Odlehlé příhraniční oblasti jako Ašsko dlouhodobě trpí problémy, na které běžné dotační programy nedokážou účinně reagovat. Ašsko je nejzápadnější výspou republiky, obklopenou z velké části Německem, a jediná silniční spojnice do vnitrozemí vede přes další strukturálně postižené regiony.

Proč běžné dotace Ašsku nepomohly

Analýza čerpání evropských fondů ukazuje, že Ašsko sice získalo značné prostředky, ale struktura podpory neodpovídala jeho skutečným potřebám. Největší objem směřoval do infrastruktury, téměř 1,2 miliardy přes Ministerstvo pro místní rozvoj a přes 430 milionů přes Ministerstvo dopravy. Podpora podnikání a tvorby pracovních míst byla přitom velmi nízká, jen zhruba 238 milionů přes MPO.

V přepočtu na obyvatele Ašsko ve většině oblastí zaostalo za celostátním průměrem. Z fondů MŠMT získalo jen přibližně 4,9 tisíce korun na obyvatele oproti celostátnímu průměru zhruba 26,7 tisíce.

„Mnohé problémy regionu statistika nevidí. Pocit izolace, nízkou kvalitu života ani historické bariéry standardní nástroje neřeší.“

Co je speciální ekonomická zóna

Jde o vymezené území uvnitř státu, na němž platí pro podniky preferenční podmínky v souladu s pravidly veřejné podpory. Typicky to znamená odlehčení daňové zátěže, kdy jsou firmy v zóně částečně či úplně osvobozeny od vybraných daní. K výhodám často patří i zjednodušená administrativa, speciální režim územního plánování nebo lepší infrastruktura. Klíčové je, že zóna má odlišný regulační režim než zbytek ekonomiky, což umožňuje vyzkoušet nové přístupy k rozvoji.

Cíle zřizování zón jsou čtyři.

  • Přilákání investic, zejména přímých zahraničních, které do regionu přinášejí kapitál, technologie a know-how.
  • Tvorba pracovních míst v oblastech s chronicky vysokou nezaměstnaností.
  • Podpora reforem a inovací. Zóny mohou fungovat jako experimentální laboratoře pro nové politiky.
  • Růst exportu a ekonomické aktivity díky novým podnikům a investicím.

Polský příklad a jeho limity

Polské speciální ekonomické zóny založené v devadesátých letech jsou hodnoceny jako velmi efektivní. Do roku 2012 v nich investoři proinvestovali přes 20 miliard eur a do roku 2018 zóny přilákaly kumulativně kolem 35 miliard dolarů investic, díky nimž vzniklo asi 448 tisíc nových pracovních míst. Zajímavé je, že přibližně pětina projektů pocházela od malých a středních podniků, nejen od velkých korporací.

Zóny ale nejsou samospásné. Daňové úlevy mají fiskální náklady a mohou narušit konkurenční prostředí mimo zónu. Vliv na celkovou zaměstnanost není automatický a liší se podle provedení. Důležité je, aby zóny nebyly izolovanými enklávami, ale propojily se s okolní ekonomikou, tedy zapojením místních firem do dodavatelských řetězců a zaměstnáváním místních lidí. V pohraničí navíc čelí konkurenci sousedních zemí, takže pobídky musí být dost atraktivní, aby překonaly výhodu zón za hranicí.

Co by zóna přinesla Ašsku

  • Pracovní místa a konec vyjíždění. Investiční pobídky pro průmysl i startupový program by snížily nezaměstnanost a omezily každodenní dojíždění za prací do Německa. Lidé by našli uplatnění doma a platili by tu daně.
  • Silnější místní ekonomika. Vyšší zaměstnanost a příliv investic by se odrazily v příjmech obyvatel i v poptávce po službách. Ašsko by se mohlo vymanit z bludného kruhu odchodů a stát se místem, kam se lidé stěhují za příležitostmi.

Z pohledu širšího regionu má věc ještě jeden rozměr. Pokud by se podařilo Ašsko pozvednout, profitoval by z toho celý Karlovarský kraj, který dlouhodobě patří k nejvíce strukturálně postiženým v ČR. Zkušenosti by navíc posloužily jako vzor pro další mikroregiony v obdobné situaci, zejména pro jiné pohraniční výběžky a odlehlé oblasti. Ašsko by sehrálo roli laboratoře regionálního rozvoje na národní úrovni.

Jan Havránek
Partner · AQE advisors

Vede strategické projekty pro města a kraje. Specializuje se na strategické plánování, reformy veřejné správy a ekonomiku rozvoje území.