Dopad COV19 na digitální ekonomiku a eGOVERNMENT

Již samotný rychlý nástup epidemie a souvisejících opatření vlády ukázal na rozdílnou úroveň připravenosti obcí na jejich digitální řízení a komunikaci s občany.

Mimořádná a v novodobé historii naší republiky s ničím nesrovnatelná situace však není pouze krátkodobým testem stavu digitalizace obcí, ale také událostí, která bezesporu trvale změní chování většiny populace a zvýší u ní míru adopce digitálních technologií.

Lidé začali na internetu ve velkém nakupovat potraviny, mnozí byli nebo stále jsou nuceni pracovat z domu, přičemž spojení se svými kolegy a zákazníky udržují pouze pomocí webových konferencí. Stejné je to i s komunikaci s úřady, ke které musí lidé museli začít využívat ve zvýšené míře elektronické prostředky. Nakonec i mnohé obce byly z hodiny na hodinu postaveny před úkol vést porady vedení bez toho aniž by se museli lidé fyzicky sejít v jedné místnosti a řadu dalších podobných výzev spojených s omezením vycházení.

Na celostátní úrovni se začala masivně využívat datová analytika včetně bezprecedentního sledování pohybu občanů skrze jejich mobily a transakce platebních karet. Proces, který by jinak probíhal několik let proběhl během jediného týdne.

V tuto chvíli je možné městům doporučit následující opatření:

1. Audit nákladů digitálních projektů by se měl zaměřit především na minimalizaci pořizovacích cen a eliminaci vývoje projektů, které jsou plně nebo z větší části nahraditelné již hotovým řešením.  V následujícím období dojde k masivnímu rozvoji využívání SaaS (software as a servis) aplikací, které mají prakticky nulové pořizovací náklady, nevyžadují správu a údržbu vlastního hardwaru a umožňují náklady dynamicky navázat na jejich skutečné využívání (počet uživatelů, rozsah funkcí, atd.).
2. Digitalizace interních procesů by se měla zahrnovat komunikaci, automatizaci procesů, projektového managementu a řízení zdrojů. Aplikace pro webové konference by se měly stát v úřadech běžnou praxí. Mnoho z nich je dostupných zdarma a je možné je používat na rrůzných typech zařízení (mobily, počítače).  Neméně důležité je osvojit si používání webových aplikací pro komunikaci týmů (uzavřené skupinové chaty) jako je Slack nebo Mattermost v kombinaci s aplikacemi pro projektové řízení a plánování využití zdrojů. Mnohé z těchto webových aplikací mají integrované moduly pro komunikaci se zákazníky/ občany, takže mohou začít okamžitě sloužit jako rozhraní pro digitální komunikaci mezi úřadem a obyvateli obcí a to i v krizových situacích. Pořizovací náklady jsou přitom nulové, provozní dosahují maximálně nízkých desítek tisíc za rok.
3. Digitalizace komunikace s občany bude spojena s výše uvedenými systémy digitalizace interních procesů, neomezí se však pouze na ně. Rozpočtová omezení spojená s výpadkem výběru daní budou zvyšovat tlak na transparentnost obecních investičních projektů i na zvýšenou míru participace občanů při jejich návrhu, schvalování a v neposlední řadě i na jejich realizaci. Digitalizaci komunikace je proto potřeba využít také k vyššímu zapojení a organizaci dobrovolníků do městským projektů (tzn. participace se nebude týkat pouze návrhu projektů, jejich schvalování, ale také přímé realizace).
4. Projekty Smart Cities se budou týkat především využívání ekonomických, sociodemografických a bezpečnostních dat pro plánování obecních strategií. Obce by měly datasety nejen pasivně využívat, ale prostřednictvím digitální komunikace je aktivně vytvářet. Kromě informací získávaných od občanů formou online anket a hlasování je pro nákladově efektivní a udržitelný rozvoj větších obcí nezbytné zahájit automatizovaný sběr dat o dopravě, sběru odpadu či spotřebě energií.

Jan Havránek

Sdílet na LinkedIn