Budoucnost spravedlivé transformace v Evropě po roce 2028. Konec JTF, nový začátek pro regionální strategie?

Evropská komise představila v červenci 2025 návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) pro období po roce 2028. Ten přináší významné změny nejen v celkovém přístupu k financování politik, ale především ve způsobu implementace kohezní politiky.

Výrazněji se prosazují integrované národní a regionální partnerské plány (NRP), a naopak dochází k ukončení samostatného programu spravedlivé transformace (JTF). Pro české uhelné regiony, jejichž transformace je stále ve fázi rozpracování, jde o zlomový moment. Jak se s tímto novým rámcem mohou regiony vyrovnat a kde je třeba posílit strategické uvažování?

Od oddělených programů k integrovanému plánování

Jedním z hlavních cílů nového rámce je snížení administrativní zátěže, dosažení větší synergie mezi evropskými politikami a jasnější orientace na výsledky. Místo 52 dosavadních programů nově vznikne 16 širších programových celků, zastřešených národními a regionálními partnerskými plány (NRP).

Tyto plány mají propojit:

• kohezní politiku,
• zemědělství a rozvoj venkova,
• sociální politiku a klimatický fond,
• migrační a bezpečnostní priority.

Pro Česko to znamená, že z celkové alokace 29,4 miliard eur pro NRP půjde na kohezní politiku pouze zhruba 11 miliard eur, což je takřka o polovinu méně než v současném období. Tato výrazná redukce zvyšuje důležitost precizní identifikace regionálních priorit a strategického zaměření.

Konec JTF jako samostatného programu

Z návrhů Komise vyplývá, že vznik druhé generace fondu pro spravedlivou transformaci (JTF 2.0) je velmi nepravděpodobný. Spravedlivá transformace již nemá být oddělena od běžných strukturálních fondů. Namísto toho návrh Komise předpokládá podporu transformace prostřednictvím:

• Integrovaného územního rozvoje (ITI, CLLD),
• dobrovolných územních strategií spravedlivé transformace.

V návrhu však chybí závazný podíl financování nebo jasná povinnost strategie zpracovat, což může vést k reálnému riziku, že transformující se regiony ztratí potřebnou cílenou podporu.

Regionální diferenciace místo plošných opatření – inspirace ze severozápadu Čech

Zkušenosti Česka ukazují, že skutečná spravedlivá transformace vyžaduje důslednou diferenciaci. Vnitřní perifernost regionů jako Sokolovsko, Kraslicko či Ašsko se zásadně liší od potřeb měst typu Karlovy Vary, kde podobná speciální podpora není nutná. Podobně Ústecký kraj potřebuje výrazné posílení role Ústí nad Labem jako přirozeného centra celého regionu Severozápad.

Nový rámec je příležitostí k vytvoření integrované regionální strategie, která nebude administrativně rozdělena podle krajů, ale podle funkčních mikroregionů a jejich specifických potřeb.

Navrhovaný přístup by mohl být realizován následujícím postupem:

• zpracovat společnou transformační strategii pro celý Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj),
• v rámci strategie jasně definovat mikroregiony, jejich potřeby a priority (nikoli však v rozporuplné kvalitě případových studií HSOÚ SRR 21+), 
• strategii postavit nikoli na sektorové logice, ale na principu územní spravedlnosti, tedy zaměření na kvalitu života, infrastrukturu, veřejné služby a atraktivitu prostředí,
• minimalizovat podporu velkých soukromých firem přes komplikované dotační mechanismy veřejné podpory a místo toho podpořit investice do veřejného prostoru, vzdělávání a lokálního rozvoje.

Nový pohled na ITI a CLLD

Součástí nového VFR zůstávají nástroje ITI a CLLD, ovšem v praxi často kritizované pro příliš úzké geografické vymezení, často řeší aktuální potřeby místních aktérů bez ambice na nějakou systémovou změnu. Jejich budoucí podoba by dle mého být zásadně přeformulována:

• ITI nově pojaté jako široké aglomerace propojující větší území. Na Severozápadě by mohlo jít o dvě klíčové aglomerace:
  
  • Karlovy Vary–Sokolov–Cheb (osa podél dálnice D6)
  • Ústí nad Labem–Děčín–Teplice–Most.

CLLD  navázat strategicky na tyto nové ITI, aby nedocházelo k vytváření vnitřních periferií, a namísto toho zajistit skutečné propojení městského a venkovského rozvoje.

Doporučení pro vyjednávací pozici ČR – jasné ukotvení územní spravedlivé transformace

V návaznosti na výše uvedené je pro českou pozici klíčové prosadit v rámci vyjednávání s EU několik strategických bodů:

• Povinné zpracování územní strategie spravedlivé transformace tam, kde transformace dosud nebyla dokončena (zejména Karlovarský a Ústecký kraj, Moravskoslezský kraj jako celek již v zásadě transformován byl, existují však místa, které systémovou podporu zcela jednoznačně potřebují – Karvinsko zejména).
• Vymezení minimálního procenta finančních prostředků z NRP na realizaci této strategie. Zachování alespoň rámcové podoby stávajícího rozdělení kompetencí mezi národní a regionální úroveň.

Nový začátek, nikoliv konec transformace

Zrušení samostatného programu JTF nemusí znamenat konec cílené podpory transformace uhelných regionů. Je to naopak příležitost k vytvoření promyšlenější strategie, která lépe odpovídá reálným potřebám místních komunit a mikroregionů. Evropský víceletý finanční rámec 2028+ tuto příležitost otevírá, je na České republice, aby ji v rámci vyjednávání dokázala využít.

Regiony nesmí zůstat „na půli cesty“. Stát a političtí představitelé musí projevit odvahu jasně definovat a řešit skutečné problémy periferních oblastí. Klíčová je schopnost překonat systém „drobení“ prostředků mezi řadu zájmových a oborových lobby a soustředit se na strategické investice, které zajistí dlouhodobý rozvoj regionů namísto krátkodobého uspokojení jednotlivých skupin. Budoucnost spravedlivé transformace začíná právě teď – jasným, odvážným a regionálně ukotveným přístupem.

Jan Havránek