Má stát investovat do periferních oblastí, kde je ekonomická návratnost nižší, nebo soustředit zdroje tam, kde přinášejí největší přínos? Tato otázka odráží širší dilema mezi efektivitou a odpovědností, kterou stát nese vůči svým občanům.

Efektivita proti odpovědnosti

Podle Ústavy České republiky a zákona o obcích je hlavní rolí státu a samospráv zajišťovat základní podmínky života pro všechny občany bez ohledu na místo bydliště. To zahrnuje dostupnost vzdělání, zdravotní péče, dopravy i veřejných služeb. Tlaky na omezené rozpočty a zkušenosti přenesené ze soukromé sféry ale často kladou důraz na efektivitu, tedy soustředit veřejné investice tam, kde přinášejí největší přínos.

Periferní oblasti přitom čelí strukturálním nevýhodám. Omezené pracovní příležitosti, demografický úbytek, nižší úroveň vzdělání a slabší infrastruktura. Pokud stát přistoupí k alokaci zdrojů čistě efektivisticky, zůstávají tyto regiony v začarovaném kruhu, kdy nízká kvalita života způsobuje další odliv obyvatel a kapitálu.

„Je na místě se ptát, jaký je konečný stav. Je záměrem, aby v těchto oblastech nikdo nežil a vznikala ghetta?“

Nejde jen o solidaritu, ale o stabilitu

Zajištění kvality života ve všech částech republiky není pouze otázkou solidarity. Nerovnoměrný rozvoj regionů ohrožuje důvěru občanů v demokratické instituce a prohlubuje společenské napětí. Příznaky přístupu volné ruky trhu ve veřejné sféře jsou viditelné po celém západním světě. Stát by proto měl upřednostňovat odpovědnost před čistě ekonomickou efektivitou. To neznamená ignorovat principy efektivního řízení, ale zavést takové modely investic, které umožní udržitelný rozvoj i v periferiích.

Chytré investice místo plošných

Moderní technologie a datová analýza umožňují plánovat investice efektivně i v méně rozvinutých oblastech. O principu evidence-based policy se v regionálním rozvoji dlouhodobě mluví, fakticky se ale nekoná. Nesledují se dopady intervencí a nejsou známy skutečné příčiny problémů. Přitom už dávno šlo data analyzovat, vytvářet predikce, simulace a scénáře vývoje. Není to téma, které přinesla až umělá inteligence.

Lokálně cílená chytrá řešení v dopravě, energetice, sociální oblasti či školství mohou zvýšit efektivitu veřejných služeb i v regionech s nízkou hustotou osídlení.

Periferie jako potenciál, ne břemeno

Stát musí hledat rovnováhu. Cílené investice do infrastruktury, vzdělání nebo digitalizace v periferních oblastech zlepšují kvalitu života místních a přinášejí i dlouhodobé ekonomické přínosy.

  • Vnímejte periferie jako potenciál. Obnovitelné zdroje, udržitelné zemědělství, venkovská turistika.
  • Počítejte i druhý efekt. Rozvoj periferií uvolní tlak na přeplněné rostoucí oblasti, které se potýkají s nedostupným bydlením.
  • Vyžadujte znalosti, ne jen odvahu. Tento přístup potřebuje moderní modely řízení, datovou analýzu a inovativní technologie, ne plošné dotace.

Investice do periferií nejsou plýtváním, ale dlouhodobou strategií, která naplňuje základní poslání státu. Stát, který upřednostňuje odpovědnost vůči všem občanům, buduje stabilní a soudržnou společnost. A to je ve výsledku i ekonomicky výhodné.

Jan Havránek
Partner · AQE advisors

Vede strategické projekty pro města a kraje. Specializuje se na strategické plánování, reformy veřejné správy a ekonomiku rozvoje území.