Regionální rozdíly ve vývoji obyvatelstva

Mezi lety 2016 a 2023 prošla demografická mapa České republiky významnými změnami. Dynamika migrace, suburbanizace a demografického stárnutí zásadně ovlivnila vývoj počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností (ORP) a jejich okolí.

Tento článek přináší stručnou analýzu rozdílů mezi regiony a odhaluje společné trendy, které utvářejí současnou podobu českého venkova i městských aglomerací.

Změny ve vývoji počtu obyvatel v obcích s rozšířenou působností znázorňuje následující graf:

Změny v počtu obyvatel v zázemí ORP pak znázorňuje tento graf:

Metropole zůstávají tahouny růstu

Metropolitní oblasti, zejména Praha, Brno, Plzeň a jejich zázemí, nadále dominují v růstu počtu obyvatel. Praha se s největším absolutním přírůstkem se stává magnetem pro mladé profesionály a zahraniční pracovníky. Co je však ještě výraznější, je růst zázemí těchto měst. Například ORP Říčany vykazuje 11% růst obyvatel za sledované období, což z něj činí jedno z nejdynamičtějších území v ČR. Podobná situace je v brněnské metropolitní oblasti, kde např. Pohořelice vykázali relativní nárůst dokonce 21 %. Tento trend ukazuje, že zatímco samotná “velká” města bojují s přeplněností a zejména rostoucími cenami bydlení, příměstské oblasti nabízejí atraktivní kompromis mezi dostupností zaměstnání a kvalitou života.

• Praha a okolí – příměstské zóny, jako Říčany nebo Černošice, rostou tempem přesahujícím 10 % ročně. Oproti tomu centrální Praha zaznamenává stabilní, ale pomalejší růst, částečně ovlivněný ne zcela fungujícím trhem s nemovitostmi.
• Brno – zázemí města, jako jsou Rosice, Šlapanice a Kuřim, přitahují nové obyvatele díky dobré infrastruktuře a dostupnosti do Brna a nižším nákladům na bydlení.
• Plzeň – samotné město roste, ostatní ORP v zázemí však klesají, naopak však místy roste jejich zázemí. Například město Nýřany kleslo o 2 %, ale jeho zázemí vzrostlo o 10 %, což potvrzuje trend suburbanizace i v menších metropolích.

Prohlubují se krize v periferiích

Oproti dynamice metropolí zaznamenávají periferie setrvalý pokles obyvatel. Nejvýraznější ztráty jsou v Karlovarském, Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji (např. ORP Aš, Bílina, Rýmařov a Rumburk), ale úbytky jsou patrné i v některých regionech jižní Moravy (např. ORP Znojmo) či na Vysočině. Klíčovým faktorem je odliv mladých lidí, kteří odcházejí za vzděláním a prací, přičemž návrat do domovských regionů je ojedinělý.

• Severozápadní Čechy – ORP Chomutov, Litvínov a podobné oblasti vykazují největší pokles obyvatel, což reflektuje dlouhodobou ekonomickou stagnaci a nízkou atraktivitu regionu.
• Jižní Morava – regiony mimo metropolitní Brno (například Hodonín, Kyjov, Veselí nad Moravou) čelí také poklesu obyvatel, který však není tak strmý jako na severu. Hlavní příčinou je větší vzdálenost do krajské metropole a omezená nabídka (dobře placených) pracovních míst.
• Stárnutí populace – na periferiích je patrná demografická krize spojená s nízkou porodností a nedostatkem mladé pracovní síly.

Zázemí roste rychleji než centra

Suburbanizační tlak je patrný i v regionech, kde samotné ORP nerostou tak rychle jako jejich okolí. Například:

• Zázemí Ostravy – zatímco Ostrava jako ORP stagnuje, její okolí (např. Frýdek-Místek) vykazuje až 8% nárůst.
• Pardubice a Hradec Králové – zázemí těchto měst roste, zatímco samotná ORP vykazují pouze mírný přírůstek.
• Nejvýraznější změny jsou však patrné právě v okolí Prahy, Brna a Plzně.
• Naopak suburbanizace neprobíhá v tzv. uhelných regionech a ani ve vnitřních periferiích.

Obecné trendy a shody

1. Suburbanizace jako dominantní fenomén

Suburbanizace zůstává společným jmenovatelem růstu obyvatel větších měst ČR. Příměstské zóny, bez ohledu na velikost centrálního města, profitují z přesunu obyvatel, kteří hledají lepší životní podmínky mimo městské jádro. Tento proces je však spojen s přetížením infrastruktury v rychle rostoucích oblastech.

2. Prohlubující se rozdíly mezi centry a periferiemi

Přes rozdíly v regionálních specifikách jsou patrné dvě výrazné linie – růst metropolitních oblastí a stagnace či pokles v periferiích. Tento trend potvrzuje dlouhodobé problémy, kterým čelí venkovské oblasti (a vzdálenější od centra) – nedostatek pracovních příležitostí, slabá infrastruktura, sociální problémy a odliv mladé generace.

3. Význam dopravní dostupnosti

Regiony s dobrou dopravní obslužností vykazují stabilitu nebo dokonce růst, i když se nenacházejí v blízkosti metropolí. Například ORP kolem dálnic D1 a D11 vykazují menší úbytky či mírný růst, což naznačuje, že kvalitní dopravní spojení hraje stabilizační roli.

4. Rozdíly v dynamice menších měst

Zajímavý kontrast lze pozorovat mezi menšími městy. Zatímco některé z nich, jako ORP Beroun nebo Brandýs nad Labem, vykazují růst díky dobré dostupnosti do Prahy, jiné, jako ORP Dačice či Sušice, se potýkají s poklesem. Klíčovým faktorem je zde blízkost větších pracovních center.

Závěr

Demografické změny v České republice mezi lety 2016 a 2023 potvrzují polarizaci regionů. Metropolitní oblasti a jejich zázemí prosperují, zatímco periferie se potýkají s vážnými problémy. Data jasně prokazují potřebu cílených intervencí v periferiích. Investice do vzdělání, digitalizace a dopravní dostupnosti mohou přispět k přerušení negativní spirály, která postihuje tyto regiony. Naopak příměstské zóny musí být připraveny na zvládnutí rychlého růstu. Každý region však vyžaduje individuální přístup - platí zde že “jedno řešení neplatí pro všechny".

Jan Havránek

_{Foto: Stepan Vrany}