Integrovaný přístup k tvorbě projektového zásobníku města

Pro uvažování, jak pracovat se zásobníkem projektů města je vhodné si nejdřív odpovědět na otázku, kolik vlastně město tzv. „zásobníků projektů“ má. Zjednodušená logika by předpokládala, že každé město (organizace) má zásobník projektů jeden. Nicméně z naší analýzy systému strategického řízení vyplynulo, že typické město má zásobníků projektů (záměrů) několik. A často velmi odlišných. Bez věcné i informační provazby. Mnohdy ani vedoucí představitelé samospráv nemají informace, co jejich město fakticky plánuje.

Zásobík projektů by měl odrážet reálné uvažování města o svém rozvoji. Měl by v sobě agregovat všechny záměry, které jsou pak systemizovány prostřednictvím řady parametrů. Pakliže je zásobník veden správě, slouží jako silná opora vedení města při rozhodování o investicích, zvažování scénářů dopadu do rozpočtu, řízení cash-flow či stanovování priorit při čerpání dotací z fondů EU (i národních dotacích). 

Samotná struktura zásobníku projektů v sobě musí odrážet účel, tedy proč je vytvářen. Zásobník nesmí být jen položkovým seznamem možných námětů. Při své praxi se často setkáváme s tím, že každý projektový námět (projektová fiše) má jinou kvalitu zpracování. Většinou obsahuje jen zcela obecné informace, které v sobě nenesou potenciál pro rozhodování. Cílem, ke kterému by města měly v rámci investičního procesu směřovat, je politika založení na datech/důkazech. To lze zajistit však pouze správným a odpovědný procesem tvorby projektové báze.

Návrh postupu pro vytvoření zásobníku projektů města:

Přínosy integrovaného přístupu lze vysledovat v několika rovinách:

• Provazba strategie města s možnostmi podpory fondů EU a národních intervencí.
• Jednotná podoba všech projektových záměrů – jednotná projektová fiše (informačně hodnotná).
• Identifikace dalších projektových záměrů než těch dosud uvedených v dílčích oddělených zásobnících.
• Zpřehlednění zásobníku projektových záměrů a jeho aktualizace včetně vyřazení již realizovaných a zamítnutých záměrů nebo záměrů bez možnosti získání dotační podpory.
• Sdílení informací mezi odbory, hledání potenciálu pro synergie, uvažování v souvislostech.
• Komplexní posouzování projektových záměrů – technická připravenost, dotační potenciál, doporučení k úpravám záměrů, zhodnocení předpokladů a rizik projektů, dopady do rozpočtu, apod.
• Upřesnění dopadů přípravy a realizace projektů do rozpočtu – náklady a výdaje projektů a následné příjmy v podobě dotace, včetně identifikace celkového spolufinancování v jednotlivých letech.
• Zvýšení šance na získání dotace pro projekty a projektové záměry díky ucelenému vyhodnocení projektových záměrů.
• Podklady pro volené orgány (Rada, zastupitelstvo) pro rozhodování o podpoře projektů.
• Výrazná úspora času a nákladů zaměstnanců na sestavení a vyhodnocení databáze projektových záměrů.

Jan Havránek