Každý si přeje, aby byla veřejná správa řízena profesionálně. Co to ale znamená, nikdo pořádně neřekne. Pro mě jsou to dvě věci, o kterých se mluví málo. Integrita a schopnost rozhodnout se.

Práce ve veřejném sektoru, obzvlášť ve vedoucí pozici, je náročná věc. Vyžaduje jiné dovednosti než seniorní postavení v soukromém podniku. Je náročnější na osobnostní předpoklady, hodnotový systém, integritu názorů a profesionalitu výkonu práce.

Znamená „řídit profesionálně“ řídit stát jako firmu? Být byznysově orientovaný manažer zaměřený na hledání úspor? Empatický vedoucí, který preferuje dobré vztahy na pracovišti? Podle mě je podstatné něco jiného.

Integrita znamená mít názor, který vydrží tlak

Plánování ve veřejné správě má delší časový horizont a menší pružnost reakce na změny. Integritou proto rozumím schopnost mít jasné názory postavené na odborné argumentaci, tedy názory, které se mění spíš méně než víc.

Je-li ve vedoucí pozici člověk, který mění názor podle toho, jak na něj tlačí zájmové a vlivové skupiny, jeho podřízení nemohou fakticky plánovat. Ještě horší je varianta, kdy takový člověk nemá názor žádný.

„V tuto chvíli si o tom nemyslím nic.“ Horší než měnit názor je nemít žádný.

Profesionalita znamená umět se rozhodnout

Práce ve veřejném sektoru je služba. Služba společnosti a lidem. Profesionální vedoucí jedná odpovědně, s pokorou k okolí, neustále pracuje na svém rozvoji, učí se novým věcem. A hlavně se umí rozhodnout.

Kdybych měl jmenovat jediný největší limit profesionality, je to absence leadershipu. I v klidných dobách jde o důležitý faktor. V době krize, ať už ekonomické, strukturální nebo časové, je to faktor zásadní.

Vedoucí pozice ve veřejné správě jsou apolitické, tedy odborné funkce. Bohužel se s jejich získáním často pojí pocit výjimečnosti a významnosti. Hodnoty a dovednosti, které za jmenováním stály, se vymění za schopnost využívat nově nabytou moc.

Jak mickeymousing poznáte

Manažerskému stylu postavenému na absenci obou hodnot říkám mickeymousing. Pozná se podle čtyř znaků.

  • sebepředvádění místo výsledků,
  • budování vlastní image místo budování instituce,
  • vyhýbání se odpovědnosti, zejména za nepopulární rozhodnutí,
  • neschopnost systémové práce, kdy se řeší jednotlivosti a nikdy příčiny.

Situace se postupně mění k lepšímu. Než ale management veřejné správy v ČR dosáhne úrovně obvyklé ve vyspělých ekonomikách, bude to trvat. A bude to stát na tom, koho do vedoucích pozic pouštíme a co od něj vyžadujeme.

Jan Havránek
Partner · AQE advisors

Vede strategické projekty pro města a kraje. Specializuje se na strategické plánování, reformy veřejné správy a ekonomiku rozvoje území.