Speciální ekonomické zóny. Šance nejen pro Ašsko

Odlehlé příhraniční oblasti jako Ašsko dlouhodobě trpí specifickými problémy, na něž běžné dotační programy a standardní politiky nedokážou účinně reagovat. Ašsko je nejzápadnější výspou ČR, obklopené z velké části Německem, a jediná silniční spojnice do vnitrozemí vede přes další strukturálně postižené regiony.

Problémy periferních regionů a limity běžných dotací

Analýza čerpání evropských fondů (AQE advisors, 2023) ukazuje, že Ašsko sice získalo značné prostředky, avšak struktura podpory neodpovídala jeho skutečným potřebám. Největší objem dotací směřoval do infrastruktury (např. projekty přes Ministerstvo pro místní rozvoj – téměř 1,2 mld. Kč, a přes Ministerstvo dopravy – přes 430 mil. Kč), zatímco podpora podnikání a tvorby pracovních míst byla velmi nízká (přes MPO jen asi 238 mil. Kč), stejně tak investice do sociálních programů (MPSV cca 203 mil. Kč). V přepočtu na obyvatele Ašsko ve většině oblastí zaostalo za celostátním průměrem – například z fondů MŠMT (školství) získalo jen přibližně 4,9 tis. Kč na obyvatele oproti průměrným zhruba 26,7 tis. Kč na celou ČR. Celkově běžné intervence kohézní politiky nepřinesly Ašsku zásadní obrat. Mnohé problémy regionu totiž „statistika nevidí“ – například pocit izolace, nízkou kvalitu života či historické bariéry – a standardní nástroje v platném legislativním rámci je nedokážou řešit. To vše vede k hledání nových, nekonvenčních přístupů, jak periferním oblastem pomoci.

Koncept speciálních ekonomických zón. A proč bývá úspěšný

Jedním z alternativních přístupů podpory problematických regionů jsou speciální ekonomické zóny (SEZ). Jde o vymezená území uvnitř státu, na nichž platí pro podniky určité preferenční podmínky v souladu s národními (případně unijními) pravidly veřejné podpory. Typicky to znamená odlehčení daňové zátěže – firmy v zóně bývají částečně či úplně osvobozeny od vybraných daní, zejména daně z příjmů právnických a fyzických osob. Mnohdy k výhodám patří také zjednodušená administrativa, speciální režim územního plánování či lepší infrastruktura na podporu podnikání. Klíčové je, že zóna má odlišný regulační režim než zbytek ekonomiky, což umožňuje vyzkoušet nové přístupy k rozvoji.

Cíle zřizování SEZ jsou zejména následující:

• Přilákání investic, zejména přímých zahraničních investic (FDI), které do regionu přinášejí kapitál, technologie a know-how.
• Tvorba pracovních míst a snížení nezaměstnanosti, zejména v oblastech s chronicky vysokou nezaměstnaností.
• Podpora hospodářských reforem a inovací – zóny mohou fungovat jako experimentální laboratoře pro nové politiky a přístupy k rozvoji.
• Růst exportu a ekonomické aktivity – díky novým podnikům a investicím v regionu se zvyšuje výroba a obchodní bilance.
  

V praxi se od SEZ očekává, že výhodné podmínky pobídnou firmy k novým investicím a rozšíření aktivit právě ve znevýhodněných regionech. To by mělo vést k ekonomickému oživení v daném území, přičemž přímý vliv bývá pozorovatelný zejména v okruhu asi 50 km od zóny. Zahraniční investice přivedené do zón často přinášejí moderní technologie a manažerské dovednosti a generují pozitivní vedlejší efekty. Studie dokládají, že podniky usazené ve speciálních zónách mívají lepší výkonnost než obdobné firmy mimo zóny.

Příkladem úspěšnosti tohoto konceptu jsou polské speciální ekonomické zóny založené v 90. letech. Ty jsou odborníky hodnoceny jako velmi efektivní – do roku 2012 v nich investoři proinvestovali přes 20 miliard EUR a do roku 2018 zóny přilákaly kumulativně kolem 35 miliard USD investic, díky nimž vzniklo asi 448 000 nových pracovních míst. Zajímavé je, že přibližně pětina projektů v polských zónách pocházela od malých a středních podniků, nejen od velkých korporací. To naznačuje, že dobře nastavená SEZ může podnítit široké spektrum podnikatelů.

Na druhou stranu je nutné zmínit, že SEZ nejsou samospásné a jejich efekt se může lišit případ od případu. Poskytování daňových úlev a pobídek má fiskální náklady pro stát a může narušit konkurenční prostředí mimo zónu. Vliv na celkovou zaměstnanost a rozvoj širšího okolí také není automatický – některé studie nacházejí výrazný růst pracovních míst, jiné méně, v závislosti na provedení zóny a komplementárních opatřeních. Důležité je, aby zóny nebyly izolovanými enklávami, ale propojily se s okolní ekonomikou (např. zapojením místních firem do dodavatelských řetězců a zaměstnáváním místních lidí). Zejména v pohraničních regionech také SEZ čelí konkurenci sousedních zemí – investoři mohou zvažovat jiné lokality za hranicí. Proto úspěch vyžaduje dostatečně atraktivní pobídky a podmínky, které překonají konkurenční výhodu blízkých zón v cizině. Celkově však zkušenosti ze světa naznačují, že vhodně navržená SEZ dokáže nastartovat ekonomický rozvoj v regionu, kterému by jen dotační politika sama o sobě nepomohla.

Přínosy pro region

Realizace výše popsaných opatření by mohla znamenat zásadní pozitivní obrat pro celý region Ašska i okolní pohraničí. Krátkodobě by SEZ v Ašsku přinesla více pracovních míst, a to jak pro méně kvalifikované místní (díky investičním pobídkám pro průmysl), tak pro odborníky (v rámci startupového programu). To by snížilo nezaměstnanost a zejména omezilo každodenní vyjíždění za prací do Německa – lidé by našli uplatnění doma (a zde by platili daně). Vyšší zaměstnanost a příliv investic by se odrazil ve vyšších příjmech obyvatel a v posílení místní ekonomiky (multiplikace poptávky po službách, obchodu atd.). Kvalita života by rostla také díky lepším veřejným službám (Dopadová studie LEX Aš, AQE advisors, 2025). Ašsko by se tak mohlo vymanit z bludného kruhu odchodů obyvatel – naopak by se stalo místem, kam se lidé stěhují za příležitostmi a kvalitním zázemím.

Z pohledu širšího regionu Karlovarského kraje může být Ašsko pilotním modelem obnovy periferie. Pokud by se podařilo Ašsko pozvednout, profitoval by z toho celý kraj (který dlouhodobě patří k nejvíce strukturálně postiženým v ČR). Zkušenosti z LEX Aš mohou navíc posloužit jako vzor pro další mikroregiony v obdobné situaci – zejména jiné pohraniční výběžky a odlehlé oblasti republiky. V tomto směru by Ašsko sehrálo roli laboratoře regionálního rozvoje na národní úrovni.

Jan Havránek