Klíč k úspěšné strategii se skrývá v její implementaci
V dnešní době již existuje řada strategických dokumentů, které jsou prostě skvělé. Města se postupně učí odklánět se od přežitých konceptů strategického plánování, nefunkčních postupů, archaických metod a formy výstupu, která vypadá, jako by byla sepsána na psacím stroji.
Co však se v zásadě bez výjimky stále jeví jako zásadní problém, je schopnost města uvést svou strategii do života. Okamžikem schválení zastupitelstvem města se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. A to je samozřejmě škoda, neboť strategie není pouze „dokument“. Je to výstup velkého úsilí široké skupiny pracovníků města, jeho občanů, politického vedení, řady aktérů a v neposlední řadě také značná finanční investice.
Jak však uvést strategii v život?
Přijmeme-li hypotézu, že strategie je většinou dostatečně konkrétní, zahrnuje řadu projektů (či typových intervencí), záleží jen na správné technice (a znalosti fungování veřejné správy obecně), jak zajistit její realizaci. Nestačí popsat obecné postupy implementace. Nestačí ani určit odpovědné osoby z řad politiků či vedoucích úředníků. To důležité a zásadní je propojení strategie s rozpočtovým procesem města. A propojení nikoli jednorázové, ale systémové, každoroční.
Rozpočet jako nástroj realizace strategie
Realita běžného (každého) města je taková, že příprava rozpočtu je odtržena od strategie. Máme-li odpovědně zajistit, že město se bude rozvíjet tak, jak strategie určuje, musí být každá položka v rozpočtu přiřazena odpovídajícímu strategickému cíli. To lze zajistit dvěma způsoby:
- strategické projekty zúžíme pouze na klíčové aktivity, tedy soustředíme pozornost na cca 10-15 rozhodujících témat, která jsme schopni propojit s rozpočtem.
- soustředíme všechny projekty/investice města do jedné sdílené databáze, která slouží zároveň jako podklad pro rozpočet.
Při výběru projektů, které pak do rozpočtu vstupují, tyto nesou v sobě příznak kategorizace dle strategických cílů. V ideálním případě pak jako podklad pro rozpočet (vedle taxativního výčtu investic) slouží i roční vyhodnocení strategie, které na vybraných indikátorech znázorňuje posun města při řešení svých priorit.
Jan Havránek
Mohlo by vás zajímat
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Aplikace – vývoj digitálních řešení – výzva II.
Výzva je určena pro projekty zaměřené vývoj nových digitálních řešení nebo vylepšení stávajících řešení, s důrazem na jejich uplatnění v praxi, zefektivnění procesů a přínosů pro koncové uživatele.
18. 2. 2025
Jak správně mluvit s lidmi o COV19
Aktuální kritická situace klade na samosprávy zvýšené nároky co do zajištění veškerých opatření souvisejících s nouzovým stavem, ale i co do komunikace s občany.
24. 3. 2020
Participace není žádná věda
Zapojení lidí není žádná velká věda. Neznamená to však, že o něm není potřeba přemýšlet a plánovat. Pro začátek se můžete řídit těmito pěti základními pravidly.
3. 11. 2020
DOTAČNÍ ČMUCHAL: Výzva OPŽP – Veřejná zeleň, výzva 84
Aktuálně mohou žadatelé podávat žádosti o podporu v rámci Operačního programu Životní prostředí na projekty zaměřené na revitalizaci a rozvoj veřejné zeleně. Cílem je posílení ekologických, rekreačních a estetických funkcí sídelní zeleně prostřednictvím obnovy parků, sadů, stromořadí, alejí či dalších zelených ploch.
26. 8. 2025
