Skoro každý rozbor hospodaření nebo strategie obce obsahuje větu „ve srovnání s průměrem ČR“. Jenže česká sídelní struktura je tak roztříštěná, že celostátní průměr nepopisuje prakticky nikoho. Srovnávat se s ním znamená srovnávat se s městem, které neexistuje.

Průměr přes 6 258 obcí nepopisuje nikoho

Česká republika má 6 258 obcí a medián jejich velikosti je 442 obyvatel. Celostátní průměr jakéhokoli ukazatele tak vzniká přes soubor, ve kterém leží tisícové vesnice vedle krajských měst. Výsledné číslo je matematicky správně a prakticky bezcenné. Obec s pěti sty obyvateli, která je „nad průměrem ČR“ ve výdajích na správu, nemusí být rozhazovačná. A padesátitisícové město „pod průměrem“ v investicích nemusí být spořivé. Jen se každé srovnává s množinou, do které nepatří.

Z naší praxe je věta „jsme na průměru ČR“ nejčastějším způsobem, jak si nevidět do vlastní kuchyně. Zaznívá v důvodových zprávách, na zastupitelstvech i ve strategiích, a téměř vždy uklidňuje tam, kde by měla znepokojovat.

Srovnávejte se se srovnatelnými

Smysluplné srovnání stojí na skupině obcí, které jsou si podobné tím, co výsledek skutečně ovlivňuje. Velikostí, polohou v sídelní struktuře, tedy jádro, zázemí, nebo periferie, hospodářskou strukturou a rolí ve svém okolí. Teprve uvnitř takové skupiny má odchylka vypovídací hodnotu.

„Být pod průměrem ČR nic neznamená. Být poslední mezi dvaceti srovnatelnými městy znamená hodně.“

Odchylka je otázka, ne odpověď

Benchmarking má i svou past. Odchylka od srovnatelných není rozsudek, ale začátek diagnózy. Vyšší náklady na svoz odpadu mohou znamenat neefektivitu, ale také členitější území nebo lepší službu. Smyslem srovnání je vědět, kde se ptát. Město, které se srovnává poctivě, získá seznam pěti otázek pro vedení úřadu. Město, které se srovnává s průměrem ČR, získá dobrý pocit.

Tři kroky k poctivému srovnání

  • Definujte skupinu srovnatelných. Patnáct až třicet obcí podle velikosti, polohy a struktury, ne krajský ani celostátní průměr.
  • Vyberte ukazatele, které jdou ovlivnit. Provozní přebytek, náklady na správu, investiční výkon. Ne počasí a ne dějiny.
  • Z odchylek udělejte otázky. Každou výraznou odchylku buď vysvětlete, nebo řešte. Třetí možnost, tedy neřešit a nevysvětlit, je přesně to, co průměr ČR léta umožňoval.