Regulatorní sandboxy: Na Západě jako doma, ale mají je i v Litvě

19. 9. 2024

Co spojuje energetiku, farmacii a finanční služby? V těchto všech oborech se často uplatňuje přísná regulace, nedovolující prorazit inovativním produktům. Mnohé státy ale pochopily, že jeden šikovný nástroj přeci jen existuje.

Poprvé ve Velké Británii

Řeč je o regulatorních sandboxech, relativně novém (neslavil ještě ani desáté narozeniny), ale rychle se šířícím nástroji, který dovoluje experimentální, ale regulované testování bez legislativních důsledků. Detailněji jsme celý koncept představili v předchozím článku. Tentokrát se více pověnujeme jeho celosvětovému rozšíření a využití.

První regulatorní sandbox vznikl ve Velké Británii. Záhy se ale jejich myšlenka rozletěla jako evangelium na všechny strany. Dnes bychom na sandboxy narazili na každém kontinentu, včetně Afriky, kterou zastupují i obecně méně vyspělé státy jako Rwanda. Vhodně nastavené prostředí mají pro regulatorní sandboxy ve východní Asii, např. v Jižní Koreji či Singapuru. Japonsko má mechanismus sandboxů, na rozdíl od většiny států, podchycený v samostatném zákoně. Všechny jejich experimenty mají jasný cíl – vyvíjet inovativní technologie vedoucí k posilování pozice země na globálním trhu. 

V rámci Evropy má svůj regulatorní sandbox většina států, včetně těch postkomunistických jako je Litva, Slovinsko či Polsko. K největším průkopníkům patří Německo, kde se regulatorní sandboxy dostaly do desítek jednotlivých zákonů na spolkové i celostátní úrovni. V současnosti však probíhá připomínkové řízení k jednotnému zákonu. Ten přinese zastřešující normy zajišťující předvídatelnost, transparentnost, rovný přístup a řádné vyhodnocení. Dále se Reallabore, jak Němci sandboxy příznačně nazývají, rozšíří i do oblastí, kde dosud chyběly. Třetí přínos tkví ve vytvoření jednotného kontaktního místa, které bude mít poradenskou roli a zároveň se v něm budou shromažďovat zkušenosti, ze kterých je možné se poučit a které pomohou při tvorbě nových pravidel. Právě tzv. regulační učení je velkým bonusem, který zvýší efektivitu dalších experimentů a jejich zavádění do praxe.

Jako je rozmanitá paleta zemí, které již sandboxy zavedly, totéž platí i o šíři oborů, kde byly regulatorní sandboxy uplatněny. Velkým tématem jsou v moderních finančních službách či zdravotnictví, kde se mohou využít pro snazší testování nových léčiv, ale ve spojení s digitálními technologiemi mohou zajistit důstojnou péči i tam, kde je lékařů nedostatek. Ve Británii díky sandboxům může fungovat komunitní energetika, v Nizozemsku lze zase lépe zapojovat znevýhodněné osoby do pracovního procesu. Rozmach dronů lze také alespoň částečně přičíst regulatorním sandboxům.

Zahraničních zkušeností existuje dost, stačí se jen inspirovat a zavést, co jinde funguje už roky.

Daniel Bečvář


Sdílet na LinkedIn



Články

Mohlo by vás zajímat

Manažerský nástroj na řízení hospodaření ve veřejné správě – FISO

Ekonomický informační systém FISO bude na českém trhu unikátní svým zaměřením, funkcionalitou a možnostmi, které nabídne.  Jde o vývoj mohutného softwarového nástroje sloužícího k profesionálnímu řízení municipalit, včetně jejich příspěvkových organizací.

11. 2. 2020
Produktivita on-line porad

Mám rád osobní setkávání. Nelituji času, který trávím na cestách, osobní vztah se zákazníkem, možnost se vidět, společně řešit výzvy, diskutovat, vnímat energii druhého, je pro práci poradce klíčové.

20. 3. 2021
Bytová politika aneb Jak efektivně hospodařit s bytovým fondem měst

Bydlení je nejen základní lidská potřeba, ale zároveň strategická společenská komodita. Tím spíše pak způsob, jakým města a obce přistupují k péči o svůj bytový fond, zásadně ovlivňuje kvalitu života, sociální soudržnost i ekonomickou stabilitu místních obyvatel (města, regionu).

23. 5. 2025
Říčany poosmé kralují Česku, na stupně vítězů se dostal Slavkov u Brna. Projekt Obce v datech odhalil, kde se v Česku žije nejlépe

Středočeské Říčany opět potvrdily svou dominanci a poosmé v řadě se staly městem s nejvyšší kvalitou života v České republice. Vyplývá to z aktuálních výsledků indexu, který každoročně sestavuje projekt Obce v datech. Druhé místo obsadila Praha, na třetí příčku se posunul Slavkov u Brna.

27. 11. 2025
Zobrazit všechny články