Smyslem zákona o svobodném přístupu k informacím je kontrola veřejné správy ze strany občanů. Při vyřizování žádosti ale může dojít k situaci, kdy povinný subjekt informace neposkytne. Tenhle text se věnuje jednomu z nejčastěji používaných důvodů.
V obecné rovině je právo na informace zakotveno už v Listině základních práv a svobod, konkrétně v článku 17 odst. 4 a 5. Prováděcím předpisem je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
Odmítnout lze jen ze zákonných důvodů
Povinný subjekt může odmítnout poskytnout informace pouze ze zákonných důvodů, které jsou stanoveny zejména v § 7 až 11b. Vedle nich existují i takzvané faktické důvody pro odmítnutí žádosti. Povinný subjekt je povinen vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti, ať už jako celku nebo jejích dílčích částí, vždy když požadované informace neposkytne.
Rozhodnutí musí splňovat veškeré požadavky kladené na něj správním řádem. Vše, například zjišťování, zda požadovaná informace existuje, či způsob jejího zjišťování, je třeba náležitě doložit do spisu povinného subjektu a uvést a odůvodnit v rozhodnutí.
Co říká § 2 odst. 4 o názorech a nových informacích
Toto ustanovení stanoví, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.
Lhůty a náležitosti rozhodnutí
- Lhůta je 15 dnů ode dne doručení žádosti. V ní musí být rozhodnutí o odmítnutí vydáno.
- Prodloužit lze o 10 dnů, jsou-li splněny podmínky. Pozor ale na to, že žadatel musí být o prodloužení i o jeho důvodech informován před uplynutím původní lhůty.
- Náležitosti stanoví § 68 až 70 správního řádu. Rozhodnutí se skládá z výrokové části, odůvodnění a poučení o odvolání. Odvolat se lze do patnácti dnů ke krajskému úřadu prostřednictvím podání u povinného subjektu.
K článku je k dispozici vzor rozhodnutí o odmítnutí poskytnutí informace podle § 2 odst. 4, který lze použít jako výchozí šablonu.
Newsletter