Karlovarský kraj potřeboval dokument, bez kterého by z Fondu pro spravedlivou transformaci nečerpal vůbec nic. Plán, který obvykle vzniká roky, musel být hotový v řádu měsíců. A cestou k němu data podložila vyjednávání o podílu kraje na alokaci, otevřela podporu celému kraji místo jen těžební části a posunula těžiště peněz od velkých firem k veřejným investicím.

Anotace

Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčovým nástrojem přechodu ke klimaticky neutrální ekonomice. V letech 2021 až 2027 má v EU mobilizovat nejméně 100 mld. EUR s cílem zmírnit socioekonomické dopady transformace v nejvíce dotčených regionech. V České republice cílí na Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj.

Karlovarský kraj přitom vstupoval do jednání s nejhorší výchozí pozicí. Jako jediný region republiky nedosahoval ani 60 % průměru EU v HDP na obyvatele, na 1 000 zaměstnanců tu připadalo 1,7 pracovníka výzkumu a vývoje, nejméně v Česku, a je to jediný kraj bez veřejné vysoké školy.

Cíle projektu

Mezi hlavní úkoly realizačního týmu patřilo nastavení architektury Plánu spravedlivé územní transformace Karlovarského kraje, definice transformační vize, příprava strategického plánu, expertní podpora při definici projektů a návrh metriky pro hodnocení projektů předložených k zařazení mezi strategické projekty kraje.

Naše role

S ohledem na skutečnost, že na základě Plánu bude kraj čerpat pro územní aktéry cca 6,3 mld. Kč, byla klíčová naše neutralita a důsledné zastupování zájmů klienta. Při všech činnostech jsme postupovali objektivně, nezávisle a nestranně.

O miliardu se hrálo v tabulce

První otázka nezněla, co s penězi, ale kolik jich bude. V úvahách o rozdělení alokace mezi tři kraje se objevovala kritéria jako počet obyvatel nebo objem HDP. Pro nejmenší a nejslabší kraj šlo o nejhorší možnou logiku, dělení podle velikosti by z něj udělalo drobného příjemce právě proto, že je malý. Navrhli jsme proto rozdělení podle potřebnosti transformace, postavené na sedmi skupinách indikátorů odvozených přímo z účelu nařízení, od závislosti na těžbě přes emisní náročnost až po nutnost dojíždět za prací. Každý indikátor je poměrový, má uvedený zdroj a je přepočitatelný, takže protistrana mohla výpočet ověřit, ale nemohla ho odmítnout jako dojem.

Vláda nakonec v květnu 2021 rozhodla o 6,3 mld. Kč pro Karlovarský kraj. Proti mechanickému dělení podle velikosti, ze kterého by kraji připadlo zhruba 5,2 mld. Kč, je to o 1,1 miliardy více. Data ten rozdíl nezískala sama, konečné rozhodnutí bylo politické. Určila ale, o čem se jednalo, a posunula výchozí bod.

Uhlí se těžilo na Sokolovsku, nejhůř na tom bylo Ašsko

Druhá otázka zněla, kam v území mají peníze jít. Nabízela se odpověď, že tam, kde se těžilo. Spočítali jsme proto pro každý ze sedmi správních obvodů kraje 25 indexů a srovnali je se všemi 206 obvody Česka. Výsledek popřel intuici. Nejhorší hodnoty se koncentrovaly na periferiích, kde se nikdy netěžilo. Aš skončila v nabídce práce poslední ze všech 206 srovnávaných území, a přitom patří k nejčistším obvodům v Česku. Kdyby se území podpory vymezilo podle emisí nebo důlních jam, vypadlo by jako první právě Ašsko. Proto se územím podpory stal celý kraj.

Zásobník neříkal, co území potřebuje

Třetí otázkou bylo, do čeho peníze půjdou. Kraj měl databázi zhruba 220 projektových záměrů. Prošli jsme ji proti nařízení o Fondu a výsledek byl nepříjemný. 61 % záměrů představujících 71,5 % finančního objemu nespadalo do žádné z podporovaných oblastí a 73 % objemu si nárokovaly velké podniky, zatímco na malé a střední připadalo 0,4 %. Tedy přesně opačné rozložení, než jaké fond předpokládá. Navrhli jsme proto výzvu na strategické projekty s pravidly odvozenými z nařízení a hodnocením podle transformačního potenciálu, připravenosti a proveditelnosti. Z ní vzešlo jedenáct strategických projektů, devět s veřejným nositelem, od Karlovarského inovačního centra přes rekonstrukci střední školy Keramka až po Centrum lázeňského výzkumu.

Plán dostal vizi „Jsme krajem příležitostí, kde je vítán každý“, tři priority a šest tematických programů s alokacemi, ukazateli a milníky. Zastupitelstvo kraje jej schválilo v září 2021.

„Příprava Transformačního plánu byl projekt, který nás donutil vydat ze sebe to nejlepší. Díky skvělé spolupráci s klientem, intenzivnímu zapojení všech stakeholderů, v kombinaci s naší expertízou, vzniklo dílo, které pomůže změnit kraj k lepšímu." Jan Havránek, vedoucí odborného týmu

Závěr

Schválením Plánu skončila první, ta nejsnazší fáze. Důležité je, aby se energie v textu obsažená stala skutkem. Dnes je podle údajů programu rozděleno zhruba 95 % alokace kraje a podpořeno přes dvě stě projektů. Peníze, o které se hrálo v tabulkách, se v kraji reálně rozdělují do škol, brownfieldů a výzkumných kapacit.