mě obrátit. Ráda připravím i celý text předmětného rozhodnutí.

Hana Pavelková, advokátka

VZOR ROZHODNUTÍ
o odmítnutí poskytnutí informace dle ust. § 2 odst. 4 InfZ

Městský úřad DOPLNIT, jako povinný subjekt ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, dále i jen „InfZ“, ve znění pozdějších předpisů,

r o z h o d l

o žádosti žadatele DOPLNIT, podané emailem dne DOPLNIT, o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím tak, že žádost se v souladu s ustanovením § 15 odst. 1 InfZ zcela odmítá, a to dle ust. § 2 odst. 4 InfZ.

Odůvodnění:

Městský úřad DOPLNIT je ve smyslu ust. § 2 odst. 1) InfZ subjektem, který má podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti, a to v oblasti samostatné působnosti (spravování svých záležitostí samostatně bez možnosti zásahů jiných orgánů) a v oblasti přenesené působnosti (výkon státní správy svěřené orgánu obce zákonem). S ohledem na skutečnost, že žadatel ve své žádosti o poskytnutí informací požadoval informace ohledně výkonu státní správy vztahující se k působnosti Městského úřadu DOPLNIT, je povinným subjektem k poskytnutí informací ve smyslu ust. § 2 odst. 1) InfZ Městský úřad DOPLNIT.

Městskému úřadu DOPLNIT byla dne DOPLNIT doručena následující žádost žadatele o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím:

1. Jaký názor máte na zakrytí dopravních značek při ulici Novákova?

Žádost o poskytnutí informace byla na základě ust. § 2 odst. 4 InfZ zcela odmítnuta, jelikož žadatel požaduje názor povinného subjektu. Podle ust. § 2 odst. 4 InfZ se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

„Účelem ust. § 2 odst. 4 InfZ je bránit povinné subjekty před tím, aby byly na základě žádostí podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinny zaujímat stanoviska k blíže specifikované věci, dále vysvětlovat výstupy ze své činnosti…“.²

Dotazy typu „jakým máte názor“, nebo „jaký je Váš náhled na věc“, spadají právě do této oblasti dotazů na názory. Dále je nutno uvést, že informací pro účely tohoto zákona se podle ust. § 3 odst. 3 InfZ rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Tato dvě ustanovení tak spolu v daném případě bezprostředně souvisí.

Žádost o poskytnutí informace tedy byla dle ust. § 15 odst. 1 InfZ ve spojení s ust. § 2 odst. 4 InfZ ze shora uvedených důvodů zcela odmítnuta.

Poučení o odvolání

Proti tomuto rozhodnutí je možno se dle ust. § 16 odst. 1 InfZ odvolat do patnácti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí ke Krajskému úřadu DOPLNIT kraje, prostřednictvím podání k Městskému úřadu DOPLNIT.

1. Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, 26, 27 s. ↩︎
2. Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o svobodném přístupu k informacím. Praktický komentář. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, 25 s. ↩︎