Financování regionálního školství

Jedním z důležitých témat posledních let je financování regionálního školství.

Kromě finančních prostředků určených na odměňování pedagogů či nepedagogických pracovníků, je dalším zdrojem především k zajištění provozu školských zařízení část finančních prostředků sdílených daní, určených kritériem „počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“ v propočtu podílu obcí na procentní části celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Od roku 2013 se tak výše finančních prostředků, určených na, do roku 2012 tzv. „příspěvek na školství“ a od roku 2013 „prostředků plynoucích za žákem“, odvozuje od objemu kritéria počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí, tj. 7% (9% od 1. ledna 2018) z celkového objemu sdílených daní.

Pro právě skončený rok je podíl ze sdílených daní předběžně určen na 15 324,- Kč a podle poslední makroekonomické predikce ministerstva financí je odhadována pravděpodobná výše plynoucí za žákem v tomto (2022) roce na 15 .753,- Kč.

Uvedené hodnoty lze zjistit na stránkách ministerstva financí na adrese:

https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/uzemni-rozpocty/prijmy-kraju-a-obci/financovani-materskych-a-zakladnich-skol/2015/informace-o-vysi-objemu-prostredku-plyno-20529

Z předcházejícího textu vyplývá, že by neměl být problém zjistit, kolik finančních prostředků získá zřizovatel ze sdílených daní na provozní výdaje pro své školské (ZŠ i MŠ) příspěvkové organizace a tím i kolik finančních prostředků připadá na jednotlivé příspěvkové organizace.

Skutečnost je přece jen trochu složitější.

1. Velikost finančních prostředků ze sdílených daní je odvislá od správnosti odhadu vybraných sdílených daní. Hodnota sdílených daní je odvislá od výběru sdílených daní. Výběr samozřejmě závisí na odpovědnosti daňových subjektů dodržovat povinnost v placení daní a také na celkové ekonomické situaci, což je v současné koronavirové pandemii značně obtížné.
2. V žádném zákoně není definováno, že určenou část sdílených daní (9%) má zřizovatel povinnost alokovat školským příspěvkovým organizací formou neinvestičních příspěvků příspěvkovým organizacím (položka 5331 druhového třídění rozpočtové skladby).Evidence příspěvků na jednotlivé příspěvkové organizace je z velké míry závislá na místních podmínkách (forma svěření majetku příspěvkovým organizacím a s tím spojené odepisování majetku, některé typy výdajů v rozpočtech municipalit nemusí být evidovány na paragrafech /odvětvovém členění rozpočtové skladby/, které indikují školskou činnost). Mnoho výdajů směřujících do oblasti školství pak může být, v případech centrálních nákupů, evidováno jako výdaje za energie, nákup materiálu, pořízení drobného hmotného dlouhodobého majetku, poradenské a právní služby, služby školení a vzdělávání, nákup ostatních služeb, opravy a udržování, programové vybavení apod. Část finančních prostředků směřuje i do vybavení učeben, pořízení výpočetní techniky a ostatního přístrojového vybavení. A to zde je nutné zmínit i pořizování nových investičních celků (např. sportoviště).

S určitou mírou nepřesnosti lze konstatovat určitou „virtualitu“ finančních prostředků do školství, týkající se financování příspěvku na provoz. Municipalita získává ze státního rozpočtu dle aktuální legislativy finanční prostředky ze sdílených daní, a ze zákona o rozpočtovém určení daní by měla vyčlenit prostředky na provoz. Přičemž výše obdržených daní zůstává, ať je koeficient kritéria počtu žáků 7% nebo 9%, téměř totožná.

Z analyzovaných  dat (cca 180 měst a obcí se zřízenými školskými příspěvkovými organizacemi) vyplývá, že v letech 2016 a 2017 municipality „dofinancovávaly“ příspěvek na provoz a v následujících třech letech měly „přebytek“ na financování tohoto příspěvku. Nicméně celková rekapitulace financování mateřských a základních škol ukazuje na nutnost dofinancovávat tuto oblast zřizovateli ještě i z jiných příjmových rozpočtových oblastí, než je školství.

Z celkové rekapitulace hospodaření analyzovaných municipalit po započítání veškerých příjmů a provozních i investičních výdajů vyplývá, že financování předškolních a školních zařízení skončilo ve většině měst a obcí ve všech analyzovaných letech se schodkem.

Je tedy na odpovědnosti zřizovatele a reálných požadavcích vedení příspěvkové organizace, aby rozpočet organizace v co největší míře smysluplně využíval finančních prostředků plynoucích ze sdílených daní.

Jan Obrovský

Sdílet na LinkedIn