Role státu v zajištění kvality života v periferiích – efektivita versus odpovědnost

Otázka, zda by stát měl investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo se soustředit na efektivní využití zdrojů v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel a ekonomických aktivit, je dlouhodobě předmětem diskuze. Tento problém odráží širší dilema mezi principy efektivity a odpovědnosti, které stát zastává vůči svým občanům.
Podle Ústavy České republiky a zákona o obcích je hlavní rolí státu a samospráv zajišťovat základní podmínky života pro všechny občany bez ohledu na jejich místo bydliště. To zahrnuje dostupnost vzdělání, zdravotní péče, dopravy, veřejných služeb nebo například i kulturního vyžití. Zároveň však tlaky na omezené rozpočty, parciální ekonomické vzdělávání politiků či přenesené zkušenosti ze soukromé sféry často kladou důraz na efektivitu – tedy soustředit veřejné investice tam, kde přinášejí přínos největší.
Nerovnosti mezi centrem a periferií
Periferní oblasti čelí strukturálním nevýhodám, jako jsou zejména omezené pracovní příležitosti, demografický úbytek, nižší úroveň vzdělání, sociální problémy nebo slabší infrastruktura. Pokud stát přistoupí k alokaci zdrojů čistě efektivisticky, tyto regiony zůstávají v tzv. “začarovaném kruhu“, kdy nízká kvalita života způsobuje další odliv obyvatel a kapitálu. Tento proces je pak příčinou rostoucích nerovností mezi regiony, což má negativní sociální i politické důsledky. Je na místě si položit otázku, jaký je konečný stav? Je záměrem, aby v těchto oblastech nikdo nežil a vznikala ghetta?
Odpovědnost státu jako správce veřejného zájmu
Zajištění kvality života ve všech částech republiky není pouze otázkou solidarity, ale také stability. Nerovnoměrný rozvoj regionů ohrožuje důvěru občanů v demokratické instituce a vést k prohloubení společenského napětí. Koneckonců, příznaky přístupu “volné ruky trhu ve veřejné sféře” jsou viditelné již po celém západním světe. Proto je dobré mít na paměti, že stát by měl upřednostňovat odpovědnost před čistě ekonomickou efektivitou. To neznamená ignorovat principy efektivního řízení, ale zavést takové modely investic, které umožní udržitelný rozvoj i v periferiích.
Inteligentní přístup k investicím
Moderní technologie a datová analýza umožňují efektivněji plánovat investice i v méně rozvinutých oblastech. O principu evidence-based policy v regionálním rozvoji se dlouhodobě mluví, ale fakticky nic nekoná. Nesledují se dopady intervencí, nejsou známy skutečné příčiny problémů. Přitom již dávno šlo data analyzovat, vytvářet predikce, simulace a scénáře vývoje – není to jen “nové téma” nastupující umělé inteligence. Lokálně cílené “smart solutions“ v dopravě, energetice, sociální oblasti či školství mohou zvýšit efektivitu veřejných služeb i v regionech s nízkou hustotou osídlení.
Rovnováha mezi efektivitou a odpovědností
Stát musí hledat rovnováhu mezi efektivitou a odpovědností. Cílené investice do infrastruktury, vzdělání nebo digitalizace v periferních oblastech mohou nejen zlepšit kvalitu života místních obyvatel, ale také přinést dlouhodobé ekonomické přínosy. Důležité je vnímat periferní oblasti nikoli jako břemeno, ale jako potenciál – třeba v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelného zemědělství či rozvoje venkovské turistiky. Zároveň se uvolní tlak na přeplněné, rychle rostoucí oblasti, které se potýkají s řadou jiných problémů – jako např. prakticky nedostupným bydlením.
Tento přístup vyžaduje nejen politickou odvahu, ale také hlubší znalosti o moderních modelech řízení, datové analýze a inovativních technologiích. Stát, který upřednostňuje odpovědnost vůči všem občanům, buduje stabilní a soudržnou společnost, což je ve výsledku i ekonomicky výhodné.
Závěr
Investice do periferií nejsou plýtváním, ale dlouhodobou strategií, která naplňuje základní poslání státu. Místo čistě ekonomického pohledu bychom měli vnímat tyto oblasti jako nedílnou součást naší společnosti, která si zaslouží pozornost a podporu, bez ohledu na to, zda se zisk vrátí hned nebo až v budoucnosti.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat

Při poslední aktualizaci našeho šetření, které se věnuje využití strategického plánování ve městech v ČR (206 ORP), jsme pro rok 2022 navýšili průměrný počet dokumentů strategického významu na 11,4 ze stavu 10,6 v roce 2019. Našim obcím přibývají zejména adaptační strategie a energetické koncepce.
29. 1. 2023
Dnešní hyper turbuletní doba sebou přináší nové výzvy, na které musíme všichni adekvátně reagovat. Každé odvětví má jinou přirozenou míru flexibility, někde se lze na změny, zejména vnějšího prostředí, adaptovat rychleji, jinde pomaleji. Rozdíly lze pozorovat nejen mezi obory, ale i obecně mezi soukromým a veřejným sektorem.
26. 12. 2021
Obce a města řeší obdobné problémy, čelí podobným výzvám. Jak tedy nastavit správně priority své strategie? Co vše má ve strategii být uvedeno? Až do jaké podrobnosti ve struktuře strategického dokumentu jít?
7. 2. 2023
Od letošního roku do roku 2030 budou moci žadatelé z řada veřejného sektoru pro financování svých rozvojových projektů v oblasti energetiky využít kromě klasického OPŽP nově Modernizační fond, který nabídne desítky mld. Kč (celkem 150 mld. Kč pro podnikatele i žadatele z řad veřejného sektoru) formou dotací.
24. 5. 2021