Při efektivním investičním rozhodování o realizovatelnosti projektu by z tohoto rozhodnutí mělo vyplývat, že zvažovaná investice je proveditelná a zároveň, že se jedná o nejlepší variantu mezi všemi ostatními uskutečnitelnými projekty. Problematičtější hodnocení těchto investičních záměrů je zejména u neziskových, veřejně prospěšných projektů, u kterých není prvořadým smyslem maximalizace zisku, ale zvýšení užitku jakýchkoli subjektů, jichž se realizace projektu může jakýmkoli způsobem dotknout. Z tohoto vyplývá, že při hodnocení je nutno vzít v úvahu obvykle širší řadu aspektů. CBA analýza také umožňuje hodnocení různých typů investic nebo jejich variant.
Problematikou analýzy nákladů a přínosů je skutečnost, že je v praxi často velmi obtížné stanovit a kvantifikovat přínosy a užitky projektu a následně je vyjádřit v peněžních jednotkách.
Základní postup při zpracování analýzy
- definovat podstatu projektu,
- vymezit strukturu beneficientů,
- rozdíly mezi investiční a nulovou variantou,
- kvantifikovat všechny relevantní náklady/přínosy (C/B) pro jednotlivé fáze životnosti projektu,
- vyčlenit „neocenitelné“ C/B a analyzovat je,
- převést „ocenitelné“ náklady/přínosy na hotovostní toky,
- stanovit diskontní sazbu,
- vypočíst kriteriální ukazatele,
- provést citlivostní analýzu,
- posouzení projektu na základě vypočtených kriteriálních ukazatelů, neocenitelných C/B a citlivostní analýzy,
- rozhodnout o přijatelnosti a financování projektu.
Základní podmínkou pro kriteriální výstupy CBA je vyjádření hlavních nákladů/přínosů v peněžní podobě. V případě některých zanedbatelných obtížně ocenitelných C/B není nutné jejich vyjádření v podobě hotovostních toků, je však vhodné toto zjednodušení v analýze zřetelně zmínit a okomentovat.
K tomuto zjednodušení by nemělo dojít u zásadních efektů projektu!
