Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci
V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji.
Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.
Jak však uvést strategii v život?
Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.
Rozpočet jako nástroj realizace strategie
Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby:
- strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem.
- soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.
Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
Participace není žádná věda
Zapojení lidí není žádná velká věda. Neznamená to však, že o něm není potřeba přemýšlet a plánovat. Pro začátek se můžete řídit těmito pěti základními pravidly.
3. 11. 2020
Experimentální čtvrť jako laboratoř obnovy města
V řadě českých měst dnes rezonuje stejná otázka. Jak zvrátit dlouhodobý úpadek a vdechnout nový život místům, která kdysi pulsovala průmyslem a energií? Jednou z odpovědí může být odvážný koncept experimentální čtvrti, nové městské části pojaté jako laboratoř inovací pro bydlení, práci i komunitní život.
16. 6. 2025
Výsledek participace není defenestrace
Zájem občanů o možnost ovlivňovat dění v jejich okolí je fenoménem poslední doby. Lidé se chtějí aktivně zapojit do rozhodování o městě, podílet se na projektech, cítí se spoluzodpovědní za místo, kde žijí a vyžadují více možností, jak se mohou na řízení města podílet.
10. 4. 2024
Dá se kvalita života měřit?
Když jsme v roce 2018 vytvořili Index kvality života, otevřeli jsme nové okno příležitostí pro další indexy, které začaly postupně vznikat. Některé z nich po roce zanikly, jiné vydržely déle, nicméně všechny těží z našeho indexu, na kterém usilovně pracujeme, a který se těší největšímu uznání.
17. 2. 2025
