Pardubice jsou 21. nejlepší město pro život v Česku. A zároveň 186. z 206 v indexu kapacity základních škol a 159. v kapacitě mateřských škol. Město roste rychleji, než stíhá stavět školy, a právě tento paradox byl skutečným zadáním strategie.
Anotace
Vzdělávání dětí je bezpochyby jednou z nejdůležitějších veřejných služeb, které statutární město Pardubice poskytuje svým obyvatelům. Město zřizuje 50 škol a školských zařízení s 12 137 dětmi a žáky, roční výdaje na jedno dítě činí 25 427 Kč a celkové výdaje na školství vzrostly mezi lety 2014 a 2019 ze 118 na téměř 185 mil. Kč. Dnešní doba přitom přináší potřebu reagovat na rychle přicházející společenské, technologické, ekonomické a kulturní změny. Z těchto důvodů se město rozhodlo vytvořit novou strategii školství.
Cíl projektu
Naše zadání mělo 3 základní cíle:
- Vytvořit prostě nejlepší strategii rozvoje školství města v ČR. Navíc srozumitelnou a atraktivní formou.
- Do způsobu tvorby zapojit co nejvíce zájmových skupin a osob. Najít co nejširší shodu.
- Provázat strategii s dalšími koncepčními dokumenty. Zaměřit se na data a fakta.
Naše role
V rámci zpracování jsme zvolili netradiční přístup, zejména v analytické části. Parametry a rámec analýz jsme identifikovali společně s městem na pracovních skupinách a dílčí výstupy ověřovali v rámci výzkumu a dalších analýz.
Vybrané otázky, na které jsme hledali odpovědi
- Žáci. Jak vidí svoji školu a své učitele? Co je na studiu baví a co jim vadí?
- Rodiče. V čem mohou být přínosní a jak využít jejich potenciál?
- Zaměstnanci. Jsou spokojeni? Jak jim můžeme pomoci?
- Atraktivita města. Prosperují Pardubice? Jsou demografické predikce správné?
- Kapacity zařízení. Jsou s ohledem na vývoj města vyhovující, nebo ne?
- Financování. Dáváme do rozvoje zařízení dostatek zdrojů? Známe výdaje jiných měst?
Co ukázala data
Odpověď na otázku kapacit popřela sebevědomí rostoucího města. Pardubice mají druhý nejsilnější migrační proud v České republice hned po Praze, do místních škol navíc dojíždí 1 798 žáků základních a 207 dětí mateřských škol z okolních obcí. Demografickou prognózu jsme proto počítali ve třech variantách a zahrnuli do ní plánovanou bytovou výstavbu, průměrně 300 jednotek ročně s 30% podílem dětské složky. Výsledek říká jasně, že kapacity jsou na hraně a bez investic růst města nezvládnou.
Výzkum zároveň vyvrátil představu, že je pardubické školství v krizi. 96 % zaměstnanců je spokojeno s fungováním své školy a 91 % žáků druhého stupně se líbí prostředí ve škole. A aby bylo vidět, co všechno městské školství obnáší, školní jídelny připraví 2 026 200 obědů ročně pro 10 721 dětí a spotřebují 347 tun ovoce a zeleniny.
Výchozím bodem strategie bylo definování nové vize, Školství pro život ve 21. století. Návrhová část vznikla participativní metodou se zapojením desítek osob a stojí na třech prioritách, zřizovatel jako garant funkčnosti systému, rozvoj kompetencí a motivace zaměstnanců a individuální a motivující přístup k dětem a žákům. Velká pozornost byla věnována implementaci, plnění strategie je průběžně vidět na platformě pardubice.PinCity.cz. Strategie musí být živoucím dokumentem, jinak se její smysl ztrácí.
Závěr
Dvouletá práce na projektu byla pro nás radostí, naučili jsme se řadu věcí. Nejen specifických k oblasti školství, ale i k samotnému způsobu práce založenému na široké participaci a robustním vytěžení názorů dětí, žáků, rodičů, pedagogů, ředitelů a dalších osob ve městě.