Jak jsou na tom města s komunikací?

Dlouho jsme žili v zajetí myšlenky, že základním problémem měst je absence dobrých (skvělých) strategických plánů. Tvrdíme, že bez pořádné strategie, nemůže město plně rozvíjet svůj potenciál. 

Při hledání řešení jsme ale narazili na poznatek, který ukazuje celou záležitost v jiném světle. A to nesprávnou, místy chaotickou komunikaci toho, co všechno město dělá. Strategické řízení se rozplývá na pozadí toho, co píše několik fanoušků či haterů na facebooku. Čas, který je potřeba věnovat plánování a řízení se obětuje sledování lajků a komentářů pod příspěvky, o kterých už zítra nebudeme vědět, čemu se věnovaly.

Pro ověření této hypotézy jsem v období 05 - 08/ 2020 realizovali výzkum mezi zástupci samosprávy (politici a úředníky) a obyvateli měst. Celkový vzorek činil 1.046 respondentů. Výsledky byly potvrzeny dvěma fokusními skupinami.

Jaká jsou očekávání ohledně participace? Chceme, aby se naši občané aktivně zapojili do rozhodování do budoucnosti města?

Graf názorně zobrazuje, že přesto že jsou očekávání vedoucích představitelů měst vysoká a vnímají potřebuju "participovat", neumějí správně sdělit svým obyvatelům, jaké jsou jejich priority a cíle. Po zrdcadlovém ověření mezi občany 95% z nich nebylo schopno pojmenovat strategické cíle ani hlavní rozvojové projekty města.

Máme směřovat úsilí do šíření operativních informací nebo do prezentaci vize a strategie města?

Je naprosto zjevné, že občané mají dost "operativních" informací. Možná dokonce až příliš. Problémem je i jejich roztříštěnost. Často je nějaké sdělení komunikováno v rámci místních listů, sdíleno na facebooku, posláno mobilním rozhlasem, apod. Informační rozztříštěnost je natolik vysoká, že málokdo si dokáže vzpomenout, co za zprávu četl včera, natož minulý týden. Jako faktor úspěchu se chápe dnes počet lajků. 

Přitom to základní, tedy jak bude vypadat naše město za 10 či 20 let, nějaká jasná vize, sdílení představy a strategickém směřování, chybí. Nebo možná spíše se málo komunikuje. Kde jsou strategie, koncepce, akční plány, kterým se města věnují? Kdo z občanů je zná? Kdo ví jak se naplňují?

Jaké limity vnímají samotní zástupci měst, pro lepší zapojení svých obyvatel do budoucího rozvoje?

Pohledem měst jsou limity zřejmé. Pasivita obyvatel, navíc nemají dostatek znalostí a informací. To je jistě objektivní pravda. Z mnoha výzkumů spokojenosti, které jsme ve městech v posledních letech provedli plyne, že spokojenost obyvatel se pohybuje mezi 80% - 90%, je tedy velmi vysoká. Bohužel často tito spokojení občané neprojevují snahu zapojit se do rozvoje města (o důvodech brzy napíšeme). Na druhou stranu pár nespokojených občanů si přisvojuje právo na majoritní pozornost zástupců města, kteří se místo snahy o komunikace s mlčící většinou chybně a marně snaží přesvědčit pár nespokojenců.

Závěr

  • Omezme snahy poskytovat přemíru informací skrze komunikační kanály zaměřené na "flash news", bulvarizace rozvoje města nemá vztah ke spokojenosti, pouze polarizuje obyvatele. Nehoňme se za lajky, uvědomte si, že zpráva poskytnutá přes facebook či mobilní rozhlas musí mít krátký, jasný a okamžitý informační účinek.
  • Zaměřme se na sdlení vizí, vizualizaci představ rozvoje města, představu, v jakém městě budou žít naše děti. Díky zapojení lidí, vysvětlování a spolupráci budou více spokojeni a ocení práci svých volených zástupců.

- Jan Havránek