Využitelnost DAT ve veřejné správě
Poslední roky se zabýváme společně se startupem Obce v datech využitelností dat pro rozhodovací procesy. Dlouhodobě usilujeme o to, aby zejména strategické rozhodování bylo opřeno o relevantní a aktuální data.
Problém, který ale identifikujeme, je značná roztříštěnost dat, jejich složitá dohledatelnost a zároveň často chybná interpretace.
Proto jsem v období 10/2019 – 05/2020 na toto téma realizovali rychlý výzkum.
V první fázi jsme identifikovali požadavky cílových skupin na základě setkání fokusních skupin stávajících klientů, tj. zástupců obcí s rozšířenou působností. Z těchto jednání vyplynuly následující hlavní závěry:
- Většina oslovených v současné době nevyužívá zařízení technologie IoT a pokud ano, software pro jejich řízení má již k dispozici
- Pro většinu oslovených zástupců obcí je důležité zasazení dat do kontextu, ideálně porovnáním se sousední nebo jinou podobnou obcí, aby dokázali identifikovat, zda je daná datová hodnota pozitivní nebo negativní
- Hlavní překážkou pro využívání dat v současnosti je dle oslovených zástupců obcí jejich roztříštěnost na mnoha zdrojích. Zaměstnanci pracující s daty tak často ani neví, která data jsou dostupná a která ne
- Někteří zástupci obcí uvedli, že by uvítali nástroj pro přímou komunikaci s občany (informace o aktualitách apod.), jelikož jejich současné komunikační kanály (webové stránky, sociální sítě, apod.) nejsou občany dostatečně sledovány. Zároveň tyto kanály slouží většinou pouze pro jednosměrnou komunikace obec-občan, ale neumožňují funkční sběr podnětů od občanů
Pro ověření těchto zjištění a získání dalších informací o využívání dat v oblasti veřejné správy bylo následně realizováno anonymní dotazníkové šetření, kterým bylo osloveno široké spektrum relevantních zástupců primární cílové skupiny – tj. referenti, vedoucí oddělení a odborů, zastupitelé, tajemníci a další pracovníci organizací veřejné správy.
Dotazníkové šetření bylo realizováno elektronicky a zapojilo se do něj celkem 301 respondentů.
Z celkového počtu respondentů uvedla významná většina, že působí ve městech (celkem 77 %), méně pak v krajích (9 %) a městských částech (7 %).
Většina z dotazovaných uvedla, že zastává funkci vedoucího úředníka (35 %), tj. vedoucí odboru nebo oddělení, nebo referenta (31 %). Dotazníkového šetření se účastnili také vedoucí představitelé územních celků, tj. starostové nebo místostarostové (4 %) a tajemníci (4%). Sloupec „Nezařazeno“ je součtem všech ostatních pozic, které byly respondenty uvedeny (například tiskový mluvčí, právník a další).
Pouze 23 % z dotazovaných uvedlo, že se v rámci své pracovní náplně nikdy nesetkávají s využíváním socioekonomických a demografických dat. Z tohoto výsledku je patrné, že práce s daty je nedílnou součástí pracovní náplně většiny dotazovaných zaměstnanců organizací veřejné správy.
Většina dotazovaných (71 %) také uvedla, že jejich organizace využívá data a datové analýzy pro strategické rozhodování.
Důvody pro nevyužívání dat znázorňuje následující graf.
Dle názorů respondentů jsou nejužitečnější data o oblastech demografie a dopravy. Z nabídnutých možností však všechny vybralo více než 45 % respondentů, z čehož je patrné, že pro významnou část zástupců veřejné správy jsou důležitá data o všech uvedených oblastech, tj. chtěli by disponovat maximálním možným množstvím dat o územním celku.
Respondenti nejčastěji k získání socioekonomických a demografických dat využívají zdrojů ČSU, komerčních internetových stránek nebo otevřených registrů institucí veřejné správy. Z důvodu vysokého množství zdrojů, z kterých respondenti čerpají, tak může docházet k nesprávné interpretaci či alokaci informací, kdy respondent jedná s racionální neznalostí s možností negativních externalit.
Následující část dotazníku byla zaměřena na využívání zařízení využívajících technologii IoT. Odpovědi respondentů potvrdily informaci, která byla zjištěna v rámci individuálních konzultací, tedy že zařízení IoT nejsou mezi územními celky v České republice příliš rozšířená – pouze 6 % respondentů odpovědělo, že zařízení IoT jsou v jejich územním celku užívána.
Respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli „Ano“ byli dotázáni na oblasti, pro které je v jejich územních celcích IoT technologie využívána. Nejčastější odpovědí byla oblast Bezpečnost obyvatelstva, nicméně na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentů, tudíž z výsledků nelze vyvozovat komplexní závěry.
Závěrečná část dotazníku obsahovala otázky, které se obecně týkaly softwarové podpory při práci s daty. Většina respondentů (60 %) odpověděla, že by pro ně byl užitečný softwarový nástroj, který by jim práci s daty zjednodušil (odpovědi „Určitě ano“ a „Spíše ano“) a pouze 3 % respondentů na tuto otázku odpověděla „Určitě ne“.
Zatímco všechny předcházející otázky se týkaly převážně obecného využívání dat v oblasti veřejné správy, poslední otázka byla zaměřena na konkrétní ověření funkcionalit. Respondenti, kteří v předcházející otázce odpověděli „Určitě ano“ nebo „Spíše ano“, měli možnost vybrat funkcionality softwarového nástroje, které by pro ně byly užitečné. Respondenti mohli vybírat více možností.
Z šetření vyplynuly následující závěry:
- Zástupci organizací veřejné správy si většinou uvědomují důležitost dat pro strategické rozhodování a řízení obce
- Významná část zástupců organizací veřejné správy by využila softwarový nástroj, který by jim práci s daty usnadnil
- Technologie IoT není pro zástupce územních celků příliš atraktivní – většina zástupců neví, zda jejich územní celek technologii IoT využívá a neměli by zájem o funkcionalitu softwarového nástroje, který by umožňoval řízení IoT zařízení v územním celku
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
Již samotný rychlý nástup epidemie a souvisejících opatření vlády ukázal na rozdílnou úroveň připravenosti obcí na jejich digitální řízení a komunikaci s občany.
27. 3. 2020 Aplikace Obce v datechProjekt řeší problém nedostatečného využívání dat ve veřejné správě v EU. Prostřednictvím nově vznikajícího DATA HUBu chceme poskytnout obcím dostatek informací pro strategické rozhodování a evaluaci dopadů intervencí.
20. 7. 2020 Jak na ekonomický rating firmy pro dotace?Každá dotační žádost pro firmy začíná vyhodnocením její ekonomické kondice. Dotační programy se mění, ale principy hodnocení ekonomického ratingu jsou stejné posledních 15 let. Pojďme se tedy podívat na to, co se pod termíny „zjednodušené ekonomické hodnocení“ a „podnik v obtížích“ ve skutečnosti skrývá.
29. 7. 2024 Jak na předběžné tržní konzultaceAč se ve většině případů může jednat o užitečný institut přinášející zadavateli možnost konzultovat s odborníky nebo i potenciálními dodavateli možná úskalí zadávacích podmínek, může s sebou realizace předběžné tržní konzultace přinášet i nemalá rizika.
29. 7. 2024