Nová realita s ChatGPT aneb jak se dnes připomínkují výstupy poradenských služeb ve veřejné správě

Proces připomínkování odborných studií a analýz ve veřejné správě byl ještě donedávna vnímán jako klíčová fáze ověřování kvality a relevance poradenských výstupů.

Tradičně šlo o kombinaci expertního posouzení, meziresortní diskuze a následného dolaďování textu. V posledních dvou letech se však tento mechanismus proměnil. Nástup generativní umělé inteligence (zejména nástrojů typu ChatGPT) zásadně změnil způsob, jakým se k připomínkám přistupuje.

Ctrl C připomínkování

V praxi dnes často dochází k tomu, že politický zástupce nebo úředník vezme poradenskou studii, nahraje ji do jazykového modelu a požádá o její „zhodnocení“. Výstupem bývá rychlý text, který působí strukturovaně, logicky a odborně (například seznam chyb, návrhy na doplnění či přepis doporučení). Tento text se pak bez hlubšího přemýšlení a bez kritické validace „kopíruje“ zpět do připomínek (a to včetně specifických znaků AI modelu) adresovaných poradci.

Tento proces má několik typických znaků:

  • Standardizovaná forma připomínek. Často se objevují obecné fráze („text je třeba zpřehlednit“, „doporučujeme konkretizovat cíle“, „chybí kvantifikace“) bez skutečného vztahu k obsahu dokumentu.
  • Ztráta kritického filtru. Úředník/politik se stává spíše prostředníkem mezi AI a poradcem, než hodnotitelem, který přemýšlí nad dopady a provázaností doporučení.
  • Uniformita výstupů. Připomínky působí jako by byly psány „jedním stylem“, bez ohledu na odbornost či politické priority daného úřadu.

Důsledky pro kvalitu práce

Tento způsob připomínkování má dvojí efekt:

  1. Pozitivní stránky
    • zrychlení připomínkového řízení
    • odstranění jazykových a formálních chyb
    • větší dostupnost „kritického pohledu“ i pro méně zkušené úředníky
  2. Negativní stránky
    • riziko odtržení připomínek od reálných potřeb a kontextu daného úřadu
    • oslabení odborného dialogu mezi zadavatelem a poradcem
    • uniformní kritika, která místo zlepšení kvality často jen generuje „šum“

Fenomén „outsourcovaného úsudku“

Problém nespočívá primárně v samotném využití AI, ale v absenci kritického filtru. Veřejná správa tak paradoxně outsourcuje nejen analytickou práci na poradce, ale následně i zpětnou vazbu na algoritmus. Politická a odborná odpovědnost za obsah dokumentů se tím oslabuje, protože za připomínkami už často nestojí konkrétní argumentace člověka, ale generický výstup AI.

Co s tím dál?

Pokud má AI v připomínkovém procesu fungovat jako pomocník, nikoli jako náhrada úsudku, je třeba:

  • zavést metodiky pro využívání AI při připomínkování (jasně odlišit, co je doporučení stroje
    a co je lidský úsudek),
  • kombinovat AI s expertním posouzením, nikoli ji brát jako jediný zdroj připomínek,
  • vzdělávat úředníky v kritickém čtení výstupů AI, aby dokázali odlišit podstatné od banálního,
  • udržovat dialog s poradci, kde je zpětná vazba založená na konkrétních potřebách
    a strategických cílech.

Závěr

Současný trend „CTRL+C připomínek“ je symptomem širší změny ve fungování veřejné správy. Technologická dostupnost zrychluje procesy, ale zároveň redukuje hloubku odborného dialogu. Pokud má mít spolupráce mezi poradci a veřejnou správou smysl, nelze přenechat kritické myšlení plně algoritmům. AI by měla být nástrojem, nikoli prostředníkem, který diktuje obsah připomínek.

Jan Havránek




Články

Mohlo by vás zajímat

Zobrazit všechny články