Říčany poosmé kralují Česku, na stupně vítězů se dostal Slavkov u Brna. Projekt Obce v datech odhalil, kde se v Česku žije nejlépe
Středočeské Říčany opět potvrdily svou dominanci a poosmé v řadě se staly městem s nejvyšší kvalitou života v České republice. Vyplývá to z aktuálních výsledků indexu, který každoročně sestavuje projekt Obce v datech. Druhé místo obsadila Praha, na třetí příčku se posunul Slavkov u Brna.
Projekt Obce v datech letos opět porovnal kvalitu života ve všech 206 obcích s rozšířenou působností (ORP). Zatímco první dvě příčky zůstávají stabilní – zlato patří Říčanům a stříbro hlavnímu městu Praze – třetí místo má nové obsazení. Bronzovou příčku letos obsadil Slavkov u Brna, který tak z medailových pozic odsunul Hustopeče (letos 5. místo).
Výsledky dlouhodobě ukazují trend, že se nejlépe žije v menších městech v těsné blízkosti velkých metropolí. Tato města těží z výborné dostupnosti služeb, pracovních příležitostí velkoměsta, ale zároveň nabízejí klidnější životní prostředí.
„Říčany jsou fenoménem, který se nám na špici drží už od začátku měření. Je to dáno unikátní kombinací dostupnosti Prahy, kvalitního školství a občanské vybavenosti,“ vysvětlil Jan Havránek, vedoucí projektu Obce v datech.
Úspěšný Středočeský kraj a jižní Morava
Letošní žebříček potvrzuje silné postavení Jihomoravského kraje. V první dvacítce se umístilo hned devět zástupců tohoto regionu, včetně Kuřimi (4. místo), Brna (7. místo) či Šlapanic (9. místo). Výborně si vedla také města ve středních Čechách. Nejvyšší příčky obsadily Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (6. místo) a Hořovice (8. místo).
I letos jsem se zaměřili na města, která zaznamenala největší meziroční posun směrem vzhůru. Mezi největší „skokany“ s rostoucí kvalitou života patří Votice (zlepšení o 88 míst), Vysoké Mýto (72 míst) a Kaplice (65 míst).
„Votice si tak vysoký posun, který není úplně běžný, vysloužily kvůli přírůstku obyvatel a nárůstu pracovních míst. Naproti tomu Kaplice si polepšily především v počtu praktických a dětských lékařů. Vysoké Mýto je pak kombinací těchto faktorů, těžilo především z vyšší nabídky pracovních míst a stěhování mladých obyvatel. Nutno ale zdůraznit, že pohyby žebříčkem nejsou způsobené masivními změnami, ale spíše malými rozdíly v jednotlivých kategoriích u měst v širším středu žebříčku,” dodal Havránek.
Nůžky se rozevírají
Od roku 2018 je patrný zřetelný trend rozevírání nůžek mezi nejlepšími a nejhoršími městy. Zatímco průměrné hodnoty Indexu kvality života pro deset měst na vrcholu žebříčku vzrostly o pět procent, u deseti nejníže umístěných tato hodnota klesla o 44 procent. Celkový rozptyl mezi městy se zvedl o 15 procent.
„Rozdíl kvality života se za posledních osm let viditelně zvětšil. Nejedná se přitom o jednorázový výkyv, ale o setrvalý stav. Tento trend je systematický a konzistentně se projevuje napříč všemi ukazateli i roky,“ uvedl Havránek.
Výrazné zhoršení dostupnosti bydlení
Pokud se podíváme blíže na jednotlivé indexy, tak největší relativní změnu zaznamenal index finanční dostupnosti bydlení – dostupnost vlastního bydlení se za osm let zhoršila o více než 30 % (ceny rostly mnohem rychleji než příjmy). Naopak největší zlepšení nastalo v oblasti hmotné nouze, kde se celkový počet vyplacených dávek pomoci v hmotné nouzi snížil o polovinu. Pokles počtu lidí v exekuci o 29 % pak znamená úlevu pro desetitisíce dlužníků a jejich rodiny. Menší změnu vykázal např. index praktických lékařů (−4 %) či počet pediatrů na území obce (-11 %), avšak právě dostupnost lékařské péče může do budoucna činit značné problémy – pokles je pozvolný, ale dopadá nerovnoměrně do území a některé oblasti už nyní čelí kritickému nedostatku lékařů. Celkově tak data ukazují rostoucí sociální rozdíly. Ekonomické ukazatele (dluhy, chudoba) se zlepšují, ale dostupnost základních potřeb – bydlení a lokální zdravotní péče – se pro značnou část populace zhoršuje.
Kompletní výsledky posledních tří ročníků najdete na webu Obce v datech. Od 20. místa jsou města seřazena ve skupinách po 20. Žebříček sestavujeme od roku 2018 a po celou dobu používáme jednotnou metodiku. Její podrobnější popis je k dispozici zde.
| Pořadí | Obec | Kraj | Index (hodnota) |
| 1 | Říčany | Středočeský | 10 |
| 2 | Praha | Hl. m. Praha | 8,7 |
| 3 | Slavkov u Brna | Jihomoravský | 8,7 |
| 4 | Kuřim | Jihomoravský | 8,5 |
| 5 | Hustopeče | Jihomoravský | 8,4 |
| 6 | Brandýs nad Labem-Stará Boleslav | Středočeský | 8,3 |
| 7 | Brno | Jihomoravský | 8,2 |
| 8 | Hořovice | Středočeský | 8,1 |
| 9 | Šlapanice | Jihomoravský | 7,9 |
| 10 | Soběslav | Jihočeský | 7,7 |
Nejvýraznější meziroční posun v pořadí:
| Změna pořadí(počet míst nahoru) | Obec | Kraj | Pořadí 2025 (2024) | Index 2025 (2024) |
| 88 | Votice | Středočeský | 55 (143) | 5,54 (3,58) |
| 72 | Vysoké Mýto | Pardubický | 28 (100) | 6,55 (4,39) |
| 65 | Kaplice | Jihočeský | 40 (105) | 6,00 (4,32) |
| 64 | Bílovec | Moravskoslezský | 59 (123) | 5,50 (3,98) |
| 64 | Český Krumlov | Jihočeský | 49 (113) | 5,68 (4,19) |
| 64 | Neratovice | Středočeský | 54 (118) | 5,54 (4,10) |
| 63 | Nýřany | Plzeňský | 84 (147) | 4,87 (3,49) |
| 62 | Mladá Boleslav | Středočeský | 25 (87) | 6,77 (4,55) |
Kontakt pro média:
Michal Vaňáč
777 692 109
vanac@AQE.cz
Mohlo by vás zajímat
Co vše má strategie řešit?
Tvorba strategie je kreativní proces, který kombinuje řadu kompetencí a přístupů. Ano, lze identifikovat rámcové postupy, metody nebo principy, které je vhodné aplikovat, nicméně jejich užití nesmí být taxativní. Tvorba strategie, stejně tak i šíře dopadu strategie, by měla vycházet z reálné situace každého jednoho města.
22. 1. 2023
Financování regionálního školství
Jedním z důležitých témat posledních let je financování regionálního školství.
1. 2. 2022
Role státu v zajištění kvality života v periferiích – efektivita versus odpovědnost
Otázka, zda by stát měl investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo se soustředit na efektivní využití zdrojů v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel a ekonomických aktivit, je dlouhodobě předmětem diskuze. Tento problém odráží širší dilema mezi principy efektivity a odpovědnosti, které stát zastává vůči svým občanům.
12. 12. 2024
Dotace k vnitřní kohezi nepřispívají
Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) jsou klíčovým nástrojem regionální politiky EU s cílem vyrovnávat rozdíly mezi oblastmi. ČR v letech 2004–2022 získala z fondů EU přes 1,8 bil. Kč na rozvoj infrastruktury, vzdělání či inovací. Tyto prostředky měly zejména zlepšit kvalitu života v méně rozvinutých regionech a snížit jejich ekonomické zaostávání.
24. 6. 2025
