Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci

V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji.
Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.
Jak však uvést strategii v život?
Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.
Rozpočet jako nástroj realizace strategie
Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby:
- strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem.
- soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.
Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat

Ke konci loňského roku jsme vyhlásili výsledky již 6. ročníku Indexu kvality života, který ve spolupráci se společností Obce v datech vyhodnocujeme. Velká mediální pozornost mě vedla k potřebě sepsat základní úvahy, které tvorbu Indexu provázejí.
4. 1. 2024
Když jsme v roce 2018 vytvořili Index kvality života, otevřeli jsme nové okno příležitostí pro další indexy, které začaly postupně vznikat. Některé z nich po roce zanikly, jiné vydržely déle, nicméně všechny těží z našeho indexu, na kterém usilovně pracujeme, a který se těší největšímu uznání.
17. 2. 2025
Kde v České republice se žije nejlépe? Již posedmé přináší projekt Obce v datech odpověď na tuto otázku. Index kvality života porovnává podmínky ve 206 městech napříč třemi klíčovými oblastmi: zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby.
3. 12. 2024
Implementace strategie je vždy velkou výzvou. V naprosté většině případů strategické dokumenty nenaplní stanovené cíle (ve více jak 85 % případů). Nejen města a obce mají tendenci spíše investovat svou omezenou kapacitu a pozornost do témat, které občané vidí a cítí napřímo, než se zabývat dlouhodobými strategickými cíli.
22. 3. 2023