Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci
V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji.
Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.
Jak však uvést strategii v život?
Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.
Rozpočet jako nástroj realizace strategie
Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby:
- strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem.
- soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.
Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
Speciální ekonomické zóny. Šance nejen pro Ašsko
Odlehlé příhraniční oblasti jako Ašsko dlouhodobě trpí specifickými problémy, na něž běžné dotační programy a standardní politiky nedokážou účinně reagovat. Ašsko je nejzápadnější výspou ČR, obklopené z velké části Německem, a jediná silniční spojnice do vnitrozemí vede přes další strukturálně postižené regiony.
9. 6. 2025
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Partnerství znalostního transferu
Rozvoj transferu znalostí (VaV aktivit) mezi podnikovou a akademickou sférou
s cílem podpořit a urychlit inovační procesy v podnicích.
Jak na ekonomický rating firmy pro dotace?
Každá dotační žádost pro firmy začíná vyhodnocením její ekonomické kondice. Dotační programy se mění, ale principy hodnocení ekonomického ratingu jsou stejné posledních 15 let. Pojďme se tedy podívat na to, co se pod termíny „zjednodušené ekonomické hodnocení“ a „podnik v obtížích“ ve skutečnosti skrývá.
29. 7. 2024
Akreditované vzdělávání úředníků v praxi
Vzdělávání úředníků ve veřejné správě je klíčovou součástí modernizace a digitalizace veřejné správy. S rozvojem informačních technologií se na úřadech v České republice stále častěji uplatňuje e-learning jako forma vzdělávání, která je rychlá, flexibilní a může ušetřit rozpočet úřadu.
16. 7. 2024
