Školní šance v českých městech 2026

Autoři Jan Havránek, Jan Pavelka, Pavel Franěk a kolektiv, Vydáno 30. září 2026

Stáhnout PDF 25 stran A4, 2,9 MB

Studie sleduje vzdělanostní dráhu dětí ve 206 správních obvodech, od jednotné přijímací zkoušky v deváté třídě po maturitu, a hledá území, kde je slabá celá. Kde startují vzadu, tam jsou vzadu i další kroky dráhy. Průměrný uchazeč o maturitní obor z obvodu Bílina se u přijímaček umísťuje na 26. percentilu, uchazeč z obvodu Černošice na 62. Studie sleduje, co je dál, u maturity. Spojuje výsledky 251 930 uchazečů a 184 888 prvomaturantů z let 2024 až 2026 ve 206 správních obvodech, tedy totéž území ve dvou bodech dráhy, a ukazuje, kde je slabý jeden stupeň dráhy a kde všechny najednou. Index a typy hodnotí podmínky v území, nikoli práci škol ani radnic.

K čemu jsme došli

Pět klíčových zjištění

1. Kde startují vzadu, tam jsou vzadu i další kroky dráhy. Obvody v nejslabší pětině startu mají v mediánu maturanty v dojezdu na 41,9. percentilu, obvody v nejsilnější pětině na 48,6. Neúspěšnost v didaktických testech je 12,1 % proti 8,8 %, vysokoškoláků mezi dospělými 10,7 % proti 17,3 %. Souvislost startu a cíle je silná (korelace 0,71, při vážení obvodů počtem uchazečů 0,86).
2. Problém je hluboký, ne bodový. 34 obvodů (624 tisíc obyvatel) je v nejslabší pětině aspoň ve třech z pěti stupňů dráhy, 18 obvodů ve čtyřech nebo pěti. Všech 15 obvodů Ústeckého kraje a všech 7 obvodů Karlovarského kraje patří do typu D, slabý start i slabý cíl.
3. Uvnitř každého typu školy propadají víc maturanti ze slabých území. Na SOŠ v nejslabší pětině obvodů neuspěje v didaktických testech 15,4 % prvomaturantů, v nejsilnější 8,3 %, na SOU 23,4 % proti 16,5 %. Rozdíly vysvětluje start (korelace s neúspěšností −0,63), skladba oborů skoro vůbec (−0,06).
4. Start je z velké části daný prostředím. Vzdělanost dospělých a podíl lidí v exekuci vysvětlí 68 % rozdílů ve startu mezi obvody. To, jak píší maturanti stejného typu školy v dojezdu, souvisí se vzdělaností dospělých méně (30 %).
5. Cíl je nabídka v okolí, ne vlastnost jedné školy. V mediánu tvoří vlastní střední školy obvodu jen 24 % testů v jeho dojezdu. Obvody, kde je start slabý a cíl ne, jsou téměř vždy obvody v dojezdu většího města, například Orlová, Lovosice, Bohumín, Havířov, Česká Lípa, Roudnice nad Labem. Studie proto hodnotí území a u obvodů s jednou nebo dvěma školami o školách záměrně nic neříká.

1. Od mapy přijímaček k celé dráze

Mapa školních šancí ukázala, kde děti startují vpředu a kde vzadu. Otevřená zůstala otázka, jestli se rozdíl u maturity zopakuje, nebo jestli ho střední školy v okolí dokážou vyrovnat.

V červenci 2026 jsme v datovém příběhu Obcí v datech poprvé přečetli výsledky jednotné přijímací zkoušky podle toho, kde uchazeči chodili do základní školy. Průměrný uchazeč o maturitní obor z obvodu Bílina se umísťuje na 26. percentilu, uchazeč z obvodu Černošice na 62. Dno mapy patří téměř celé severozápadnímu pohraničí a výsledky souvisejí s kvalitou života (korelace 0,62).

Mapa ale končila u deváté třídy. Pro město, kraj i stát je důležitější, co je dál. Dožene slabý start střední škola? Je v regionu problém v jednom stupni, nebo v celé dráze od přijímaček po maturitu? A existují území, která se z tohoto vzorce vymykají?

Studie proto přidává druhý stupeň dráhy, maturitu. Pracuje s výsledky 251 930 uchazečů z 9. ročníků z 2 357 základních škol a 184 888 prvomaturantů čtyřletých denních oborů z 1 125 středních škol ze stejných tří let, agregovanými do 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Sledovat tytéž žáky by vyžadovalo propojená data o jednotlivých žácích, která zatím nikdo za území nezveřejnil. Studie proto sleduje totéž území ve dvou bodech dráhy, ne tytéž žáky.

2. Data a metoda

2.1 Za jaké území počítáme

Jednotkou je správní obvod obce s rozšířenou působností, dále obvod. Uchazeče přiřazujeme podle sídla jejich základní školy, maturanty podle sídla střední školy. Střední školu má jen 195 z 206 obvodů a v mnoha z nich je jen jedna, proto cíl počítáme za školy v dojezdu. Váha školy klesá rovnoměrně z jedné ve vlastním obvodu na nulu při vzdálenosti 30 km mezi centry obvodů. Do cíle obvodu se tak v mediánu sčítají školy z 8 obvodů a 1 775 testů, nejméně 147 testů (obvod Aš). Vlastní školy obvodu tvoří v mediánu 24 % testů v jeho dojezdu, u 106 obvodů méně než čtvrtinu. Cíl je tedy vlastnost území a jeho okolí, ne jedné školy.

2.2 Odkud jsou data

Tabulka 1. Odkud jsou data a co přesně měříme

Jednotkou je správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Start je podle sídla základní školy uchazeče, cíl podle sídla střední školy. Všechny maturitní údaje jsou za prvomaturanty (CERMAT publikuje jen ty). Úplný seznam zdrojů je v závěru studie.

Výsledky uchazečů přebíráme z datového příběhu Mapa školních šancí, kde je jejich zpracování popsané podrobně. Data poskytlo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) na naši žádost, jen za školy s deseti a více uchazeči a s podmínkou, že každou publikaci doprovodí jeho komentář. Výsledky maturantů jsou z veřejně dostupných souhrnných výsledků společné části maturitní zkoušky podle škol a skupin oborů. Počítáme jen se čtyřletými denními obory. Víceletá gymnázia (13 % prvomaturantů) vyřazujeme, protože jejich žáci odešli ze základní školy v páté nebo sedmé třídě a ve výsledcích uchazečů nejsou. Nástavby (7 %) vyřazujeme, protože v nich studují vyučení, často dospělí a dálkově.

2.3 Jak počítáme start, cíl, posun, typy a hloubku

Start je průměrné percentilové umístění uchazečů z 9. ročníků obvodu v testech z češtiny a matematiky, vážené počtem uchazečů, průměr let 2024 až 2026. Cíl je průměrné percentilové umístění prvomaturantů čtyřletých oborů v didaktickém testu z češtiny na školách v dojezdu, vážené počtem testů a vahou vzdálenosti, průměr týchž let. Cíl počítáme z češtiny, protože ji píší všichni maturanti, matematika a cizí jazyk jsou volitelné a jejich percentily se počítají v různých skupinách. Cíl standardizovaný je totéž při republikové struktuře typů škol, říká tedy, jak píší maturanti stejného typu školy v dojezdu, bez vlivu toho, kolik je v okolí gymnázií. Neúspěšnost je podíl prvomaturantů na týchž školách, kteří konali a neuspěli aspoň v jednom didaktickém testu v řádném jarním termínu. Kdo neuspěje, má opravné termíny, jarní neúspěšnost proto není podíl lidí bez maturity.

Start okolí je start celé dojezdové oblasti obvodu se stejnými vahami jako cíl. Posun je rozdíl mezi skutečným cílem a cílem očekávaným podle startu okolí (korelace startu okolí a cíle je 0,85). Kladný posun znamená maturanty nad očekávání celé dojezdové oblasti, záporný pod ně. Posun je malý (směrodatná odchylka 2,0 bodu) a souvisí hlavně s podílem gymnázií v dojezdu, ne s kvalitou škol.

Typy dělí obvody podle dvou os, podle toho, jestli je start vlastního obvodu nad mediánem (49,1), nebo pod ním, a jestli je cíl v dojezdu nad mediánem (46,1), nebo pod ním. Vznikají čtyři typy A až D, pojmenované podle toho, co data měří, silný nebo slabý start a silný nebo slabý cíl. Obvody, které si typ v simulacích udrží v méně než 60 % případů, označujeme jako obvody u hranice a v doporučeních s nimi nepracujeme.

Hloubka propadu počítá, v kolika z pěti stupňů dráhy je obvod v nejslabší pětině republiky. Stupně jsou start, cíl, neúspěšnost, podíl gymnazistů mezi maturanty v dojezdu a podíl vysokoškoláků mezi dospělými. Tři stupně vycházejí ze škol v dojezdu a sousední obvody je sdílejí, hloubka proto tvoří na mapě souvislé plochy. Ověřili jsme ji i jen na třech nezávislých stupních (start, standardizovaný cíl, vysokoškoláci), výsledek se shoduje u 94 % obvodů.

Index školních šancí spojuje start doma a nabídku v dojezdu do jednoho čísla. Je to průměr percentilového pořadí obvodu ve startu a v cíli mezi 206 obvody, převedený na škálu 0 až 10. Jak jisté je pořadí a typ, jsme ověřili 1 000 simulacemi. V každé jsme vybrali jeden ročník obou zkoušek a náhodně obměnili vzorek středních škol. Výsledkem je pásmo pořadí a jistota zařazení u každého obvodu v příloze. Pásma jsou široká, pořadové číslo proto uvádíme jen v příloze.

3. Kde startují vzadu, tam jsou vzadu i další kroky dráhy

Obvody s nejslabšími uchazeči mají i nejslabší maturanty v dojezdu, nejvíc neúspěšných v didaktických testech a nejméně vysokoškoláků. Vzorec se opakuje v každém stupni dráhy.

Seřadili jsme 206 obvodů podle startu a rozdělili je na pětiny. V nejslabší pětině je medián startu 39,5, v nejsilnější 55,7, pro srovnání směrodatná odchylka startu mezi všemi obvody je 6,3 bodu. U maturantů v dojezdu je medián 41,9 proti 48,6. Rozpětí je v bodech užší, což se při korelaci pod jedna a při sčítání škol v dojezdu čeká, směr je ale stejný. Neúspěšnost v didaktických testech klesá z 12,1 % v nejslabší pětině na 8,8 % v nejsilnější, hrubá neúspěšnost včetně nepřipuštěných z 15,8 % na 12,1 %. Podíl vysokoškoláků mezi dospělými roste z 10,7 % na 17,3 %, podíl lidí bez maturity klesá z 58 % na 48 %.

Graf 1. Kde startují vzadu, tam jsou vzadu i další kroky dráhy

Stejné pětiny se liší i v tom, co s dráhou souvisí. Podíl obyvatel v exekuci je v nejslabší pětině 8,7 %, v nejsilnější 4,1 %. Kvalita života bez složky středních škol je 2,5 proti 5,9. Mladí lidé ve věku 20 až 34 let z nejslabší pětiny odcházejí (−1,2 na 1 000 obyvatel ročně), do nejsilnější přicházejí (+0,9).

Start obvodu a cíl v jeho dojezdu spolu souvisejí s korelací 0,71 (95% interval 0,64 až 0,78), při vážení obvodů počtem uchazečů 0,86. Souvislost drží i po očištění od skladby oborů, se standardizovaným cílem je 0,68. A drží i u vlastních škol tam, kde jich je dost. U 45 obvodů s aspoň třemi středními školami a 1 000 testy je korelace startu s výsledkem jen vlastních škol 0,75. U menších obvodů je nízká (0,37 přes všechny obvody), protože jedna odborná škola nebo jedno gymnázium neříká nic o tom, kam odešli ostatní uchazeči.

Graf 2. Kde uchazeči píší slabě, jsou slabší i maturanti v dojezdu

Rozdíl drží i uvnitř typů škol, nejen ve skladbě nabídky. Gymnazisté na školách v dojezdu obvodů se slabým startem píší hůř než gymnazisté jinde (63,4. percentil v nejslabší pětině proti 71,5. v nejsilnější) a totéž platí pro žáky SOŠ (35,7 proti 43,0). Slabý start se tedy opakuje uvnitř každého typu školy. Z praxe to má i druhé vysvětlení, gymnázia v pohraničí musí naplnit třídy, a přijímají proto slabší uchazeče než gymnázia v Praze. Obojí je vlastnost území, ne škol.

Pořadí obvodů je mezi ročníky stabilní. Start z roku 2024 koreluje se startem z roku 2026 na úrovni 0,87, cíl v dojezdu na 0,89, cíl vlastních škol na 0,83. Výsledek tedy nezávisí na jednom ročníku.

4. Pořadí krajů se u maturity opakuje, propadání ho kopíruje

Kraje, jejichž uchazeči startují nejníž, mají i nejslabší maturanty na svých školách a nejvíc neúspěšných. Percentily obou zkoušek nelze odečítat, srovnávat lze jen pořadí.

Průměrný uchazeč z Ústeckého kraje se umísťuje na 39,1. percentilu, z Prahy na 60,8. Maturanti čtyřletých oborů na školách se sídlem v Ústeckém kraji jsou na 41,3. percentilu, na školách v Praze na 53,2. Pořadí krajů je v obou zkouškách skoro stejné. Výjimkou je Středočeský kraj, 3. ve startu a 8. u maturantů, protože jeho silní žáci maturují v Praze. Moravskoslezský kraj drží ve startu i cíli podobnou pozici (47,2 a 44,7), tedy školy v kraji jako celek rozdíl ani nedoženou, ani neprohloubí.

Graf 3. Pořadí krajů u maturity kopíruje pořadí u přijímaček

Neúspěšnost pořadí potvrzuje. Na školách v Ústeckém kraji neuspěje v didaktických testech 12,9 % prvomaturantů čtyřletých oborů, v Praze 6,0 %. Včetně nepřipuštěných a omluvených je to 17,1 % proti 10,0 %. V celé republice je čistá neúspěšnost ve čtyřletých oborech 9,3 %, na gymnáziích 1,5 %, na lyceích 4,9 %, na SOŠ 10,9 %, na SOU 18,6 % a v nástavbách 28,7 %.

Maturitní výsledek obvodu je třeba číst s vědomím, že percentil maturanta určuje z velké části typ školy. Žák čtyřletého gymnázia se v češtině umísťuje v průměru na 69. percentilu, žák víceletého gymnázia na 76., žák lycea na 55., žák SOŠ na 42., žák SOU na 31. a žák nástavby na 27. Proto počítáme jen se čtyřletými obory a vedle cíle uvádíme cíl standardizovaný na strukturu typů škol. Podíl gymnazistů v dojezdu přitom se startem nesouvisí (korelace −0,04), síť gymnázií je rozložená podle historie a krajské politiky, ne podle výsledků uchazečů.

Graf 4. Percentil maturanta určuje z velké části typ školy

Kde se tedy bere rozdíl v neúspěšnosti mezi obvody, když ne ze skladby oborů? Skutečná neúspěšnost obvodu souvisí s neúspěšností očekávanou podle skladby škol (podíl typů škol krát republiková míra daného typu) jen s korelací −0,06, se startem s korelací −0,63, při vážení obvodů počtem uchazečů −0,80. Podíl SOU a nástaveb se mezi obvody liší málo, proto rozdíly mezi obvody nevysvětluje. Rozhoduje, odkud maturanti přicházejí.

Graf 5. V didaktických testech propadá v nejslabší pětině obvodů skoro každý osmý prvomaturant, v nejsilnější každý dvanáctý

Graf 6. Uvnitř každého typu školy propadají víc maturanti ze slabých území

Uvnitř každého typu školy je neúspěšnost v nejslabší pětině startu vyšší než v nejsilnější. Na gymnáziích 3,6 % proti 1,6 %, na SOŠ 15,4 % proti 8,3 %, na SOU 23,4 % proti 16,5 %. Propadají víc maturanti ze slabých území, ne jen maturanti slabých typů škol. Čistá neúspěšnost přitom zvýhodňuje školy, které slabé žáky vyřadí ještě před maturitou, skutečný rozdíl mezi územími je proto spíš ještě větší.

5. Kde je problém hluboký po celé dráze

34 obvodů s 624 tisíci obyvatel je v nejslabší pětině aspoň ve třech z pěti stupňů dráhy. Obvody se čtyřmi nebo pěti slabými stupni leží až na výjimky v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Když se ptáme, kde je problém hluboký, nestačí jeden ukazatel. Hloubka propadu počítá stupně dráhy, v nichž obvod patří do nejslabší pětiny. 101 obvodů nemá slabý žádný stupeň, 53 jeden, 18 dva. Dalších 16 obvodů má slabé tři stupně, 17 čtyři a 1 všech pět. Pět z pěti má Chomutov. Čtyři z pěti mají Bílina, Podbořany, Aš, Rumburk, Varnsdorf, Kraslice, Tachov, Most, Litvínov, Kadaň, Cheb, Děčín, Sokolov, Stříbro, Králíky, Nový Bor, Kaplice.

Graf 7. Hloubka propadu, kde je slabé všechno najednou

Z 34 obvodů s hloubkou tři a víc jich leží 17 v Ústeckém a Karlovarském kraji, které mají dohromady 23 obvodů. Po krajích je to Ústecký 10, Karlovarský 7, Plzeňský 4, Moravskoslezský 3, Liberecký 3, Vysočina 3, Olomoucký 2, Jihočeský 1, Pardubický 1. V obvodech s hloubkou tři a víc je v exekuci 8,4 % obyvatel proti 4,4 % v obvodech bez slabého stupně, kvalita života je 2,5 proti 5,0 a mladí lidé odcházejí (−1,3 proti 0,0 na 1 000 obyvatel ročně). V pohraničí je hloubka propadu ve školství a hloubka propadu regionu tatáž mapa.

Graf 8. Obvody, kde je problém hluboký po celé dráze

Tabulka 3. Obvody, kde jsou slabé aspoň tři z pěti stupňů dráhy

Stupňů z 5 je počet stupňů dráhy, v nichž obvod patří do nejslabší pětiny republiky (start, cíl, neúspěšnost, podíl gymnazistů, vysokoškoláci). Sloupec Vlastní školy je podíl testů z vlastních středních škol obvodu na všech testech v jeho dojezdu. Kde je nízký, tři z pěti stupňů popisují hlavně sousední obvody. Podíl obyvatel v exekuci není součástí počtu, uvádíme ho jako kontext.

Tři stupně z pěti pocházejí ze škol v dojezdu, takže sousední obvody, například Most, Bílina, Litvínov, Teplice a Chomutov, sdílejí tytéž školy a jejich hodnoty nejsou nezávislé. Proto jsme hloubku spočítali i jen ze tří nezávislých stupňů, ze startu, standardizovaného cíle a vysokoškoláků. Aspoň dva slabé stupně ze tří má 34 obvodů a s hloubkou tři a víc se to shoduje u 94 % obvodů. Vzorec tedy nevzniká jen sdílením škol v dojezdu.

Hloubka má i jiné zdroje než chudobu. Podíl lidí v exekuci pod mediánem mají 3 obvody s hloubkou tři, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Pacov. Jsou to menší obvody na Vysočině s jednou nebo dvěma odbornými školami a nízkým podílem gymnazistů v dojezdu. Hloubka tu vychází ze skladby nabídky, ne ze sociálních podmínek. Správné čtení pro takové obvody zní, že silní žáci odjíždějí za gymnáziem daleko.

Opačný pól existuje také. 30 obvodů je v nejsilnější pětině aspoň ve třech stupních, čtyři nebo pět jich mají Kralupy nad Vltavou, Říčany, Tišnov, Žďár nad Sázavou, Slavkov u Brna, Blansko, Uherské Hradiště, Opava, České Budějovice, Hradec Králové, Černošice, Šlapanice, Beroun, Kuřim, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Brno, Praha, Pardubice. Až na výjimky jde o metropole, jejich zázemí a větší krajská města.

Hloubka popisuje stav, příčiny sama nerozliší. Vzdělané rodiny se stěhují tam, kde se dobře žije, a jejich děti pak píší testy dobře. Chudoba, exekuce a odliv vzdělaných v pohraničí trvají třicet let a školy je nezpůsobily. Hloubka ale říká, že tam, kde je slabé všechno najednou, nepomůže opatření zaměřené na jeden stupeň.

6. Čtyři typy obvodů a co říká okolí

6.1 Čtyři typy

Typ D, slabý start i slabý cíl, má 73 obvodů a 1,7 milionu obyvatel. Typ A, silný start i silný cíl, má 73 obvodů a 3,4 milionu obyvatel. Typy B a C jsou většinou obvody v silnějším nebo slabším okolí.

Graf 9. Start a cíl dělí obvody do čtyř typů

Tabulka 2. Čtyři typy obvodů, kolik jich je a čím se liší

Silný nebo slabý start je výsledek uchazečů nad nebo pod mediánem obvodů, silný nebo slabý cíl výsledek maturantů v dojezdu nad nebo pod mediánem. U hranice jsou obvody, které si typ v simulacích udrží v méně než 60 % případů. Počty obyvatel jsou za celé obvody, ostatní hodnoty mediány obvodů. Start, start okolí, cíl a standardizovaný cíl jsou průměrné percentilové umístění. Neúspěšnost je čistá neúspěšnost v didaktických testech. Gymnazisté jsou podíl prvomaturantů na gymnáziích v dojezdu. Vysokoškoláci a lidé v exekuci jsou podíly obyvatel obvodu. Zdroj CERMAT, ČSÚ, MPSV, vlastní výpočty AQE.

A, silný start i silný cíl (73 obvodů, 3,4 mil. obyvatel). Metropole a jejich zázemí, jižní Morava, Zlínsko, Vysočina. Největší s jistým zařazením jsou Praha, Brno, Liberec, Olomouc, České Budějovice. Neúspěšnost je nejnižší (8,9 %), podíl gymnazistů nejvyšší (33 %). Z 21 obvodů Jihomoravského kraje je jich tu 11, ze 13 obvodů Zlínského 10.

B, silný start, slabý cíl (30 obvodů, z toho 22 u hranice). Uchazeči nadprůměrní, školy v dojezdu podprůměrné. Rozdíl mezi startem okolí a vlastním startem je tu v mediánu −1,0 bodu, tedy obvod je silnější než jeho okolí a cíl táhnou dolů sousedé. Typ B neznamená, že obvodu chybí gymnázium. Znamená, že jeho silní žáci maturují v síti, která sbírá i slabší žáky z okolí, nebo odjíždějí dál. Největší s jistým zařazením jsou Tábor, Kolín, Hodonín, Valašské Meziříčí, Hlučín.

C, slabý start, silný cíl (30 obvodů, z toho 18 u hranice). Uchazeči podprůměrní, školy v dojezdu nadprůměrné. Rozdíl mezi startem okolí a vlastním startem je +3,2 bodu, jde o obvody v dojezdu silnějšího centra. Největší s jistým zařazením jsou Přerov, Znojmo, Kroměříž, Jaroměř, Hořice. Slabý start tu nemusí být osud, zásluhu na tom má ale dojezd, ne vlastní školy.

D, slabý start i slabý cíl (73 obvodů, 1,7 mil. obyvatel). Největší s jistým zařazením jsou Ostrava, Ústí nad Labem, Havířov, Most, Teplice. Patří sem všech 15 obvodů Ústeckého kraje, všech 7 obvodů Karlovarského a 13 z 22 obvodů Moravskoslezského. Neúspěšnost je nejvyšší (11,7 %), vysokoškoláků nejméně (11,5 %), v exekuci nejvíc lidí (6,8 %). Patří sem ale i průmyslová města s nadprůměrnou nabídkou práce, například Cheb, Mělník, Česká Třebová, Český Krumlov. Silná ekonomika sama dobrý start nezaručuje.

U 86 obvodů je typ nejistý, jejich hodnoty leží blízko mediánu a v simulacích se přesouvají mezi typy, například Plzeň, Frýdek-Místek, Mladá Boleslav, Prostějov, Třinec, Písek. V mapách jsou vybledlé, v příloze označené hvězdičkou a v doporučeních s nimi nepracujeme. Nejjistější je typ D, medián jistoty 81 %.

Graf 10. Kde leží obvody jednotlivých typů

6.2 Co říká okolí a co ne

Cíl obvodu je z větší části výsledek škol v sousedních obvodech. Kde je start slabý a cíl ne, je to skoro vždy dojezd do většího města, ne vlastní školy.

16 obvodů má start v nejslabší pětině, ale cíl mimo ni. Vlastní školy v nich tvoří v mediánu jen 10 % testů v dojezdu. Havířov, Orlová a Bohumín mají v dojezdu ostravské školy, Česká Lípa a Roudnice nad Labem silnější školy v okolních obvodech, jejich vlastní školy jsou přitom na úrovni startu, ne nad ním. Je to zpráva o tom, že do 30 km je silnější nabídka, ne o tom, že by školy v těchto obvodech držely laťku výš. Pro rodiče je to dobrá zpráva, o školách v obvodu to ale nic neříká.

Posun, tedy cíl nad nebo pod očekávání ze startu celé dojezdové oblasti, je malý a nejvíc souvisí s podílem gymnázií v dojezdu (korelace 0,33), se vzdělaností dospělých skoro vůbec (0,07). Největší kladný posun mají Dačice, Kralovice, Prachatice, Kroměříž, Nepomuk, největší záporný Kaplice, Krnov, Hustopeče, Pacov, Hodonín. U obvodů s jednou nebo dvěma středními školami by výčet znamenal jmenování školy, proto ho dál nerozvádíme a v příloze uvádíme výsledek vlastních škol jen tam, kde mají aspoň 300 testů.

7. Index školních šancí 2026

Nejvyšší index mají Praha, Černošice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Brno. Nejnižší Aš, Rumburk, Varnsdorf, Kraslice, Tachov.

Graf 11. Dvacet obvodů s nejvyšším indexem, metropole, jejich zázemí a krajská města

Index spojuje start doma a nabídku v dojezdu se stejnou váhou. Vysoký index znamená, že děti v obvodu startují vpředu a střední školy v dojezdu na tom staví. Nízký index znamená slabé obojí. Index nehodnotí školy ani radnice, hodnotí podmínky, do kterých se v obvodu rodí děti, a nabídku, kterou mají v dojezdu.

Na konkrétní místo v pořadí se nedá spoléhat. Pásmo pořadí má v mediánu šířku 90 míst, protože cíl kolísá podle ročníku a vzorku škol. Typ si v 90 % simulací udrží 20 % obvodů, u 86 obvodů je nejistý. Proto v textu mluvíme o dvacítkách a pětinách a pořadové číslo uvádíme jen v příloze s pásmem.

8. Co za tím je, rodiče, chudoba a síť škol

Vzdělanost dospělých a exekuce vysvětlí dvě třetiny rozdílů ve startu. To, jak píší maturanti stejného typu školy v dojezdu, vysvětlí méně.

Podíl vysokoškoláků mezi dospělými v obvodu souvisí se startem s korelací 0,68, tedy vysvětluje 46 % rozdílů. Každý procentní bod vysokoškoláků navíc znamená v průměru o 1,0 bodu lepší start. Podíl obyvatel v exekuci souvisí se startem záporně (−0,69), podíl lidí bez maturity také (−0,69). Vzdělanost a exekuce dohromady vysvětlí 68 % rozdílů ve startu. Start je tedy do velké míry daný prostředím, ve kterém dítě vyrůstá, a tím, jaká část ročníku se na maturitní obor vůbec hlásí.

U standardizovaného cíle, tedy u toho, jak píší maturanti stejného typu školy v dojezdu, je souvislost se vzdělaností dospělých slabší (0,55, 30 % rozdílů). Posun se vzdělaností nesouvisí (korelace 0,07). Zčásti je to dáno tím, jak je posun sestrojen, a zčásti tím, že posun odráží hlavně skladbu škol v okolí. Plyne z toho jen to, že síť středních škol v dojezdu, hlavně podíl gymnázií a lyceí, je jediná složka dráhy, kterou veřejná správa nastavuje přímo. Volné pole pro politiku z posunu nevyplývá.

Kvalita života bez složky středních škol souvisí se startem s korelací 0,62, s cílem 0,53. Část souvislosti je daná tím, že index sám obsahuje exekuce, hmotnou nouzi a nezaměstnanost. Ze tří pilířů indexu souvisí start nejvíc se Zdravím (0,60, prostředí a životní podmínky) a se Vztahy (0,49, sociální vazby), nejméně s Prací (0,29, ekonomika a nabídka práce). Průmyslové obvody s nabídkou práce a slabým startem, například Cheb, Mělník, Česká Třebová, Český Krumlov, jsou toho příkladem.

9. Co s tím může udělat stát, kraj a město

Pro stát

Slabý start v pohraničí nezpůsobily školy. Je to důsledek chudoby, exekucí a odchodu vzdělaných lidí, který trvá třicet let. Stát už dnes rozděluje podporu podle indexu socioekonomického znevýhodnění škol, má Střední článek podpory, OP JAK a Spravedlivou transformaci pro uhelné kraje. Tato studie k tomu přidává územní pohled po celé dráze místo pohledu na jednu školu. Kde je hloubka propadu tři a víc, měla by podpora mířit na celou dráhu, od mateřské školy po maturitu, a měřit se na stejných datech, tedy na výsledku uchazečů, na výsledku a neúspěšnosti maturantů a na podílu ročníku, který se na maturitní obor hlásí. Hloubku a typ doporučujeme jako podklad pro zacílení, ne jako klíč k rozdělení peněz.

Pro kraje, zřizovatele většiny středních škol

Kraj nastavuje síť škol a kapacity oborů, tedy jedinou složku dráhy, kterou veřejná správa řídí přímo. Z dat plynou tři úkoly. Za prvé u obvodů typu B zjistit podle oborů, kam silní uchazeči odcházejí, a jestli nechybí lyceum nebo gymnaziální třída blíž domovu. Jde o skladbu oborů, ne o nové kapacity, ročníky 2024 až 2026 jsou vrchol demografické vlny a kraj, který teď otevře třídy, je bude za pár let zavírat. Za druhé u obvodů typu D nastavit kapacity odborných škol tak, aby nemusely brát každého kvůli normativu, a omezit dálkové nástavby s neúspěšností kolem třetiny. Dál financovat přípravu na didaktické testy ve třetím a čtvrtém ročníku, hlavně z matematiky, a práci s docházkou a odchody ve druhém ročníku, kde se žáků ztrácí nejvíc. Za třetí sledovat soukromé školy, které kraj nezřizuje, ale které v pohraničí tvoří významnou část nabídky s vysokou neúspěšností.

Pro města, zřizovatele základních škol

Start vzniká v rodině, v mateřské škole a na základní škole. Jednotná přijímací zkouška měří dva předměty a souvisí i s placenou přípravou, kterou v Praze má velká část uchazečů a v pohraničí skoro nikdo. Město má jiné páky než jen sledovat výsledky. Může nastavit spádové obvody tak, aby se ve městě nedělily školy na silné a slabé, podpořit docházku do mateřské školy od tří let, přípravné třídy, školního psychologa a sociálního pedagoga, obědy zdarma a spolupráci s OSPOD. A má srovnání. Obvody stejného typu, které startují lépe, jsou v příloze, a to, co dělají jinak, se dá zjistit návštěvou, ne tabulkou.

Pro ředitele škol

Studie měří území, školy hodnotit nemůže. Vstupní úroveň žáků ani odchody na víceletá gymnázia v datech nejsou a u obvodů s jednou školou o ní záměrně nic neříkáme. Studie říká, s jakým startem žáci do školy přicházejí, jaké výsledky mají školy v dojezdu a jaká část neúspěšnosti u maturity je vlastnost území, ne školy. Otázka pro sborovnu i pro zřizovatele zní, ve kterém stupni dráhy se vašich žáků ztrácí nejvíc a kdo za ten stupeň odpovídá mimo školu.

10. Co jsme ověřili a co studie neumí

10.1 Ověření

• Dojezd. S vahou klesající do 20 km místo 30 se typ shoduje u 84 % obvodů, do 40 km u 88 %, s pevným kruhem 25 km bez vážení u 89 %. Korelace startu a cíle je bez Prahy 0,71, jen u obvodů nad 10 tisíc obyvatel 0,81.
• Skladba oborů. Se standardizovaným cílem se typ shoduje u 83 % obvodů, s cílem včetně víceletých gymnázií u 84 %. S výsledkem jen vlastních škol u obvodů s aspoň třemi školami a 1 000 testy u 84 %.
• Jeden ročník. S ročníkem 2026 místo průměru tří let se typ shoduje u 77 % obvodů. Pořadí obvodů je mezi ročníky stabilní (start 0,87, cíl 0,89, vlastní školy 0,83).
• Hloubka ze tří stupňů. Hloubka jen ze startu, standardizovaného cíle a vysokoškoláků se s pětistupňovou shoduje u 94 % obvodů.

10.2 Co studie neumí

• Sleduje území, ne tytéž žáky. Uchazeči a maturanti z let 2024 až 2026 jsou různé ročníky. Cíl je vlastnost území a jeho okolí, ne přidaná hodnota škol. CERMAT má u každého maturanta jeho výsledek přijímací zkoušky z doby před čtyřmi lety, anonymizované propojení za obvody by skutečnou dráhu ukázalo. O taková data požádáme pro ročník 2027.
• Vidí jen uchazeče o maturitní obory. V datech uchazečů nejsou žáci, kteří jdou na učební obory, ani žáci speciálních škol. V pohraničí jich je víc, rozdíly mezi územími jsou proto ve skutečnosti větší. Podíl ročníku, který se hlásí, jsme z dostupných dat nedokázali spolehlivě spočítat, protože CERMAT vynechává školy s méně než deseti uchazeči a chybí odchody na víceletá gymnázia.
• Percentily z různých populací. Percentil uchazeče se počítá mezi uchazeči o maturitní obory, percentil maturanta mezi prvomaturanty. Srovnáváme pořadí a pětiny, odečítat je nelze.
• Dojezd je odhad. Váhy vycházejí ze vzdušné vzdálenosti mezi centry obvodů, ne z jízdních řádů. Šluknovský výběžek, Králíky nebo Pacov mají skutečnou spádovost jinou, než kruh naznačuje. Data o bydlišti žáků středních škol má MŠMT v matrice, jejich agregace za obvody by dojezd nahradila skutečnými toky.
• Neúspěšnost je jen jarní a jen v testech. Měříme čistou neúspěšnost prvomaturantů v didaktických testech v řádném jarním termínu. Písemné práce a ústní zkoušky jsou v profilové části a CERMAT je nemá. Kdo neuspěje, má opravné termíny, do roka uspěje většina. Čistá neúspěšnost navíc nezachytí žáky, které škola k maturitě nepřipustí, proto uvádíme i hrubou neúspěšnost.
• Malé školy a ukrajinští žáci. CERMAT poskytl výsledky přijímaček jen za školy s deseti a více uchazeči, údaj o výchozí škole není v přihlášce povinný. Uchazeči z Ukrajiny mohli v letech 2024 a 2025 konat zkoušku v upravené podobě. Jak jsou ve výsledcích započteni, CERMAT v souhrnech neuvádí.
• Praha je jeden obvod. Rozdíly mezi pražskými městskými částmi jsou pravděpodobně větší než mezi mnoha kraji, data podle výchozí školy je ale neumožňují rozlišit.
• Vzdělanost dospělých je z roku 2021 a týká se všech obyvatel obvodu od 15 let, ne rodičů dnešních uchazečů.

Souvislosti popsané ve studii jsou statistické, ne prokázané příčiny. Index a typy hodnotí podmínky v území, nikoli práci škol, učitelů ani radnic.

Časté otázky

Souvisí výsledek u přijímaček s výsledky u maturity v témže území?

Ano, silně. Start uchazečů z obvodu a výsledek maturantů na středních školách v jeho dojezdu spolu souvisejí s korelací 0,71, při vážení obvodů počtem uchazečů 0,86. Obvody v nejslabší pětině startu mají maturanty v dojezdu v mediánu na 41,9. percentilu, obvody v nejsilnější pětině na 48,6. Studie sleduje totéž území ve dvou bodech dráhy, ne tytéž žáky.

Kde v Česku startují uchazeči o maturitní obory nejníž?

Průměrný uchazeč o maturitní obor z obvodu Bílina se u jednotné přijímací zkoušky umísťuje na 26. percentilu, uchazeč z obvodu Černošice na 62. Dno mapy patří téměř celé severozápadnímu pohraničí. Všech 15 obvodů Ústeckého kraje a všech 7 obvodů Karlovarského kraje má slabý start i slabý cíl.

Kolik maturantů neuspěje v didaktických testech a kde nejčastěji?

V celé republice neuspěje v řádném jarním termínu aspoň v jednom didaktickém testu 9,3 % prvomaturantů čtyřletých oborů. Na školách v dojezdu obvodů z nejslabší pětiny startu je to 12,1 %, v nejsilnější pětině 8,8 %. Na školách v Ústeckém kraji 12,9 %, v Praze 6,0 %. Kdo neuspěje, má opravné termíny.

Vysvětluje rozdíly v neúspěšnosti u maturity skladba oborů?

Jen nepatrně. Uvnitř každého typu školy propadají víc maturanti ze slabých území. Na SOŠ v nejslabší pětině obvodů neuspěje 15,4 % prvomaturantů, v nejsilnější 8,3 %, na SOU 23,4 % proti 16,5 % a na gymnáziích 3,6 % proti 1,6 %. Neúspěšnost obvodu souvisí se startem (korelace −0,63), se skladbou oborů skoro vůbec (−0,06).

Ve kterých obvodech je problém hluboký po celé vzdělávací dráze?

Celkem 34 obvodů s 624 tisíci obyvatel je v nejslabší pětině republiky aspoň ve třech z pěti stupňů dráhy, 18 obvodů ve čtyřech nebo pěti. Stupně jsou start, cíl, neúspěšnost, podíl gymnazistů a podíl vysokoškoláků mezi dospělými. Obvody se čtyřmi nebo pěti slabými stupni leží až na výjimky v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Co je Index školních šancí a které obvody vedou?

Index školních šancí spojuje se stejnou vahou start uchazečů z obvodu a výsledky maturantů na středních školách v dojezdu do 30 km. Je to průměr percentilového pořadí obvodu ve startu a v cíli, převedený na škálu 0 až 10. Nejvyšší index mají Praha, Černošice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Říčany, Brno, nejnižší Aš, Rumburk, Varnsdorf, Kraslice, Tachov. Pásmo pořadí má v mediánu šířku 90 míst, proto studie mluví o pětinách a pořadí uvádí jen v příloze. Index hodnotí podmínky v území, nikoli práci škol ani radnic.

Co s tím mohou udělat stát, kraje a města?

Stát může zacílit podporu na obvody s hloubkou propadu tři a víc, a to na celou dráhu od mateřské školy po maturitu. Kraje nastavují síť středních škol a skladbu oborů, tedy jedinou složku dráhy, kterou veřejná správa řídí přímo. Města mají páky u startu, spádové obvody základních škol, docházku do mateřské školy od tří let, školního psychologa a sociálního pedagoga a spolupráci s OSPOD.

Z jakých dat studie vychází?

Studie spojuje výsledky 251 930 uchazečů z 9. ročníků u jednotné přijímací zkoušky 2024 až 2026, které CERMAT poskytl podle výchozí základní školy, s veřejnými výsledky 184 888 prvomaturantů čtyřletých oborů z týchž let. Kontext doplňuje Sčítání 2021 od ČSÚ, Index kvality života od Obcí v datech a údaje o exekucích a doplatcích na bydlení. Jednotkou je 206 správních obvodů obcí s rozšířenou působností.

Zdroje

• Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (2026). Souhrnné výsledky jednotné přijímací zkoušky 2024 až 2026 podle výchozí základní školy. Poskytnuto na žádost, č. j. C5643/B/2026/Ř/2.
• Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Souhrnné výsledky společné části maturitní zkoušky podle škol a skupin oborů, jarní zkušební období 2024, 2025 a 2026, prvomaturanti.
• Obce v datech, s.r.o. (2026). Mapa školních šancí. Datový příběh, díl 5, 22. července 2026.
• Obce v datech, s.r.o. Index kvality života, ročníky 2018 až 2025, a jeho metodika. Obce v datech, s.r.o., člen skupiny AQE.
• Český statistický úřad (2021). Sčítání lidu, domů a bytů 2021, obyvatelstvo podle nejvyššího dosaženého vzdělání, správní obvody ORP. Otevřená data.
• Český statistický úřad (2026). Struktura území České republiky k 1. 1. 2026.
• Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyplacené doplatky na bydlení v obcích, 2025.
• Exekutorská komora ČR, Mapa exekucí, přes datový panel Indexu kvality života.

O studii

Financování a střet zájmů. Studie vznikla z iniciativy AQE advisors, a.s., bez externího zadavatele. Index kvality života vydává Obce v datech, s.r.o., člen skupiny AQE. AQE nabízí obcím a krajům strategie a evaluace školství jako službu.

Licence. Text a grafy jsou zveřejněny pod licencí Creative Commons Uveďte původ 4.0 (CC BY 4.0). Při převzetí uveďte citaci podle boxu Jak citovat a komentář CERMAT z kapitoly 2. Podkladová data nejsou ke stažení, žádnou školu studie nejmenuje.

Kontakt. Jan Havránek, havranek@AQE.cz.

Příloha. Pořadí všech 206 obvodů

Tabulka řadí všech 206 obvodů podle Indexu školních šancí. Index spojuje dvě věci, jak silně startují uchazeči z obvodu a jaké výsledky mají maturanti na středních školách v dojezdu. Pořadí měří, s jakými žáky školy v území pracují, ne jak pracují. Typ A až D je vysvětlený v kapitole 6 a v tabulce 2, hloubka propadu v kapitole 5. Pásmo a jistota říkají, jak moc se na pořadí a typu dá spolehnout. U obvodů s jednou nebo dvěma školami studie o školách záměrně nic neříká.

Tabulka A1. Index školních šancí 2026, všech 206 obvodů

Pořadí podle Indexu školních šancí, 1 je nejvyšší. Pásmo je rozpětí pořadí v 90 % z 1 000 simulací, u většiny obvodů je široké, proto pořadové číslo neberte doslova. Hvězdička u typu značí, že obvod je u hranice mezi typy (jistota pod 60 %). Index je průměr percentilového pořadí obvodu ve startu a v cíli mezi 206 obvody, škála 0 až 10. Start, cíl a standardizovaný cíl jsou průměrné percentilové umístění. Neúsp. je čistá neúspěšnost v didaktických testech, Gymn. podíl prvomaturantů na gymnáziích, obojí za školy v dojezdu. Hloubka je počet stupňů dráhy v nejslabší pětině (0 až 5). Vlastní SŠ je cíl jen z vlastních středních škol obvodu, uvedený jen tam, kde mají aspoň 300 testů. Vl. % je podíl vlastních škol na testech v dojezdu. Index hodnotí podmínky v území, nikoli práci škol ani radnic.