Průzkum spokojenosti ve školách dělá leckteré město. Opakovaně, na stejných otázkách a u všech skupin najednou jen málokteré. Pardubice měří od roku 2019 žáky, rodiče i zaměstnance všech městských škol. Po třetím kole mají datovou řadu, která ukazuje trendy místo jednoho snímku, a podle ní připravují aktualizaci strategie školství.
Zadání, které se vrací každé tři roky
Spolupráce začala v roce 2019 prvním kolem průzkumu, které se stalo analytickým základem strategie školství s horizontem 2030. Strategie stojí na třech prioritách, zřizovatel jako garant funkčnosti systému, rozvoj kompetencí a motivace zaměstnanců a individuální a motivující přístup k dětem a žákům. Od začátku počítala s tím, že se bude měřit znovu.
Druhé kolo proběhlo v roce 2023, třetí v roce 2026 spolu s průběžnou evaluací strategie. Ta prošla všech devět opatření. Tři jsou plněna, pět částečně a jedno nedostatečně. Otevřené hodnocení je předpoklad toho, aby aktualizace nebyla jen přepsáním textu, ale reakcí na to, co fungovalo a co ne.
Jak vzniká srovnatelná datová řada
Každé kolo oslovuje čtyři skupiny. Žáky pátého až devátého ročníku, rodiče žáků základních škol, rodiče dětí v mateřských školách a zaměstnance všech městských škol a školských zařízení. Otázky zůstávají stejné, takže lze srovnávat průměry v čase, sledovat ročníky i generace a vidět, kde se hýbe celá síť a kde jen její část.
Srovnatelnost se nedá předpokládat, musí se zajistit. V prvním kole měla jedna otázka žáků opačnou škálu a rodiče odpovídali slovy, ne čísly. Obojí jsme převedli na společný základ a každý výpočet ověřujeme proti referenčním souhrnům dřív, než se z něj stane závěr. Dvanáct datových souborů, čtyři skupiny ve třech kolech, tak čteme jako jednu řadu.
Pravidla, na kterých průzkum stojí
- Bez jmen. Veřejně i na poradě ředitelů mluvíme o městě jako celku, jednotlivé školy nejmenujeme.
- K učení, ne k hodnocení. Výsledky neslouží zřizovateli k hodnocení škol ani ředitelů.
- Vnímání, ne příčiny. Průzkum ukazuje vzorce. Proč vznikají, hledáme společně se školami.
- Každá skupina zvlášť. Skupiny mezi sebou neporovnáváme, mají různé škály i otázky.
Co ukázalo sedm let
Obraz není jednobarevný. Rodiče žáků základních škol hodnotí školy lépe než před sedmi lety, zlepšení ukázalo 12 ze 16 škol a žádná se nezhoršila. Nejvíc se posunula otázka, která byla v roce 2019 nejslabší, reálná možnost rodičů podílet se na chodu školy, a to o 0,30 bodu. Rodiče dětí v mateřských školách jsou dlouhodobě nejlépe hodnotící skupinou a všech 30 školek s vlastním výsledkem leží v dobrém pásmu.
Zaměstnanci hodnotí mírně hůř, ale 92,4 % z nich chce ve své škole zůstat. Slabšími místy jsou peníze a zpětná vazba. Nejkritičtější jsou dnes pedagogové v prvním roce praxe, přitom v roce 2019 patřili k nejspokojenějším. Žáci jsou kritičtější než v roce 2019, a to téměř ve všech školách najednou. Hůř hodnotí žáci 14 z 15 srovnatelných škol, rozestupy mezi školami se přitom nezměnily. Celý shluk se posunul společně, a to je argument pro řešení na úrovni města, ne jednotlivých škol.
Kde se láme vztah k výuce
Nejsilnějším zjištěním je tvar, ne průměr. Ve všech třech kolech hodnotí žáci školu tím kritičtěji, čím jsou starší. Mezi pátou a devátou třídou je dnes rozdíl přes půl známky.
| Ročník | 2019 | 2023 | 2026 | za sedm let |
|---|---|---|---|---|
| 5. ročník | 1,99 | 2,00 | 2,22 | horší o 0,23 |
| 6. ročník | 2,14 | 2,31 | 2,34 | horší o 0,20 |
| 7. ročník | 2,34 | 2,54 | 2,57 | horší o 0,23 |
| 8. ročník | 2,51 | 2,69 | 2,66 | horší o 0,15 |
| 9. ročník | 2,56 | 2,64 | 2,78 | horší o 0,22 |
Rozhodující je, co se s věkem mění a co ne. Otázka, zda učitelé dělají učení zajímavé, je v deváté třídě horší o 1,17 bodu než v páté, uplatnění vlastních zájmů o 0,93. Vztahy mezi spolužáky se naopak s věkem mírně zlepšují a pocit bezpečí klesá jen málo. Mění se tedy vztah k výuce, ne vztahy mezi dětmi. Pro strategii z toho plyne, že opatření mají mířit přesně na výuku na druhém stupni, ne plošně na klima škol.
Pokles se mezi koly přesunul. Mezi lety 2019 a 2023, v období distanční výuky, klesl hlavně střed druhého stupně. Mezi lety 2023 a 2026 se střed ustálil a klesly okraje, pátý a devátý ročník. Pro okraje zatím vysvětlení nemáme a otevřeně to říkáme.
Strukturální, ne generační
Dvě generace žáků, které šlo sledovat, prošly druhým stupněm téměř stejně. Kdo chodil do páté třídy v roce 2019, hodnotil školu v deváté o 0,66 bodu hůř. Kdo chodil do páté v roce 2023, hodnotil ji v osmé o 0,67 hůř. Cílem opatření je proto druhý stupeň jako takový, ne konkrétní ročník narození.
Jeden rozdíl sílí. Dívky v sedmém ročníku hodnotí školu hůř než chlapci a rozdíl se za sedm let ztrojnásobil, z 0,06 na 0,21 bodu. Klima ve třídách má proto smysl číst i odděleně podle pohlaví.
Hlas žáků v 34 582 komentářích
Žáci v každém kole odpovídají i vlastními slovy, v průměru necelé tři odpovědi na žáka. Všech 34 582 komentářů jsme roztřídili do témat, abychom viděli, co se v nich mění.
Nejrychleji přibývají mobily a pravidla kolem nich, skok přišel až po roce 2023. Přibývá i zábavná výuka, projekty a exkurze, tedy formy, které žáci sami řadí mezi nejoblíbenější, práce ve skupinách vede s 57,3 %. Ubývá naopak komentářů o tom, zda učitel umí předmět vysvětlit. U otázky na oblíbeného učitele tuto vlastnost zmínilo v roce 2019 15,5 % žáků, dnes 9,2 %. Humor a zábava zůstávají na prvním místě s více než polovinou odpovědí.
Jedno téma se za sedm let nepohnulo. Školní jídlo je jediná otázka žákovského dotazníku, která je ve všech třech kolech nad trojkou, a 48,1 % žáků ho uvádí jako první věc, kterou by ve škole změnili.
Od dat k rozhodnutím
Průzkum je jeden ze dvou zdrojů. Druhým jsou kontextové moduly strategie, tvrdá data o demografii, síti škol, kurikulu, wellbeingu, lidech, digitalizaci a financích. Kde oba zdroje ukazují stejným směrem, stojí zjištění na dvou nezávislých oporách. Silná shoda vyšla u vztahu k výuce, u wellbeingu a u partnerství s rodiči.
| Co ukázala data | Výzva pro akční plán |
|---|---|
| zajímavost učení a uplatnění zájmů klesají s věkem i v čase | vztah žáků k výuce na druhém stupni, téma pro školní vzdělávací programy a sdílení mezi školami |
| šestý a sedmý ročník nesou většinu poklesu | adaptace na druhý stupeň jako dvouletý program |
| bezpečí je nejlépe hodnocená otázka žáků, a přesto klesá | wellbeing jako podmínka učení a kapacita školních poradenských pracovišť |
| nováčci se z nejspokojenějších stali nejkritičtějšími | adaptace nastupujících pedagogů napříč městem, opatření, které stojí čas, ne investice |
| provozní zaměstnanci s dlouhou praxí hodnotí nejhůř | nepedagogové jako plnohodnotná součást komunikace školy |
| jídlo je jediná otázka nad trojkou ve všech kolech | kuchyně, výdejny a zázemí jídelen mezi investičními prioritami |
U každé výzvy rozlišujeme, co je v silách škol a co v silách města. Obsah výuky určuje stát, poradny a víceletá gymnázia kraj. Město může zajistit budovy a jídelny, spolufinancovat poradenská pracoviště, vytvořit prostor pro sdílení mezi školami a navrhnout další kolo měření i roční mezilehlé měření. Odpovědnost tak neleží jen na školách a o prioritách rozhoduje rada města.
Co město dostalo
- Interaktivní dashboard pro radu města. Deset sekcí od metodiky přes zjištění po priority a vlajkové programy, data všech tří kol na jednom místě.
- Podklady k aktualizaci strategie 2030+ s výhledem do roku 2040. Tři priority, devět opatření, sedm vlajkových programů a tři horizonty realizace, 2027 až 2030, 2031 až 2034 a 2035 až 2040. Výsledky průzkumu se v nich stávají výsledkovými ukazateli.
- Prezentace pro poradu ředitelů. 64 slidů, které 24. září 2026 ukázaly stav i sedmiletý vývoj, bez jmen jednotlivých škol.
- Karta pro každou školu a školku. Vlastní kartu dostalo 47 organizací, mateřské školy o 14 až 27 stranách, základní o 31 až 36. Obsahuje všechny výsledky školy ve třech kolech, až čtyři priority s prvními kroky, měřítko zlepšení pro příští kolo a přílohu s anonymizovanými volnými odpověďmi. Karty procházíme s řediteli osobně.
Role AQE
Průzkum navrhujeme, sbíráme, převádíme mezi koly, analyzujeme a interpretujeme. Propojujeme ho s tvrdými daty kontextových modulů a převádíme do strategie a akčního plánu. Stejně podstatná je druhá polovina práce, vysvětlit výsledky lidem, kterých se týkají, tak, aby v nich viděli podklad k rozhodnutí, ne známku.
Newsletter