Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci
V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji.
Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.
Jak však uvést strategii v život?
Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.
Rozpočet jako nástroj realizace strategie
Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby:
- strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem.
- soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.
Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
Role státu v zajištění kvality života v periferiích – efektivita versus odpovědnost
Otázka, zda by stát měl investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo se soustředit na efektivní využití zdrojů v oblastech s vyšší koncentrací obyvatel a ekonomických aktivit, je dlouhodobě předmětem diskuze. Tento problém odráží širší dilema mezi principy efektivity a odpovědnosti, které stát zastává vůči svým občanům.
12. 12. 2024
Dá se kvalita života měřit?
Když jsme v roce 2018 vytvořili Index kvality života, otevřeli jsme nové okno příležitostí pro další indexy, které začaly postupně vznikat. Některé z nich po roce zanikly, jiné vydržely déle, nicméně všechny těží z našeho indexu, na kterém usilovně pracujeme, a který se těší největšímu uznání.
17. 2. 2025
Umělá inteligence a budoucnost poradenských služeb. Konec průměrnosti?
Poradenské služby v oblasti managementu, strategie či osobního rozvoje se dlouhodobě potýkají s jedním zásadním problémem – neexistují zde téměř žádné vstupní bariéry. Každý, kdo se cítí být odborníkem, může nabízet své služby, a klienti často jen těžko rozeznají skutečně kvalitní poradenství od prázdné rétoriky.
7. 3. 2025
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Fotovoltaické elektrárny na veřejných budovách
Výzva RES+ č. 3/2025 z Modernizačního fondu podporuje instalaci fotovoltaických elektráren na veřejných budovách menších obcí (do 3000 obyvatel). Obce mohou žádat o podporu na nové FVE s instalovaným výkonem do 1 MWp na jedno předávací místo.
12. 5. 2025
