Politika, koncepce, strategie, plán – kdy a jak použít správný typ?

Při poslední aktualizaci našeho šetření, které se věnuje využití strategického plánování ve městech v ČR (206 ORP), jsme pro rok 2022 navýšili průměrný počet dokumentů strategického významu na 11,4 ze stavu 10,6 v roce 2019. Našim obcím přibývají zejména adaptační strategie a energetické koncepce.

Problém nicméně zůstává v jejich vzájemné neprovázanosti, špatné typologii a dokonce i v protisměrné orientaci. Spojujícím prvkem je absence provázání se střednědobým výhledem města. Ambice vyjmenovat všechno možné bez ohledu na reálné finanční možnosti města pak předurčuje takový dokument k zapomnění.

Mezi další významné problémy strategického plánování veřejného sektoru pak řadím i velmi špatné typologické vymezení strategických dokumentů, s čímž souvisí i jejich nejasná role, očekávání aktérů a již zmíněné „konkrétní aktivity“ v podobě implementačního plánu.

V naší praxi jsme proto zúžili škálu využívaných dokumentů na čtyři hlavní typy, z nichž každý má zcela odlišnou roli.

Politika – tímto dokumentem obecně chápeme vrcholný strategický dokument, který vymezuje směry očekávaného (chtěného) stavu. Není vystavěna na analytických základech (byť v sobě odráží holistické poznání). Neobsahuje implementační plán, není spojena s rozpočtem.

Koncepcí rozumíme strategický dokument, který vychází z analytického poznání, definuje strategické směry, východiska a limity. Často rozpracovává klíčová témata uvedená v nadřazených politikách. Jako ideální témata pro koncepce se jeví oblasti životního prostředí, školství, sociálních služeb nebo podpory podnikání. Koncepce by neměla obsahovat implementační plán.

Strategie je zásadní plánovací a rozvojový dokument města, který vymezuje vizi na základě hlubokého poznání, tuto rozkládá na dílčí priority, kterým stanovuje cíle. Definuje postupy, jak cílů dosáhnout, jejich plnění následně měří a hodnotí. Strategie obsahuje implementační plán na dobu její platnosti i vazbu k rozpočtovým možnostem města (či jiným formám financování).

Plán (akční plán) obvykle řeší konkrétní naplňování cílů, v případě akčního plánu pak obvykle časovaný pro 1 rok. Plán by měl být ideálně provázaný s rozpočtem města a spolu s ním i schvalovaný. Projekty v plánech uvedené by měly být zahrnuty ve střednědobém rozpočtovém výhledu města. Plány by měly vycházet z principů projektového managementu.

Jakkoli se zdá tato typologie složitá, opak je pravdou. Využití různých typů dokumentů se velmi odvíjí od velikosti města, mnohdy by bylo nejlepší, kdyby města měla pouze jednu strategii a dobře postavený proces její implementace (akční plán).

Naše doporučení pro strategické plánování „méně je více“ platí nejen pro počty strategických dokumentů, ale i pro jejich rozsah.

Jan Havránek




Články

Mohlo by vás zajímat

Příležitost pro české inovace se jmenuje regulatorní sandbox

Na hesla jako “Mozkovna, ne montovna!” už jsme v Česku nějakou dobu zvyklí. Hlásají je různé názorové směry, výsledek však patrný není. Zatímco v Německu jezdí autonomní autobusy, u nás tomu stále zákon brání. Cestu přitom známe.

18. 9. 2024
DOTAČNÍ ČMUCHAL: NPO – DIGI pro firmu

Výzva je realizována prostřednictvím Úřadů práce a je zaměřena na posilování konkurenceschopnosti firem a úřadů pomocí vzdělávání v oblasti digitálních kompetencí. V současné době představuje jedinečnou možnost jak financovat tzv. soft aktivity pomocí 85% dotace, která je proplácena ex-post na základě dokladů - podepsaných prezenčních listin, objednávek od dodavatele a výpisem o jejich úhradě.

18. 2. 2025
Pět faktorů pro řízení změny

Implementace strategie je vždy velkou výzvou. V naprosté většině případů strategické dokumenty nenaplní stanovené cíle (ve více jak 85 % případů). Nejen města a obce mají tendenci spíše investovat svou omezenou kapacitu a pozornost do témat, které občané vidí a cítí napřímo, než se zabývat dlouhodobými strategickými cíli.

22. 3. 2023
Integrovaný přístup k tvorbě projektového zásobníku města

Pro uvažování, jak pracovat se zásobníkem projektů města je vhodné si nejdřív odpovědět na otázku, kolik vlastně město tzv. "zásobníků projektů" má. Zjednodušená logika by předpokládala, že každé město (organizace) má zásobník projektů jeden. Nicméně z naší analýzy systému strategického řízení vyplynulo, že typické město má zásobníků projektů (záměrů) několik. A často velmi odlišných. Bez věcné i informační provazby. Mnohdy ani vedoucí představitelé samospráv nemají informace, co jejich město fakticky plánuje.

13. 2. 2021
Zobrazit všechny články