Je zřejmé, že podniky z různých příčin pozastavují, nebo budou pozastavovat výrobu. Z těchto všech důvodů vyplývá, že poklesne daň placená plátci, v letošním roce také klesne daň z příjmů právnických osob (větší pokles bude pravděpodobně v roce 2021), ale zároveň díky rozhodnutí vlády o odkladu přiznání daně z příjmů, dojde i v příjmech územních samosprávných celků k posunu příjmů z této daně na druhé pololetí.
Daň z přidané hodnoty vykáže také propad (např. téměř nulový cestovní ruch). Proto, jaký dopad bude mít COV19 na hospodaření územních samosprávných celků, bude zejména odvislý od délky trvání této celosvětové pandemie. Pokud nebude tento kritický stav trvat neúměrně dlouho (více jak 3 měsíce), lze očekávat propad
ve výši příjmu ze sdílených daní mezi 7–10 %.
Co doporučujeme?
- Omezit investice, a pokud nejsou již rozpracované, případně s uzavřenou smlouvou, u které by hrozily sankce, tak je nezahajovat.
- Pokud možno omezit i provozní výdaje, které nejsou nezbytné (mandatorní). Zde se jedná zejména o výdaje týkající se neinvestičních transferů soukromoprávním subjektům (seskupení položek 52 rozpočtové skladby), které zahrnují mimo jiné různé granty nebo jiné formy podpory spolkům, sportovním oddílům atd. Těmto subjektům uvolnit pouze takové finanční prostředky, aby výpadek financí nebyl pro ně likvidační. Samozřejmě, pokud by byl výpadek příjmů rozpočtu nižší, tak lze těmto subjektům dotaci zvýšit.
- Obecně by mělo platit, že při očekávaném propadu sdílených daní o určité procento, je vhodné snížit zbytné provozní výdaje alespoň o 3–5 % více než je očekávaný propad ze sdílených daní. Je dobré dodržovat pravidlo: „Přidává se lehce, ubírat je mnohem těžší“.
- Pečlivě sledovat vývoj příjmů ze sdílených daní a na jejich razantní pokles reagovat dalšími opatřeními na výdajové straně rozpočtu.
- Iniciovat vznik pracovní skupiny, která se bude věnovat dopadům na strukturu hospodářství města. Doporučujeme pozornost zaměřit na téma „lokální ekonomiky“, jejíž význam bude v následujících letech pro města klíčový.
