Klíč k úspěšné strategii je v propojování různých profesí a odklonu od byrokratického přístupu tvorby

6. 11. 2020

Strategie je základním výchozím dokumentem města. Její význam je obrovský, ale jen v případě, že se dělá správně. Dnes má každé město několik strategických dokumentů, které jsou však většinou jen „mrtvé“ dokumenty, vzájemně se vylučující a poplatné době.

Strategické plánování je přitom jen JEDNO. Územní plány, či další koncepční dokumenty, nesmí stát mimo. Připravili jsme pro vás krátký návod, jak postupovat pro tvorbě/ aktualizaci strategie.

Experti na strategické plánování sami sebe staví do pozice analytiků. V jejich pojetí jsou strategie postavené na historických číslech a extenzivní analýze, která nesmí být zanešena žádnými předsudky, soudy nebo názory. Čím větší tabulky, tím důvěryhodněji to vypadá. Všechny tyto analýzy, výpočty a metodické postupy, jejichž vznik se datuje do konce minulého století, dávají pocit „vědeckosti“ a v dnešní době „vědecké“ znamená „dobré“.

Strategie není ale jen věda. Nejde o to jen postupovat metodicky správně, podle jakési směrnice. Strategie je kreativní práce. Analýzy musí sloužit jen k tomu, aby dávaly rámec úvahám o vizi. Nesmí svazovat.

„Strategie je bezpochyby hlavní odpovědnost Leadera.

Nemůžete delegovat tuto odpovědnost na nikoho jiného.“

Doporučeme postupovat v těchto krocích:

  • Mějte Vizi
  • Vytvořte scénáře
  • Určete faktory úspěchu
  • Identifikujte bariéry
  • Testujte varianty
  • Rozhodněte se

1. Mějte Vizi

Konvenční přístup ke strategickému plánování vychází z hlubokých a komplexních analýz, které vymezí hlavní východiska, rizika, a cíle. Tento postup však v sobě skrývá obrovské riziko správné datové interpretace a vede k tomu, že všechny vize měst jsou nakonec víceméně stejné. Pozornost věnují spíše operativním úkolům, nemají v sobě žádný transformační charakter. 

V dnešní době, kdy jsou všechny informace dostupné on-line, proudí kolem vás, ovlivňují vaše okolí, působí na vaše podvědomí, stačí využít zkušenosti a spojit je informacemi, které už máte. Jednoduše si představit, jak by mělo/ mohlo vypadat vaše město za 20 let. Velké Vize dokáží velké změny. Naopak málo ambiciózní představy automaticky blokují rozvoj města a vše podřizují provozním úkolům.

2. Vytvořte scénáře

Máme-li vytvořenou Vizi, musíme hledat způsoby jak ji naplnit. Tvorba scénářů je kreativní práce založená na znalosti prostředí, souvislostí a hlubokých zkušenostech. Je to nejdůležitější fáze procesu stragického plánování. Vyžaduje zapojení více lidí různých profesí.

„Hledání scénářů vyžaduje zapojení všech stekeholderů a naši ochotu jim naslouchat.“

Jistě, existuje řada překážek, které limitují rozhodování ve veřejném sektoru. Řadu věcí prostě nemůžeme ovlivnit. Pokud se ale podíváme na úspěšné příklady dobré praxe, vidíme insirativní příběhy, odvahu nebát se tyto překážky překonat a hledání způsobů, jak jít svou vlastní cestou.

3. Určete faktory úspěchu

Hlavní důvod kroku je definování toho, co se „musí stát“, aby daný scénář mohl nastat. Klíčem k úspěchu je shodnout se na tom, co „je pravda“. Postupovat strukturovaně a ke každé „pravdě“ hledat alternativy, jak se může naplnit. Nebojte se pracovat s odlišnými názory, subjektivní vnímání naplnění toho, na čem se všichni shodneme, je důležitý aspekt.

Na konci tohoto kroku, když si vytvoříme seznam „co se musí stát“, včetně předpokladů, si musíme odpovědět na otázky, zda-li je zvolený scénář pro nás stále realizovatelný, či nikoli.

4. Identifikujte bariéry

Nyní je čas přistoupit ke kritickému pohledu na definované faktory úspěchu. Opět postupujte strukturovaně a vytvořte seznam bariér pro všechny scénáře. K bariérám následně formou expertních skupin hledáme cesty, jak bariéry překonat. Není cíl najít 10 důvodů, proč „to nejde“, ale jeden, proč to jde. Ideální formou, jak pracovat na překonání bariér jsou off-site facilitované sprinty, kdy ve 3-4 hodinových blocích hledáme společně řešení.

„Strategická práce musí být agilí. Hluboké proniknutí do problému nevydrží týmu dlouho.“

5. Testujte varianty

Jasným a dlouhodobým trendem ve veřejném sektoru je dnes participace. Občané mají chuť a vůli se zapojovat. Strategické plánování je skvělá příležitost jako využít energii obyvatel. Máme-li vytvořené scénáře, definované fatory úspěchu včetně bariér, můžeme je nechat otestovat mezi lidmi. Co vlastně chtějí naši obyvatelé? Ke které budoucnosti města by se přiklonili?

Při testovnání v rámci fokusních skupin musíme pokládat jasné otázky, odprostit se od běžných problémů, které obyvatele trápí. Musíme je motivovat vidět budoucnost našima očima. Už samotná komunikace a zapojení občanů má mimo strategický význam i obrovský dopad do budování vzájemné důvěry.

6. Rozhodněte se

V tradičním pojetí tvorby strategie vlastně k zásadnímu rozhodování nedochází. Robustní analytická část přípravy strategie znemožňuje jakoukoliv kreativitu, staví argumenty tak, že jediné, o čem se můžeme bavit, jsou položky akčního plánu.

V našem pojetí dáváme rozhodnutí významně větší roli. Tím, že odmítáme byrokratický přístup k procesu strategického plánování, více propojujeme kreativitu volby s „evidence-based“ hodnocením dopadu, stavíme Leadery do těžší pozice. Věříme ale, že odvaha k Leadershipu prostě patří.

„Každý úspěch začíná rozhodnutím to zkusit.“

Jan Havránek




Články

Mohlo by vás zajímat

Experimentální čtvrť jako laboratoř obnovy města

V řadě českých měst dnes rezonuje stejná otázka. Jak zvrátit dlouhodobý úpadek a vdechnout nový život místům, která kdysi pulsovala průmyslem a energií? Jednou z odpovědí může být odvážný koncept experimentální čtvrti, nové městské části pojaté jako laboratoř inovací pro bydlení, práci i komunitní život.

16. 6. 2025
Produktivita on-line porad

Mám rád osobní setkávání. Nelituji času, který trávím na cestách, osobní vztah se zákazníkem, možnost se vidět, společně řešit výzvy, diskutovat, vnímat energii druhého, je pro práci poradce klíčové.

20. 3. 2021
Dotace k vnitřní kohezi nepřispívají

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) jsou klíčovým nástrojem regionální politiky EU s cílem vyrovnávat rozdíly mezi oblastmi. ČR v letech 2004–2022 získala z fondů EU přes 1,8 bil. Kč na rozvoj infrastruktury, vzdělání či inovací. Tyto prostředky měly zejména zlepšit kvalitu života v méně rozvinutých regionech a snížit jejich ekonomické zaostávání.

24. 6. 2025
Svobodný přístup k informacím – důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle ust. § 2 odst. 4 InfZ

Dovolím si představit své zkušenosti se zákonem č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“), z pohledu běžné obce, a to ohledně důvodů pro vydání rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle ust. § 2 odst. 4 InfZ.

28. 5. 2025
Zobrazit všechny články