Vizí je vytvořit z Ašska místo pro život, tedy zajistit v tomto výběžku takové podmínky, které povedou k přílivu kvalifikovaných mladých lidí a rodin s dětmi, aby zde vznikla nestárnoucí komunita s obdobnou skladbou obyvatel, jako je tomu ve vnitrostátních regionech.

Anotace

Širší oblast Ašska zaostává za zbytkem republiky. Jednou z příčin je blízkost hospodářsky vyspělého Bavorska a odliv práceschopného obyvatelstva za hranice, kde jsou mzdy o 30 až 100 % vyšší. Za prací do Německa vyjíždí přes 40 % ekonomicky aktivních obyvatel Ašska. Model „v Aši bydlet, v Německu za lepší peníze pracovat“ způsobuje, že ve městě chybí služby a malé podniky. Lidem se nevyplatí podstupovat riziko podnikání, snazší volbou je práce v sousedním Bavorsku. České firmy nejsou schopny rozdílné mzdy dorovnávat a odliv kvalifikované pracovní síly je připravuje o konkurenceschopnost.

Navržené metody cílí na předpokládaný stav v ČR v letech 2035 až 2040, nikoli na dosažení stavu, který je v ČR běžný dnes.

Cíle projektu

Cílem Lex Aš je proměnit handicap ve výhodu. Město Aš může být na základě mimořádných, zákonem stanovených podmínek vstupní branou k podnikání v České republice. Cílem není poškodit německé pohraničí ani ostatní regiony Česka, ale vyrovnat příležitosti tak, aby docházelo k dobrému rozvoji celého česko-bavorsko-saského mikroregionu, jehož významným centrem bude město Aš.

Naše role

Při přípravě podkladové studie jsme aplikovali široké spektrum vzájemně propojených analytických metod. Návrhy vycházejí z empirického, věcného, datového a odvětvového zkoumání širšího území města v prostorových, environmentálních a socioekonomických souvislostech a z participativních aktivit. Cílem analýz nebyla sumarizace známých informací, ale jejich kontextuální interpretace podřízená formulaci rozvojových záměrů.

Abychom mohli objektivně navrhnout opatření, museli jsme nejprve posoudit, jak a proč selhávají stávající nástroje a politiky. Konkrétně to znamenalo mimo jiné vyhodnotit vliv národních i evropských dotací od vstupu ČR do EU na změnu kvality života českých měst a regionů, zhodnotit efektivitu hospodaření českých obcí a jejich reálné rozpočtové možnosti, analyzovat systém výpočtu a přerozdělování sdílených daní včetně návrhu úprav a nastudovat přínosy ekonomických zón v Evropě i mimo ni.

Diagnóza, která změnila zadání

Nejdůležitější zjištění se týkalo dotací. Od vstupu do EU získalo Ašsko 139 756 Kč dotací na obyvatele, a přesto je v kvalitě života na 182. místě z 206 obvodů. Napříč celou republikou vyšla korelace mezi objemem dotací a kvalitou života prakticky nulová. Kdyby měl další dotační projekt problém vyřešit, dávno by ho vyřešil. Bylo potřeba změnit pravidla, ne navýšit rozpočet.

Diagnózu území dokreslují další čísla. Na počtu obyvatel se zaměstnanci podílejí jen 28 % proti 50 až 55 % běžným v českých městech. Exekuce postihují 16 % obyvatel, průměrně 5,8 exekuce na osobu. Zhruba 800 osob, tedy 6,8 % obyvatel, má trvalé bydliště na ohlašovně městského úřadu. Vysokoškolské vzdělání má 5 % populace. A stát kvůli vyjížďce za prací do Německa přichází více než o miliardu korun ročně na daních a pojistném.

„Rád bych poděkoval všem kolegyním, kolegům, poradcům i kritikům, kteří se na návrhu řešení komplexu problémů Ašska podíleli. Vystoupení ze zažitých modelů uvažování bylo pro všechny náročné, ale zároveň velmi inspirující." Jan Havránek, vedoucí realizačního týmu
„Již více než 30 let slýchávám, jaký má město Aš obrovský potenciál. Bohužel se nám jej stále nepodařilo naplnit. Není to ale pouze chyba samosprávy. Město Aš má specifickou polohu. Z více než tří čtvrtin je obklopeno Německem. Socioekonomické prostředí je tak logicky úplně odlišné než v ostatních městech ČR. Je potřeba, aby zodpovědní politici měli odvahu prosadit nestandardní řešení, která jsou jinde v Evropě a ve světě běžná a vyzkoušená, a umožnili regionu Ašsko transformaci." Vítězslav Kokoř, starosta města

Závěr

Navrhli jsme, aby rozvoj Ašska byl řešen speciálním programem, kombinací dostupných opatření a regulatorních sandboxů s časově omezenou platností deseti let. Rozvoj širšího území je komplexní problém a žádný nástroj sám o sobě problematiku Aše jako regionálního centra nevyřeší. Jedna velikost řešení zde neplatí. Český právní systém zároveň není formálně připraven na zkoušení inovativních řešení ve veřejném sektoru, kde je regulatorní sandbox jednou z významných metod.

Na tuto diagnózu navázala v roce 2024 dopadová studie Lex Aš, která čtyři navržené sandboxy vyčíslila do nákladů a přínosů. Další informace o Lex Aš jsou k dispozici na webu lexas.cz.