Města práce 2026

Autoři Jan Havránek, Jan Pavelka, Pavel Franěk a kolektiv, Vydáno 1. října 2026

Stáhnout PDF 28 stran A4, 3,2 MB

Studie sleduje ve 206 správních obvodech, kde v Česku za posledních deset let přibyla pracovní místa a kam se stěhují lidé. Spojuje jedenáctiletou řadu zaměstnanců podle obcí z přílohy vyhlášky o rozpočtovém určení daní se stěhováním podle ČSÚ a ukazuje, že kde přibývá práce, přibývají lidé z jiných částí Česka. Lidi přitom nepřitahuje, kolik práce území má, ale jestli jí přibývá, a to včetně dostupné práce v dojezdu do 30 km. Stěhování z ciziny míří do všech obvodů a odliv do jiných částí Česka často zakrývá. Index a typy hodnotí území, nikoli práci firem ani radnic.

K čemu jsme došli

Pět klíčových zjištění

1. Kde přibývá práce, přibývají lidé z jiných částí Česka. Obvody v pětině s největším úbytkem podílu na pracovních místech mají vnitřní saldo stěhování −2,0 na 1 000 obyvatel ročně, obvody v pětině s největším růstem +2,3. Změna práce a vnitřní saldo spolu souvisejí s korelací 0,48 (95% interval spolehlivosti 0,37 až 0,58), se saldem včetně ciziny 0,54.
2. Rozhoduje změna, ne stav. Kolik práce obvod má, s příchodem lidí z Česka nesouvisí (korelace −0,23, z velkých center lidé odcházejí do zázemí). Jestli míst přibývá, nebo ubývá, souvisí zřetelně (0,48). Karviná má 45 zaměstnanců na 100 obyvatel, víc než medián obvodů, přišla ale o 7 039 míst a její vnitřní saldo patří k nejhorším v Česku.
3. Dostupná práce v dojezdu souvisí s vnitřním stěhováním těsněji než práce v místě (0,64 proti 0,48) a zůstává nejsilnějším ukazatelem i po zohlednění kvality života, cen bytů a vzdálenosti od Prahy a Brna. Platí to hlavně v zázemí metropolí, dál než 40 km od Prahy a Brna je souvislost slabší (0,41).
4. Lidé a práce jdou spolu, a když odečteme setrvačnost obou řad, jsou lidé spíš první. Příliv lidí 2014 až 2018 souvisí s růstem práce 2018 až 2024 i po kontrole dřívějšího růstu práce (0,37), obrácený směr po kontrole dřívějšího stěhování mizí (−0,04). Firmy rostou tam, kam se lidé stěhují, město proto musí práci a bydlení řešit společně.
5. Volná místa, nabízené mzdy ani levné byty odliv nevyvažují. Dvacet obvodů s největším vnitřním odlivem má v registru Úřadu práce volných míst na 1 000 obyvatel 15,6 a medián nabízené mzdy 30 000 Kč, dvacet obvodů s největším přílivem 18,4 a 28 880 Kč. V 36 obvodech jsou slabá aspoň tři z pěti měřítek, v 20 čtyři nebo pět, většinou na Karvinsku, Bruntálsku, Jesenicku a v Krušnohoří.

1. Proč se ptáme na práci

Města se vylidňují tam, kde zaostává práce, a rostou tam, kde přibývá. Otázka zní, jak silně to platí, jestli rozhoduje práce v místě, nebo v dojezdu, a co s tím může město dělat.

V datových příbězích Obcí v datech jsme v roce 2026 ukázali dvě věci zvlášť. Díl Města práce spočítal, kolik práce česká města drží, a že s kvalitou života souvisí jen pracovní základna, ne počet inzerátů ani prestiž pozic. Díl Kde Češi doopravdy bydlí ukázal, kam se lidé stěhují, a že se stěhují téměř přesně podle kvality života. Oba díly stály na jednom časovém snímku a jen na sídelních městech. Chyběl vývoj v čase a chyběly celé obvody.

Tato studie obě linky spojuje. Příloha vyhlášky o rozpočtovém určení daní uvádí každý rok počet zaměstnanců v každé obci podle místa výkonu práce. Z toho vzniká jedenáctiletá řada pracovních míst za všech 206 správních obvodů, od roku 2013 do roku 2024. Proti ní klademe stěhování podle ČSÚ za stejné roky, zvlášť vnitřní stěhování mezi českými obvody a stěhování z ciziny, skutečné rezidenty podle mobilních dat a prognózu do roku 2040. Ptáme se, zda lidé následují práci, nebo práce lidi, jak daleko za ní dojíždějí, a kde se práce i lidé ztrácejí najednou.

Odpověď je pro radnice praktická. Pokud se lidé stěhují tam, kde přibývá práce, patří sledování a podpora pracovních míst mezi hlavní úkoly samosprávy, vedle školek, silnic a bydlení. Studie tuto hypotézu testuje a říká i to, co nevyšlo. Pořadí v čase ukazuje spíš lidi jako první a firmy za nimi, dostupná práce v dojezdu vysvětluje příliv do zázemí metropolí, ne do všech obvodů, kam lidé přicházejí, a dál od Prahy a Brna je souvislost slabší. I s těmito výhradami drží hlavní zjištění ve všech ověřeních.

2. Data a metoda

2.1 Za jaké území počítáme

Jednotkou je správní obvod obce s rozšířenou působností, dále jen obvod. Zaměstnance sčítáme za všechny obce obvodu, stěhování přebíráme za celý obvod od ČSÚ. Tím se studie liší od dílu Města práce, který pracoval jen se sídelními městy. Některé ukazatele existují jen za sídelní město (stěhování mladých, volná místa Úřadu práce, nezaměstnanost, ceny bytů), v textu je tak označujeme a používáme je doplňkově. Obvod je přirozená jednotka trhu práce. Většina lidí ale pracuje do 30 km od domova, tedy často i za jeho hranicí, proto vedle práce v obvodu počítáme i dostupnou práci v dojezdu.

2.2 Odkud jsou data

Tabulka 1. Odkud jsou data a co přesně měříme

Jednotkou je správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Zaměstnanci jsou sečteni za všechny obce obvodu, stěhování je za celý obvod podle ČSÚ. Ukazatele označené „za sídelní město“ máme jen za město, které je sídlem obvodu. Úplný seznam zdrojů je v závěru studie.

Řada zaměstnanců z přílohy vyhlášky o rozpočtovém určení daní je úřední zdroj, který v tomto rozsahu nikdo pro popis trhu práce nepoužívá. Pokrývá všech 6 254 obcí, je roční a měří místo výkonu práce. Má tři slabiny. Rok 2013 je první rok hlášení a úhrn mezi roky 2013 a 2014 vzrostl o 4,4 %, víc než zaměstnanost podle ČSÚ. Proto změnu počítáme z průměrů tří let na začátku a na konci řady a místo absolutní změny používáme změnu podílu obvodu na celostátním úhrnu. Část plátců s více provozovnami hlásí zaměstnance podle sídla, což nadhodnocuje Prahu, krajská města a sídla holdingů, například krajských nemocničních společností. Číslo je navíc k 1. 12., tedy na vrcholu předvánoční logistiky a mimo letní sezónu. Všechny tři slabiny rozebíráme v kapitole 12.

2.3 Jak počítáme práci, stěhování, typy, hloubku a index

Práce v místě je počet zaměstnanců v obvodu k 1. 12. 2024 na 100 obyvatel. Změna práce je změna podílu obvodu na všech zaměstnancích v Česku, průměr let 2022 až 2024 proti průměru let 2013 až 2015, v procentech. Dostupná práce sčítá zaměstnance v obvodech do 30 km s vahou klesající se vzdáleností (vlastní obvod váha 1, 30 km váha 0) a dělí je stejně váženým počtem obyvatel. Je to potenciál, který obyvatelé obvodu mají v dojezdu, ne skutečná dojížďka. Změna dostupné práce je růst takto sečtené práce mezi oběma obdobími proti celostátnímu průměru.

Saldo stěhování je rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých na 1 000 obyvatel za rok, průměr let 2014 až 2025. Hlavním měřítkem je vnitřní saldo, stěhování mezi českými obvody, vedle něj uvádíme saldo z ciziny a saldo celkem. Práci měříme od 1. 12. 2013 a stěhování od roku 2014, obě řady začínají ve stejný okamžik. Rezidenti jsou rozdíl mezi skutečnými rezidenty podle mobilních dat a evidovanými obyvateli v roce 2021. Prognóza je změna počtu obyvatel do roku 2040 podle kohortního modelu AQE, který z dosavadního stěhování vychází, není to tedy nezávislý zdroj.

Typy dělí obvody podle dvou os, změny práce a vnitřního salda, s hranicí nula. Práce drží krok, když podíl obvodu na pracovních místech neklesl, a zaostává, když klesl. Lidé z Česka přicházejí, když je vnitřní saldo kladné, a odcházejí, když je záporné. Vznikají čtyři typy A až D, jejichž popisky platí doslova. Obvody, které si typ v simulacích udrží v méně než 60 % případů, označujeme jako obvody u hranice.

Hloubka úbytku počítá, v kolika z pěti měřítek je obvod v nejslabší pětině republiky. Měřítka jsou změna práce, saldo celkem, vnitřní saldo, rezidenti proti evidenci a prognóza 2040, všechna za celý obvod. U tří obvodů bez údaje o rezidentech (Kyjov, Veselí nad Moravou, Konice) hloubku dopočítáváme ze čtyř měřítek. Tři z pěti měřítek stojí na evidenci stěhování, proto hloubku ověřujeme i jen ze tří měřítek, která na sobě svou konstrukcí nezávisejí (změna práce, vnitřní saldo, rezidenti).

Index měst práce 2026 spojuje práci v místě, změnu práce v místě a změnu dostupné práce v dojezdu do jednoho čísla. Je to průměr percentilového pořadí obvodu ve třech složkách, převedený na škálu 0 až 10. Stěhování do indexu nevstupuje, je to test, ne složka. Jak jisté je pořadí a typ, jsme ověřili 1 000 simulacemi, v každé jsme vybrali jiné krajní roky řady práce, náhodně obměnili vzorek obcí uvnitř obvodů a vynechali jeden rok stěhování. Výsledkem je pásmo pořadí a jistota typu u každého obvodu v příloze. Pásma jsou široká, pořadové číslo proto uvádíme jen v příloze.

3. Kde práce přibývá a kde ubývá

Česko přidalo za deset let zhruba 13 % pracovních míst, 35 % přírůstku připadá na Prahu. V 147 obvodech podíl na pracovních místech klesl, v absolutním počtu ubylo míst jen v 25 obvodech.

V letech 2013 až 2015 pracovalo v Česku v průměru 4,90 milionu zaměstnanců, v letech 2022 až 2024 5,54 milionu. Přírůstek se soustředil do metropolí a jejich zázemí, nejvíc míst přibylo v obvodech Praha 223, Brno 52, Olomouc 19, Plzeň 19, Ostrava 16 tisíc. Část pražského přírůstku jsou zaměstnanci firem se sídlem v Praze, kteří pracují jinde, skutečný podíl Prahy je proto o něco nižší. Medián obvodů je 38,3 zaměstnanců na 100 obyvatel, 118 obvodů je pod hranicí 40 míst na 100 obyvatel, kterou AQE používá jako limit prosperity. Rozdíly v tempu jsou veliké, obvod Říčany má +25 %, obvod Karviná −30 %. Směrodatná odchylka změny mezi obvody je 8,7 procentního bodu.

Graf 1. Kde práce přibývá rychleji než celostátní průměr a kde zaostává

Mapa ukazuje tři příběhy. Zázemí Prahy roste nejrychleji, Říčany +25 %, Černošice +25 %. Rostou i obvody s velkou průmyslovou zónou nebo automobilkou, Žatec +25 % (zóna Triangle), Stříbro +21 % (zóna u dálnice D5), Rychnov nad Kněžnou +19 % (automobilka v Kvasinách, propouštění z let 2024 a 2025 v řadě ještě není). Slezsko, Krušnohoří a západní pohraničí zaostávají, Karviná −30 % (útlum těžby, v čísle jsou i doly se sídlem v Karviné, které leží v sousedních obvodech), Orlová −28 %, Sokolov −19 % (útlum těžby a energetiky), Varnsdorf −21 %, Kraslice −24 %, Aš −28 %. V pohraničí u Německa část obyvatel pracuje za hranicí a tato práce v datech není. Vnitřní periferie Čech a Vysočina zaostávají mírně, rostou pomaleji než celostátní průměr, míst v nich ale zpravidla neubývá.

Po krajích je pořadí jednoznačné. Podíl na pracovních místech vzrostl jen ve 3 krajích, Praha +9,8, Středočeský +5,0, Jihomoravský +1,3, ve zbylých 11 klesl, nejvíc Ústecký −6,9, Moravskoslezský −7,0, Karlovarský −11,2. Kraje nerostou podle velikosti, ale podle polohy a skladby průmyslu. Plzeňský kraj se drží díky zónám u dálnice D5, Moravskoslezský a Karlovarský ztrácejí s útlumem těžby a těžkého průmyslu.

4. Kam se stěhují lidé

Česko získalo stěhováním 2014 až 2025 749 tisíc lidí, všechny z ciziny, vnitřní stěhování se v součtu rovná nule. Uvnitř Česka lidé míří z měst do zázemí a ze severu do středu a na jih.

Stěhování z ciziny přineslo za dvanáct let 749 tisíc lidí, rok 2022 sám 330 tisíc. Vnitřní stěhování lidi jen přesouvá, za dvanáct let se mezi obvody přestěhovalo 937 tisíc lidí. Záporné vnitřní saldo má 116 obvodů, záporné celkové saldo i se stěhováním z ciziny jen 32. Příliv z ciziny tedy ve většině obvodů zakrývá odliv do jiných částí Česka. Nejvíc lidí z Česka přibývá v obvodu Říčany (+15,4 na 1 000 obyvatel ročně), nejvíc ubývá v obvodu Bruntál (−5,5). Tachov má díky cizině celkové saldo +11,7, jeho vnitřní saldo −5,4 ale patří k nejhorším v Česku.

Graf 2. Kam se lidé stěhují uvnitř Česka

Praha a Brno jsou zvláštní případ. Obě města mají vnitřní saldo záporné, Praha −0,8, Brno −4,0 na 1 000 obyvatel ročně, lidé z nich odcházejí do zázemí. Celkem rostou, Praha +14,0, Brno +6,6, protože přijímají lidi z ciziny. Zázemí roste oběma cestami. Pro trh práce to znamená, že metropole a jejich zázemí jsou jedno území, a tak s nimi dál pracujeme.

Graf 3. Praha přidala nejvíc práce, lidé z jiných částí Česka ale míří do Středočeského kraje

Kladné vnitřní saldo mají jen tři kraje, Středočeský +5,9, Plzeňský +0,8, Jihočeský +0,1. Praha přidala nejvíc práce (+9,8 %) a lidi z Česka ztrácí (−0,8), Středočeský kraj je přijímá (+5,9). Na druhém konci Karlovarský kraj zaostává v práci (−11,2 %) a ztrácí lidi (−2,8), Moravskoslezský −7,0 % a −2,2. Jihočeský kraj zaostává v práci (−5,1 %), lidi z Česka ale neztrácí (+0,1), důvod z dat nevyčteme.

5. Práce a lidé jdou spolu, rozhoduje změna, ne stav

Změna práce a vnitřní saldo stěhování spolu souvisejí s korelací 0,48. Stav práce s příchodem lidí z Česka nesouvisí (−0,23). Lidé z Česka přicházejí tam, kde práce přibývá, ne tam, kde jí je nejvíc.

Seřadili jsme 206 obvodů podle změny práce a rozdělili je na pětiny. V pětině s největším úbytkem podílu je medián změny −12,4 %, v pětině s největším růstem +7,4 %. Vnitřní saldo je v nejslabší pětině −2,0 na 1 000 obyvatel ročně a záporné má 33 z 42 obvodů, v nejsilnější pětině je +2,3 a záporné má 13 obvodů. Celkové saldo včetně ciziny je kladné ve všech pětinách, od +1,3 po +7,9. Saldo mladých 20 až 34 let v sídelních městech (−1,1 proti +1,5), skuteční rezidenti proti evidenci (−7,5 % proti +1,1 %) a prognóza do roku 2040 (−9,3 % proti +2,7 %) jdou stejným směrem, poslední dvě měřítka ale z téhož stěhování vycházejí.

Graf 4. Kde přibývá práce, přibývají lidé z jiných částí Česka

Korelace změny práce s vnitřním saldem je 0,48 (95% interval spolehlivosti 0,37 až 0,58), se saldem z ciziny 0,33, se saldem celkem 0,54, se saldem mladých v sídelních městech 0,42, se skutečnými rezidenty 0,59 a s prognózou 2040 0,62. Sousední obvody mají podobné hodnoty, počet skutečně nezávislých pozorování je proto nižší než 206 a interval spolehlivosti širší, zhruba 0,28 až 0,64. Při vážení obvodů počtem obyvatel je korelace 0,46, Praha nese 13 % váhy a její vnitřní saldo je záporné, bez Prahy a Brna je vážená korelace 0,62. Pořadová korelace je 0,39, bez obvodů se změnou nad 25 % 0,42, bez roku 2022 0,49.

Graf 5. Kde přibyla práce, přibyli lidé z Česka

Souvislost je nejsilnější v zázemí Prahy a Brna. U 175 obvodů dál než 40 km od obou metropolí je korelace jen 0,24, u dostupné práce 0,41. Vzorec tedy platí v celém Česku, v periferii je ale slabší, o stěhování tam zřejmě rozhoduje víc věcí najednou, a to je pro radnice v pohraničí důležitá informace.

Stav práce s příchodem lidí nesouvisí. Zaměstnanci na 100 obyvatel v roce 2024 korelují s vnitřním saldem −0,23, se saldem celkem 0,08. V pětině obvodů s nejmenší pracovní základnou (27,7 míst na 100 obyvatel) je vnitřní saldo +1,5, v pětině s největší (53,2) je −1,0, protože do největších center práce patří Praha, Brno a Ostrava, odkud lidé odcházejí do zázemí. Pracovní základna je důležitá pro kvalitu života, jak ukázal díl Města práce, pro stěhování ale rozhoduje směr. Karviná má 45 míst na 100 obyvatel, víc než medián, přišla ale o 7 039 míst a její vnitřní saldo patří k nejhorším v Česku. Černošice mají 34 míst na 100 obyvatel, pod mediánem, podíl jim ale vzrostl (+25 %) a lidé z Česka přicházejí (+11,7).

Graf 6. Lidé z Česka přicházejí tam, kde práce přibývá, ne tam, kde jí je nejvíc

Co bylo dřív, práce, nebo lidé? Prosté korelace říkají málo, protože stěhování je mezi obdobími velmi stálé (korelace 0,86) a změna práce ne (0,20). Růst práce 2013 až 2018 koreluje s přílivem lidí 2019 až 2025 na úrovni 0,27, příliv lidí 2014 až 2018 s růstem práce 2018 až 2024 na úrovni 0,41. Když odečteme hodnoty z předchozího období, zůstává jen druhý směr. Příliv lidí 2014 až 2018 souvisí s pozdějším růstem práce i po kontrole dřívějšího růstu práce (0,37), růst práce 2013 až 2018 s pozdějším přílivem lidí po kontrole dřívějšího stěhování nesouvisí (−0,04). Firmy tedy rostou tam, kam se lidé stěhují, přinejmenším v zázemí metropolí, kde se stěhuje nejvíc lidí. Pro město to znamená, že bydlení a práce jsou jeden úkol, ne dva, a že bydlení může být první.

Souvislost drží i po zohlednění dalších věcí, které se stěhováním souvisejí. V modelu, který vnitřní saldo vysvětluje změnou práce, kvalitou života bez pilíře Práce, cenou bytů a vzdáleností od Prahy a Brna, zůstává změna práce významná (standardizovaný koeficient 0,21, t 2,9). Model vysvětlí 43 % rozdílů mezi obvody, bez změny práce 40 %. Cena bytů je zčásti důsledek přílivu lidí, bez ní je koeficient změny práce 0,26. Se změnou dostupné práce místo práce v místě vysvětlí model 48 % rozdílů a dostupná práce je nejsilnější složkou (0,41, t 4,8). Plný model se stavem práce, změnou v místě i změnou v okolí vysvětlí 60 % rozdílů ve stěhování, změna v místě (0,26) i v okolí (0,23) jsou kladné a stav záporný (−0,37), velká centra lidi do zázemí ztrácejí.

6. Dostupná práce v dojezdu, zázemí metropolí a skutečná území bez práce

Změna dostupné práce do 30 km souvisí s vnitřním stěhováním s korelací 0,64, silněji než práce v místě. Zázemí Prahy a Brna roste díky práci v centru. Skutečná území bez práce jsou ta, kde práce zaostává v místě i v dojezdu.

Vlastní práce obvodu tvoří v mediánu 26 % dostupné práce v jeho dojezdu, zbytek je v sousedních obvodech. Říčany mají 45 zaměstnanců na 100 obyvatel, v dojezdu 69, Blovice mají 26 a v dojezdu 60. Když místo změny práce v místě vezmeme změnu dostupné práce, korelace s vnitřním saldem vzroste z 0,48 na 0,64, jen pro práci v okolí bez vlastního obvodu je 0,58. S dojezdem 20 km je korelace 0,57, se 40 km 0,67, výsledek tedy na volbě hranice nezávisí. Sousední obvody ale sdílejí stejnou dostupnou práci, nezávislých pozorování je jen zhruba 32 a interval spolehlivosti je 0,38 až 0,81. Změna dostupné práce zároveň koreluje se vzdáleností od Prahy a Brna −0,59, velká část souvislosti je tedy prostá vzdálenost od metropolí.

Graf 7. Dostupná práce v dojezdu souvisí se stěhováním ještě těsněji než práce v místě

Dostupná práce v dojezdu vysvětluje příliv do zázemí metropolí, ne do všech obvodů, kam lidé přicházejí. Obvodů typu C, kde práce v místě zaostává a lidé z Česka přesto přicházejí, je 51. Jen u 19 z nich roste práce v okolí rychleji než celostátní průměr (Mnichovo Hradiště, Blovice, Benešov, Nymburk, Neratovice, Rokycany), to jsou obvody v dojezdu Prahy a Plzně. U zbylých 32 práce v okolí také zaostává (Trhové Sviny, Turnov, Lovosice, České Budějovice, Bučovice, Holešov). Lidé tam přicházejí z jiných důvodů, které studie neměří, a typ C je pro radnici výzva zjistit, z jakých. V absolutním počtu přitom míst přibylo u 45 z 51 obvodů typu C, zaostávají jen za celostátním tempem.

Skutečná území bez práce leží v nejslabší pětině podle změny dostupné práce, je to Karvinsko, Bruntálsko, Jesenicko, Krušnohoří od Kraslic po Litvínov a Šluknovský výběžek. Ostrava podíl na práci ztrácí (−4,6 %), i když v absolutním počtu míst přibylo (+16,4 tisíce), a její vnitřní saldo je −3,6. Karvinsku tak chybí rostoucí centrum v dojezdu, ne centrum vůbec.

7. Čtyři typy obvodů

Typ A, práce drží krok s celostátním průměrem a lidé z jiných částí Česka přicházejí, má 39 obvodů a 1,9 milionu obyvatel. Typ D, práce zaostává a lidé z Česka odcházejí, má 96 obvodů a 4,2 milionu obyvatel. Typy B a C jsou obvody, kde se práce a lidé rozcházejí.

Graf 8. Změna práce a vnitřní stěhování dělí obvody do čtyř typů

Tabulka 2. Čtyři typy obvodů, kolik jich je a čím se liší

Práce drží krok, když podíl obvodu na pracovních místech v Česku neklesl, zaostává, když klesl. Lidé z Česka přicházejí, když je vnitřní saldo stěhování kladné, odcházejí, když je záporné. U hranice jsou obvody, které si typ v simulacích udrží v méně než 60 % případů. Počty obyvatel jsou za celé obvody, ostatní hodnoty mediány obvodů. Změna % je změna podílu na pracovních místech, Dostup. % změna dostupné práce v dojezdu proti celostátnímu průměru, salda jsou na 1 000 obyvatel ročně (vnitřní, z ciziny, celkem), zaměstnanci na 100 obyvatel, cena bytu v Kč za m² sídelního města.

A, práce drží krok, lidé přicházejí (39 obvodů, 1,9 mil. obyvatel). Zázemí Prahy a Brna, Plzeňsko, část východních Čech. Největší jsou Olomouc, Černošice, Pardubice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Kolín, Říčany. Medián změny práce +5,1 %, vnitřního salda +3,7, cena bytů 67 152 Kč za m², nejvyšší ze všech typů. Z 26 obvodů Středočeského kraje je jich tu 17. V simulacích si typ udrží 80 % obvodů.

B, práce drží krok, lidé odcházejí (20 obvodů, 2,6 mil. obyvatel). Dva různé příběhy. První jsou metropole Praha, Brno, Plzeň, Liberec, které přidávají práci, ale lidé z Česka z nich odcházejí do zázemí a nahrazují je lidé z ciziny. Druhý jsou průmyslové obvody s velkým zaměstnavatelem nebo zónou, Žatec, Rychnov nad Kněžnou, Kaplice, Kopřivnice, Ostrov, kde přibyla místa, obsadili je lidé dojíždějící z okolí a pracovníci z ciziny, a obyvatelé z Česka přesto odcházejí. Medián vnitřního salda je −1,5, z ciziny +5,4, celkem +4,2, kladné celkové saldo má 15 z 20 obvodů. Kopřivnice přidala 4 660 míst, podíl jí vzrostl (+9 %), vnitřní saldo je −3,3. Je to běžný trh práce do 30 km, lidé za prací dojíždějí, bydlí ale jinde, a pro město je to otázka, proč.

C, práce zaostává, lidé přicházejí (51 obvodů, 2,3 mil. obyvatel). Obvody v dojezdu Prahy a Plzně, krajská města s odlivem práce do zázemí a menší města, kam se lidé stěhují z důvodů, které data neměří. Největší s jistým zařazením jsou České Budějovice, Kladno, Frýdek-Místek, Teplice, Znojmo, Chrudim. Typ C je zpráva o tom, že lidé přicházejí za něčím jiným než za prací v obvodu, a radnice by měla vědět, za čím.

D, práce zaostává, lidé odcházejí (96 obvodů, 4,2 mil. obyvatel). Skoro polovina obvodů. Největší s jistým zařazením jsou Ostrava, Ústí nad Labem, Jihlava, Opava, Uherské Hradiště, Karlovy Vary. Patří sem 14 z 22 obvodů Moravskoslezského kraje, 11 z 15 obvodů Vysočiny, 10 z 16 obvodů Ústeckého a 5 z 7 obvodů Karlovarského. Medián změny práce −6,6 %, vnitřního salda −2,2, z ciziny +2,7. Celkové saldo má záporné jen 27 z 96 obvodů, typ D tedy většinou neznamená úbytek obyvatel, znamená, že lidé z Česka odcházejí a nahrazují je lidé z ciziny. Typ D má ze všech typů nejvyšší nezaměstnanost (3,5 %), nejnižší kvalitu života (4,0) a nejlevnější byty (42 643 Kč za m²).

Typ je u 31 obvodů nejistý, jejich hodnoty leží blízko nuly a v simulacích se přesouvají mezi typy. V mapách jsou vybledlé, v příloze označené hvězdičkou. Při dělení podle celkového salda místo vnitřního se typ shoduje u 81 % obvodů, bez roku 2022 u 98 %, s jednotlivými krajními roky 2013 a 2024 místo průměrů u 94 %.

Graf 9. Kde leží obvody jednotlivých typů

8. Kde je úbytek hluboký

36 obvodů s 1 570 tisíci obyvatel je v nejslabší pětině aspoň ve třech z pěti měřítek. Obvody se čtyřmi a pěti slabými měřítky leží většinou na Karvinsku, Bruntálsku, Jesenicku, v Krušnohoří a ve Šluknovském výběžku.

Když se ptáme, kde je úbytek hluboký, nestačí jeden ukazatel. Hloubka úbytku počítá měřítka, v nichž obvod patří do nejslabší pětiny. 117 obvodů nemá slabé žádné měřítko, 29 jedno, 24 dvě. Dalších 16 obvodů má slabá tři měřítka, 11 čtyři a 9 všech pět. Všech pět slabých měřítek mají Karviná, Orlová, Kraslice, Sokolov, Zábřeh, Veselí nad Moravou, Bruntál, Dačice, Rýmařov. Čtyři z pěti mají Varnsdorf, Tanvald, Jilemnice, Vítkov, Krnov, Jeseník, Broumov, Český Těšín, Havířov, Ostrov, Kopřivnice.

Graf 10. Hloubka úbytku, kde se ztrácí práce i lidé najednou

Obvody s hloubkou pět mají společný příběh, který data zachycují. Karviná a Orlová jsou útlum těžby. Karviná přišla o 7 039 míst a v jejím čísle jsou i doly se sídlem v Karviné, které leží v sousedních obvodech. Orlová má jen 21 míst na 100 obyvatel a lidé z ní za prací dojíždějí. Sokolov a Kraslice jsou útlum těžby a energetiky a odchod velkých zaměstnavatelů z malého obvodu. Bruntál, Rýmařov, Zábřeh a Dačice jsou vnitřní periferie daleko od center práce, Bruntál v absolutním počtu míst neztratil, má o 187 víc. Z 36 obvodů s hloubkou tři a víc jich v absolutním počtu míst přidalo 22, zaostávají jen za celostátním tempem, i to ale jde s odlivem lidí ruku v ruce.

Po krajích připadá z 36 obvodů s hloubkou tři a víc na Moravskoslezský 11, Ústecký 5, Olomoucký 4, Karlovarský 4, Zlínský 3, Vysočina 2, Jihočeský 2, Liberecký 2, Jihomoravský 1, Pardubický 1, Královéhradecký 1. Tyto obvody mají nezaměstnanost 4,7 % proti 2,9 % v obvodech bez slabého měřítka, kvalitu života 2,9 proti 5,2 a cenu bytů 36 976 Kč za m² proti 54 394 Kč. Leží v mediánu 101 km od Prahy nebo Brna, obvody bez slabého měřítka 71 km. Hloubka úbytku se překrývá i se slabým startem dětí ve školách. Z obvodů s hloubkou tři a víc má 15 zároveň hloubku propadu tři a víc ve studii Školní šance 2026, odliv práce a lidí a slabý start dětí jdou spolu.

Graf 11. Obvody, kde je úbytek hluboký

Tabulka 3. Obvody, kde jsou slabá aspoň tři z pěti měřítek

Měřítek z 5 je počet měřítek, v nichž obvod patří do nejslabší pětiny republiky (změna práce, saldo celkem, vnitřní saldo, rezidenti proti evidenci, prognóza 2040), hvězdička znamená dopočet ze čtyř měřítek. Změna míst je rozdíl průměrného počtu zaměstnanců 2022 až 2024 a 2013 až 2015. Salda jsou na 1 000 obyvatel ročně 2014 až 2025, místa ÚP jsou volná místa na 1 000 obyvatel sídelního města k 12. 5. 2026.

Tři z pěti měřítek stojí na evidenci stěhování a nejsou nezávislá. Proto jsme hloubku spočítali i jen ze tří měřítek, která na sobě svou konstrukcí nezávisejí (změna práce, vnitřní saldo a skuteční rezidenti). Z 36 obvodů s hloubkou tři a víc jich má v této variantě slabá aspoň dvě ze tří měřítek 28 (78 %), vzorec tedy nedrží jen díky evidenci.

Opačný pól existuje také. 44 obvodů je v nejsilnější pětině aspoň ve třech měřítkách, například Říčany, Černošice, Stříbro, Rychnov nad Kněžnou, Židlochovice, Pohořelice, Lysá nad Labem, Přeštice, Dobříš, Šlapanice. Až na výjimky jde o zázemí Prahy a Brna, obvody s velkou zónou a metropole samotné.

Hloubka popisuje stav, příčiny sama nerozliší. Útlum těžby a těžkého průmyslu, chudoba, exekuce a odliv vzdělaných lidí v pohraničí trvají třicet let a studie Školní šance ukázala, že se přenášejí na děti. Hloubka říká, že tam, kde se ztrácí práce i lidé najednou, nepomůže opatření zaměřené na jedno měřítko, a že to není úkol pro jednu radnici.

9. Volná místa, nabízené mzdy a levné byty odliv nevyvažují

Dvacet obvodů s největším vnitřním odlivem lidí má v registru Úřadu práce o něco méně volných míst, mírně vyšší nabízené mzdy a poloviční ceny bytů proti dvaceti obvodům s největším přílivem. Se stěhováním souvisí přírůstek práce, ne počet volných míst v registru.

Registr volných míst Úřadu práce k 12. 5. 2026 ukazuje ve dvaceti obvodech s největším vnitřním odlivem lidí volná místa na 1 000 obyvatel sídelního města 15,6 a medián nabízené mzdy 30 000 Kč, ve dvaceti obvodech s největším přílivem 18,4 a 28 880 Kč. Volná místa na obyvatele s vnitřním saldem korelují −0,05, nabízená mzda −0,14, podíl míst s vysokou přidanou hodnotou −0,10. Nezaměstnanost je v obvodech s odlivem vyšší (4,6 % proti 2,6 %) a koreluje s vnitřním saldem −0,35.

Graf 12. Obvody, odkud lidé odcházejí, nabízejí v registru ÚP podobné mzdy a levnější byty

Mzdy nabízené v registru Úřadu práce jsou v obvodech s odlivem nad mediánem obvodů (29 500 Kč), například v obvodech Bruntál, Broumov, Rýmařov, Ostrov, Orlová, Jeseník. Registr zachycuje hlavně manuální a těžko obsaditelná místa, jak ukázal díl Města práce, a právě ta v obvodech s odlivem převažují. Pražský medián v registru je 24 325 Kč, hluboko pod skutečnou pražskou mzdou, protože pražský registr plní agenturní a nízkopříjmová místa. Volné místo v registru je tedy často známka toho, že místo nejde obsadit, ne že je práce dost.

Levné byty odliv také nevyvažují. 25 obvodů patří zároveň do čtvrtiny s nejlevnějšími byty a do čtvrtiny s největším vnitřním odlivem, například Bruntál, Broumov, Karviná, Rýmařov, Havířov, Ostrov. Nejdražší byty mají obvody, kam lidé z Česka přicházejí nejvíc, Říčany, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Černošice, Český Brod, Beroun, Pohořelice. Cena bytů s vnitřním saldem koreluje 0,62, směr vazby z dat nevyčteme, příliv lidí ceny zvedá a drahé byty zároveň část lidí odrazují. Index příležitosti pro bydlení ze studie Atraktivita bydlení 2025, který měří, kde je bydlení levné vzhledem k tomu, co město nabízí, koreluje s vnitřním saldem 0,28. Levné bydlení je příležitost tam, kde přibývá práce, v Karviné nebo Bruntálu samo o sobě lidi nedrží.

10. Index měst práce 2026

Nejvyšší index mají Rychnov nad Kněžnou, Praha, Stříbro, Olomouc, Říčany. Nejnižší Kraslice, Orlová, Aš, Nový Bor, Rumburk.

Graf 13. Dvacet obvodů s nejvyšším Indexem měst práce 2026

Index spojuje práci v místě, změnu práce v místě a změnu dostupné práce se stejnou váhou. Vysoký index znamená, že obvod drží hodně práce a přibývá jí v místě i v okolí. Nízký index znamená málo práce a zaostávání. Stěhování do indexu nevstupuje, přesto s ním souvisí, obvody s vysokým indexem lidi z Česka získávají. Index hodnotí území, ne radnice ani firmy, a je citlivý na jednoho velkého zaměstnavatele. Rychnov nad Kněžnou a Stříbro mají index postavený na jedné automobilce a jedné zóně, jejich pásma pořadí jsou proto široká.

Pořadí v indexu je orientační. Pásmo pořadí má v mediánu šířku 116 míst, protože změna práce závisí na volbě krajních let a na několika velkých firmách. U 31 obvodů je typ nejistý, udrží si ho v méně než 60 % simulací, nejjistější je typ D (medián jistoty 85 %) a typ A (80 %). Pásma prvních tří obvodů jsou Rychnov nad Kněžnou 1. až 135., Praha 1. až 5., Stříbro 1. až 138., i u špičky je tedy rozpětí veliké. Proto v textu mluvíme o pětinách a typech, pořadové číslo uvádíme jen v příloze s pásmem.

11. Co s tím může udělat město, kraj a stát

Pro města

Práci vytvářejí firmy, město vytváří podmínky. Data říkají, že lidé z Česka přicházejí tam, kde přibývá práce v místě a v dojezdu, a že firmy rostou tam, kam se lidé stěhují. Z toho plynou čtyři úkoly. Za prvé znát své číslo. Řada z přílohy vyhlášky o rozpočtovém určení daní je veřejná a obec v ní má svůj počet zaměstnanců každý rok, rámeček níže říká, kde ho najít a s kým ho porovnat. Za druhé bydlení pro lidi, kteří ve městě pracují, protože bez bydlení firma neroste a bez práce lidé nezůstanou. Nový zákon o podpoře bydlení a Státní fond podpory investic dávají městům nástroje, které dřív neměla. Za třetí připravené pozemky a brownfieldy tam, kde je město vlastní, a tlak na jejich uvolnění tam, kde je vlastní stát nebo těžební společnosti. Změna územního plánu trvá roky a je třeba ji začít dřív, než firma přijde. Za čtvrté spojit se se sousedními obvody a krajem, protože trh práce končí 30 km od radnice, ne na hranici obce.

Pro kraje

Kraj vidí dojezd. Data ukazují, že zázemí metropolí žije z práce v centru a že skutečná území bez práce jsou ta, kde práce zaostává i v dojezdu. Pro kraj z toho plyne doprava do center práce jako nástroj proti vylidňování, střední školy podle struktury práce v dojezdu, ne jen podle sídla školy, a společné plánování průmyslových zón za celý region, ne za jednotlivá města. V obvodech s hloubkou čtyři a pět je úkol krajský a státní, jedno město ho neunese. V Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji na to existuje Operační program Spravedlivá transformace, hloubka úbytku říká, kam v něm mířit.

Pro stát

Rozpočtové určení daní rozděluje podle počtu zaměstnanců 1,5 % výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti, pro obec jde o jednotky procent příjmů, motivace k podpoře práce je tedy slabá. Stát má v ruce tři věci. Zveřejnit řadu zaměstnanců podle obcí jako otevřená data s metodikou, dnes je ukrytá v přílohách vyhlášek a nikdo ji nekontroluje. Porovnat hloubku úbytku se seznamem hospodářsky a sociálně ohrožených území a s podporou pro strukturálně postižené regiony, protože část obvodů s hloubkou tři a víc leží mimo ně, a měřit podporu na změně práce, ne na počtu podpořených míst. A sladit podporu bydlení s podporou práce, protože levné bydlení bez práce lidi nedrží a práce bez bydlení je neudrží.

Pro firmy a zaměstnavatele

Studie hodnotí území, ne firmy. Říká ale, že město, kde firma působí, získává nebo ztrácí lidi podle toho, jak se vyvíjí práce v celém dojezdu, a že lidé jsou často první. Firma, která plánuje růst, má zájem na bydlení pro zaměstnance a na dopravě do 30 km, a radnice je pro ni partner. V obvodech typu B vznikla práce, kterou obsadili dojíždějící a lidé z ciziny, zatímco obyvatelé odcházejí. Tam je spolupráce firmy a města na bydlení a službách podmínkou, aby firma lidi našla i za pět let.

12. Co jsme ověřili a co studie neumí

12.1 Ověření

• Krajní roky. Změnu počítáme z průměrů tří let místo jednotlivých let. S jednotlivými roky 2013 a 2024 je korelace 0,48 a typ se shoduje u 94 % obvodů. V 1 000 simulacích s jednotlivými krajními roky a výběrem obcí uvnitř obvodů je korelace změny práce a vnitřního salda v mediánu 0,29 (90 % simulací 0,11 až 0,41), u dostupné práce 0,54 (0,44 až 0,62). Jednotlivé roky jsou hlučnější než průměry, směr drží vždy.
• Rok 2020. Úhrn řady v roce 2020 klesl a v roce 2021 se vrátil, korelace změn podílu 2019 až 2020 a 2020 až 2021 je −0,17, výkyv byl tedy zčásti regionálně nerovnoměrný, průměry krajních let ho ale vylučují.
• Rok 2022 a cizina. Korelace bez roku 2022 je 0,49, typ se shoduje u 98 % obvodů. S celkovým saldem místo vnitřního je korelace 0,54 a typ se shoduje u 81 % obvodů.
• Prostorová závislost. Sousední obvody mají podobné hodnoty. Moranovo I, které tuto podobnost měří, je u vnitřního salda 0,50, u změny práce 0,23, u změny dostupné práce 0,73. Efektivní počet pozorování je zhruba 69 u práce v místě a 32 u dostupné práce, intervaly spolehlivosti v textu jsou podle toho rozšířené.
• Krajní obvody a pořadí. Pořadová korelace je 0,39, bez obvodů se změnou nad 25 % 0,42, u dostupné práce pořadová 0,56.
• Dojezd. S hranicí 20 km je korelace změny dostupné práce a vnitřního salda 0,57, se 40 km 0,67, s 30 km 0,64.
• Jen mimo metropole. Korelace bez Prahy a Brna je 0,49, u dostupné práce 0,67, vážená počtem obyvatel bez Prahy a Brna 0,62, s odmocninovými vahami 0,50.
• Hloubka ze tří měřítek. Z 36 obvodů s hloubkou tři a víc jich má v tříměřítkové variantě slabá aspoň dvě měřítka 28, celkem je takových obvodů 34.

12.2 Co studie neumí

• Říká „souvisí“, ne „způsobuje“. Práce přitahuje lidi a lidé přitahují práci. Test pořadí v čase po kontrole setrvačnosti ukazuje spíš lidi jako první (0,37 proti −0,04), platí to ale hlavně pro zázemí metropolí, kde se stěhuje nejvíc lidí.
• Zaměstnanci podle hlášení plátců. Číslo vzniká z příloh vyúčtování daně, nikdo ho nekontroluje a místo výkonu práce se bere z pracovní smlouvy. Agentury práce hlásí podle svého sídla, holdingy a krajské nemocniční společnosti podle sídla, sloučení plátců vytvoří v řadě skok. Praha a krajská města jsou nadhodnocena, obce s výrobou podhodnoceny. Živnostníci a podnikatelé bez zaměstnanců v řadě nejsou. Datum 1. 12. zvýhodňuje logistiku a znevýhodňuje sezónní práci v lázních a na horách. Práce za hranicí, kterou mají pendleři v pohraničí, v datech není.
• Stěhování je evidence. ČSÚ počítá změny trvalého pobytu. Kdo se stěhuje bez přehlášení, v datech chybí, podle mobilních dat jde o stovky tisíc lidí. Rezidenti podle mobilních dat jsou snímek roku 2021 a chybí u tří obvodů. Pracovníci z ciziny se do roku 2022 většinou nehlásili a od roku 2022 ano, saldo z ciziny proto čteme jen jako doplněk.
• Mladí, volná místa, mzdy, nezaměstnanost a ceny jen za sídelní město. Tato čísla máme jen za sídelní město obvodu. Žďár nad Sázavou nemá v registru ÚP žádné volné místo, jde o chybu zdroje a obvod v těchto výpočtech vynecháváme.
• Dostupná práce je odhad. Váhy vycházejí ze vzdušné vzdálenosti mezi centry obvodů, ne z jízdních řádů ani ze skutečné dojížďky. Skutečné toky dojížďky ze Sčítání 2021 by odhad nahradily, doplníme je v navazující analýze.
• Praha je jeden obvod. Rozdíly mezi pražskými městskými částmi data nerozlišují.
• Prognóza 2040 vychází z dosavadního stěhování. Je to páté měřítko hloubky, ale ne nezávislý zdroj, proto hloubku ověřujeme i bez něj.
• Co v datech ještě není. Propouštění v automobilkách z let 2024 a 2025, odstavování uhelných elektráren a dokončení útlumu těžby na Karvinsku se v řadě projeví až v dalších ročnících.

Souvislosti popsané ve studii jsou statistické, ne prokázané příčiny. Index a typy hodnotí podmínky v území, nikoli práci firem, úřadů ani radnic.

Časté otázky

Souvisí růst pracovních míst se stěhováním lidí?

Ano. Studie spojuje řadu zaměstnanců podle obcí z přílohy vyhlášky o rozpočtovém určení daní 2013 až 2024 se stěhováním podle ČSÚ 2014 až 2025 ve 206 správních obvodech. Změna podílu obvodu na pracovních místech a vnitřní saldo stěhování spolu souvisejí s korelací 0,48, se saldem včetně ciziny 0,54. V pětině obvodů s největším úbytkem podílu je vnitřní saldo −2,0 na 1 000 obyvatel ročně, v pětině s největším růstem +2,3. Studie popisuje souvislost, ne příčinu.

Přitahuje lidi hodně práce, nebo práce, která přibývá?

Rozhoduje změna, ne stav. Kolik práce obvod má, s příchodem lidí z Česka souvisí záporně (korelace −0,23), protože z velkých center lidé odcházejí do zázemí. Jestli míst přibývá, nebo ubývá, souvisí zřetelně (0,48). Karviná má 45 zaměstnanců na 100 obyvatel, víc než medián obvodů, přišla ale o 7 039 míst a lidé z ní odcházejí (−5,4 na 1 000 obyvatel ročně).

Jakou roli hraje práce v dojezdu?

Změna dostupné práce v dojezdu do 30 km souvisí s vnitřním stěhováním s korelací 0,64, těsněji než práce v místě (0,48). Vlastní práce obvodu tvoří v mediánu jen 26 % práce, kterou mají jeho obyvatelé v dojezdu. Zázemí Prahy a Brna roste díky práci v centru. Dál než 40 km od Prahy a Brna je souvislost slabší (0,41).

Jaké jsou čtyři typy obvodů podle práce a stěhování?

Typ A, práce drží krok a lidé z Česka přicházejí (39 obvodů, 1,9 mil. obyvatel), hlavně zázemí Prahy a Brna, Plzeňsko a část východních Čech. Typ B, práce drží krok a lidé odcházejí (20 obvodů), metropole a průmyslové obvody se zónou nebo velkým zaměstnavatelem. Typ C, práce zaostává a lidé přicházejí (51 obvodů). Typ D, práce zaostává a lidé odcházejí (96 obvodů, 4,2 mil. obyvatel), hlavně severní Morava a Slezsko, Krušnohoří, vnitřní periferie a Vysočina.

Kde v Česku ubývá práce i lidí najednou?

V 36 obvodech s 1 570 tisíci obyvatel jsou slabá aspoň tři z pěti měřítek (změna práce, saldo celkem, vnitřní saldo, skuteční rezidenti a prognóza 2040). Všech pět mají Karviná, Orlová, Kraslice, Sokolov, Zábřeh, Veselí nad Moravou, Bruntál, Dačice, Rýmařov. Nejvíc takových obvodů je v Moravskoslezském kraji (11), dál v Ústeckém (5) a Karlovarském (4). Tam je úkol krajský a státní, jedno město ho neunese.

Pomáhají volná místa, vyšší mzdy nebo levné byty zastavit odliv lidí?

Podle dat odliv nevyvažují. Dvacet obvodů s největším vnitřním odlivem má v registru Úřadu práce volných míst na 1 000 obyvatel 15,6 a medián nabízené mzdy 30 000 Kč, dvacet obvodů s největším přílivem 18,4 a 28 880 Kč. Volná místa na obyvatele s vnitřním saldem korelují −0,05. Levné byty lidi také nedrží, 25 obvodů patří zároveň do čtvrtiny s nejlevnějšími byty a do čtvrtiny s největším vnitřním odlivem.

Co je Index měst práce 2026 a které obvody vedou?

Index spojuje se stejnou váhou tři složky, práci v místě (zaměstnanci na 100 obyvatel), změnu práce v místě a změnu dostupné práce v dojezdu do 30 km, na škále 0 až 10. Stěhování do indexu nevstupuje. Nejvyšší index mají Rychnov nad Kněžnou, Praha, Stříbro, Olomouc, Říčany, nejnižší Kraslice, Orlová, Aš, Nový Bor, Rumburk. Pořadí je orientační, pásmo pořadí má v mediánu šířku 116 míst.

Co může s prací a odlivem lidí udělat město, kraj a stát?

Město má znát svůj počet zaměstnanců z přílohy vyhlášky o rozpočtovém určení daní, zajistit bydlení pro lidi, kteří ve městě pracují, připravit pozemky a brownfieldy a spojit se se sousedními obvody, protože trh práce končí zhruba 30 km od radnice. Kraj může řešit dopravu do center práce, střední školy podle práce v dojezdu a společné plánování průmyslových zón. Stát může zveřejnit řadu zaměstnanců podle obcí jako otevřená data a sladit podporu bydlení s podporou práce.

Zdroje

• Ministerstvo financí ČR (2014 až 2025). Vyhláška o procentním podílu jednotlivých obcí na částech celostátního hrubého výnosu daně, příloha, počet zaměstnanců k 1. 12. 2013 až 2024 podle obcí (z příloh vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti).
• Český statistický úřad (2026). Stěhování, vybrané souhrnné údaje podle správních obvodů ORP 2000 až 2025. Otevřená data.
• Český statistický úřad (2026). Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2003 až 2025.
• Obce v datech, s.r.o. (2026). Města práce, kde se pracuje a kde se (jen) žije. Datový příběh, díl 2. Registr volných míst Úřadu práce ČR k 12. 5. 2026, portály jobs.cz a prace.cz k 29. 4. 2026.
• Obce v datech, s.r.o. (2026). Kde Češi doopravdy bydlí. Datový příběh, díl 3. Rezidenti podle geolokačních dat operátorů (podklad MV ČR, 2021), prognóza obyvatel do roku 2040.
• Obce v datech, s.r.o. Index kvality života, ročníky 2018 až 2025, a jeho metodika. Obce v datech, s.r.o., člen skupiny AQE.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podíl nezaměstnaných osob 2018 až 2025.
• AQE advisors, a.s. (2025). Atraktivita bydlení v českých městech 2025. Index příležitosti pro bydlení.
• AQE advisors, a.s. (2026). Školní šance v českých městech 2026. Hloubka propadu vzdělanostní dráhy.
• Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, § 4 (podíl obcí podle počtu zaměstnanců).
• Český statistický úřad (2026). Struktura území České republiky k 1. 1. 2026.

O studii

Financování a střet zájmů. Studie vznikla z iniciativy AQE advisors, a.s., bez externího zadavatele. Index kvality života vydává Obce v datech, s.r.o., člen skupiny AQE. AQE nabízí obcím a krajům analýzy trhu práce, strategie a evaluace jako službu.

Licence. Text a grafy jsou zveřejněny pod licencí Creative Commons Uveďte původ 4.0 (CC BY 4.0). Při převzetí uveďte citaci podle boxu Jak citovat. Podkladová data nejsou ke stažení, řada zaměstnanců podle obcí je veřejná v přílohách vyhlášek Ministerstva financí.

Kontakt. Jan Havránek, havranek@AQE.cz.

Příloha. Pořadí všech 206 obvodů

Tabulka řadí všech 206 obvodů podle Indexu měst práce 2026. Index spojuje tři věci, kolik práce obvod drží, jestli jí přibývá v místě a jestli jí přibývá v dojezdu. Typ A až D je vysvětlený v kapitole 7 a v tabulce 2, hloubka úbytku v kapitole 8. Pásmo a jistota říkají, jak moc se na pořadí a typu dá spolehnout.

Tabulka A1. Index měst práce 2026, všech 206 obvodů

Index je průměr percentilového pořadí obvodu ve třech složkách, práce v místě (Zam./100), změna práce (Změna %) a změna dostupné práce v dojezdu (Dostup. %), převedený na škálu 0 až 10. Pásmo je rozpětí pořadí v 90 % z 1 000 simulací. Typ s hvězdičkou je u hranice. Změna % je změna podílu obvodu na pracovních místech v Česku (průměr 2022 až 2024 proti 2013 až 2015), Míst tis. je totéž v absolutním počtu zaměstnanců. Vnitřní a Z ciziny jsou salda stěhování na 1 000 obyvatel ročně 2014 až 2025, hloubka je počet měřítek z pěti v nejslabší pětině (hvězdička znamená dopočet ze čtyř).