Metodika hodnocení dopadů strategických investic

Autoři Jan Havránek, Tomáš Ctibor, Jan Pavelka, Vojtěch Myška, Zadavatel Státní investiční a rozvojová společnost, a.s., Vydáno listopad 2025

Stáhnout PDF 168 tiskových stran (85 dvoustran), 5,0 MB

Metodika dává státu, krajům, obcím a investorům jeden společný postup, jak před rozhodnutím posoudit dopady strategické investice na trh práce, bydlení, občanskou vybavenost a veřejné rozpočty. Vznikla pro Státní investiční a rozvojovou společnost a navazuje na metodiku vyhodnocení územních nároků průmyslových zón, kterou rozšiřuje o kvantifikaci přínosů, scénáře a srovnatelnost mezi projekty. Tato stránka je čtenářská verze, závazné znění je v PDF.

K čemu metodika slouží

Pět zásad metodiky

1. Jeden metr pro všechny strategické investice. Při dodržení jednotné struktury vstupů jsou výstupy dopadových studií standardizované a porovnatelné, což umožňuje benchmarking záměrů mezi sebou a objektivnější výběr investic k podpoře.
2. Území, ne jen areál. Metodika rozlišuje vlastní území záměru (AOIV), dotčené administrativní území (AOID) a spádové území podle doby dojezdu (AOIS), v Česku typicky 30 minut preferovaně a 60 minut akceptovaně individuální automobilovou dopravou. Většina výpočtů stojí na spádovém území.
3. Čtyři oblasti dopadů, jeden postup. Zaměstnanost, bydlení, občanská vybavenost a přínosy realizace se hodnotí stejnou osnovou, od popisu problému přes minimální soubor otázek, analytickou část (stav dnes) a výpočtovou část (stav po realizaci) po rizika a doporučení k mitigaci.
4. Scénáře místo jednoho čísla. Každý výsledek se počítá v optimistické, střední a pesimistické variantě a prezentuje jako interval. Metodika oddělovuje, co lze investicí nebo politikou ovlivnit, od toho, co je dáno globálními trendy.
5. Dopadová studie doplňuje, nenahrazuje jiné posudky. Soustředí se na socioekonomické efekty a provázanost vstupů, technické, environmentální a legislativní otázky nechává studii proveditelnosti, EIA a územně plánovací dokumentaci.

1. Proč nová metodika

Český průmysl prochází přechodem k vyšší přidané hodnotě a strategické investice do čipů, baterií, energetiky nebo moderní výroby přinášejí do území nároky, které starší nástroje neuměly vyčíslit.

Původní Metodika vyhodnocení územních nároků průmyslových zón z let 2018 a 2020 sloužila k rychlé identifikaci nároků zóny na území a infrastrukturu. Nové strategické investice ale vyžadují víc, odhad dopadů na zaměstnanost, bydlení, veřejné služby a rozpočty, včetně multiplikačních efektů a scénářů. Od roku 2020 se navíc zlepšily datové zdroje, od podrobné socioekonomické statistiky po geolokační data a predikční modely. Metodika hodnocení dopadů strategických investic proto rozšiřuje původní rámec o kvantitativní modely, scénářovou analýzu, standardizované výstupy a srovnatelnost mezi projekty.

Vedle sektorových strategií, hodnocení dopadů regulace (RIA) a analýzy nákladů a přínosů (CBA) má metodika vlastní místo. S RIA sdílí důraz na rozhodování podložené daty, liší se předmětem, hodnotí fyzickou investici v území. S CBA sdílí princip vyčíslení přínosů a nákladů, přidává ale regionální a ekonomický rozměr, tedy toky na trhu práce, v bydlení a ve veřejných rozpočtech, které CBA plně nepostihuje. Odpovídá i evropským rámcům předběžného hodnocení investic a požadavkům spravedlivé transformace, protože vyčísluje dopady na místní pracovní trh a komunitu.

Klíčové přínosy

• Kvantifikace socioekonomických dopadů. Výpočetní modely pro odhad zaměstnanosti, vytvořených nebo udržených míst, příjmů, odvodů a následné spotřeby v regionu.
• Scénářová analýza. Varianty naplněnosti, mid-tech a high-tech provozů, mzdových parametrů a harmonogramů, posouzení robustnosti výsledků.
• Strukturované výstupy pro rozhodování. Jednotná sada indikátorů (pracovní místa, příspěvek k HDP, nároky na bydlení a vybavenost) a formát zprávy, který jde začlenit do podkladů státu i samospráv.
• Srovnatelnost mezi projekty. Stejná kritéria pro více záměrů, například poměr vytvořených míst k vynaloženým veřejným nákladům nebo index udržitelnosti projektu.

2. Pro koho a pro jaké projekty

Metodika platí pro strategické investiční projekty velkého rozsahu v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou a je určena státu, krajům, obcím s rozšířenou působností i investorům.

Jde o sektory, které Vláda ČR nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu označují za strategicky významné, elektronika a mikroelektronika, farmaceutický průmysl, letecký a kosmický průmysl, výzkum a vývoj, pokročilé technologie a zelené technologie. Typický projekt má kapitálové výdaje v řádu miliard korun, stovky až tisíce nových pracovních míst, většinou vysoce kvalifikovaných, a multiplikační efekty v dodavatelských řetězcích. Menší investice lokálního charakteru do působnosti metodiky nespadají.

Hlavní cílové skupiny jsou státní orgány odpovědné za podporu a regulaci investic (MPO, CzechInvest, SIRS a další resorty), krajské úřady a vedení krajů, obce s rozšířenou působností a města, v jejichž území nebo spádové oblasti má investice stát, a odborná veřejnost, plánovači, konzultanti a investoři, pro něž je metodika vodítkem při přípravě dopadových studií a business plánů.

Co dopadová studie je a co není

Dopadová studie slouží k celostnímu posouzení hlavních socioekonomických dopadů na území, pracovní trh, obyvatelstvo a veřejnou infrastrukturu. Identifikuje přímé, nepřímé a indukované efekty záměru a stanoví podmínky jeho územní přijatelnosti a regionální proveditelnosti. Technicko-provozní, legislativní a detailní environmentální otázky nechává navazujícím posudkům.

Tabulka 1. Srovnání dopadové studie a jiných odborných posudků

Dopadová studie je předběžným posouzením zejména socioekonomických efektů záměru a doplňkem, který propojuje různé odborné vstupy do jednoho rámce. Umožňuje veřejné správě posoudit, zda je investice přiměřená a udržitelná v daném územním kontextu.

3. Jak je metodika postavena

Tři části, jednotná osnova každé tematické kapitoly a výpočtové bloky se stejnou stavbou, aby byl postup opakovatelný a výsledky ověřitelné.

Metodika má úvodní část (účel, rozsah, strukturovaný popis záměru, vymezení území, výchozí stav a trendy), část identifikace dopadů (zaměstnanost, bydlení, občanská vybavenost, přínosy realizace) a část s osnovou dopadové studie, požadavky na tým, glosářem a bibliografií. Každá tematická kapitola má sedm oddílů, popis problematiky, minimální soubor otázek, na které musí kapitola odpovědět, metodický postup, analytickou část (nulový stav, stav dnes), výpočtovou část (stav po realizaci), klíčová rizika kapitoly a doporučení k mitigaci dopadů.

Metodika rozlišuje primární dopady (přímé efekty investice, pracovní místa, fiskální příjmy, změna využití území), sekundární dopady (nepřímé efekty v dodavatelských řetězcích, občanské vybavenosti a kvalitě života, multiplikace spotřeby) a terciární dopady (kvalitativní změny infrastruktury, vzdělávání, image a atraktivity území).

Stavba výpočtového bloku

• Problém. Jasná formulace, co krok sleduje a proč je pro hodnocení důležitý.
• Empirické poznatky. Shrnutí z praxe, literatury a statistik, které určují realistické hranice a parametry.
• Postup. Návod, jak provést výpočet, včetně proměnných, ukazatelů a modelů.
• Korekce. Úpravy, které brání nadhodnocení nebo podhodnocení výsledků.
• Příklad. Numerická ukázka, která zajišťuje srozumitelnost a možnost ověření.
• Zdroje dat. Doporučené datové sady a instituce.

Kde se dopadová studie potká s životem záměru

Dopadová studie vzniká v rané fázi, po přípravě záměru a souběžně s jeho průběžným vedením, a předchází studii proveditelnosti, posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), územnímu a stavebnímu řízení a fyzickému provedení. V mimořádně velkých nebo veřejně sledovaných projektech mohou už kroky v přípravné fázi vyvolat znatelné dopady, například změnu cen nemovitostí nebo zvýšený zájem o bydlení, a studie je má zachytit.

4. Strukturovaný popis záměru

Výchozí rámec pro všechny další výpočty, od identifikace a milníků po parametry zaměstnanosti a území.

4.1 Základní identifikace

Kapitola odpovídá nejméně na tyto otázky. Jak se projekt nazývá. Kde bude umístěn (pro první vyhodnocení stačí obec nebo katastrální území, později přesný definiční bod). Jaký je rozsah z hlediska kapacity, zastavěné plochy a produkce. Do jakého odvětví spadá (CZ-NACE). Jaké jsou celkové investiční náklady a harmonogram. Jaký je hrubý počet zaměstnanců. Jaký je náběh v čase (doba výstavby, pilotní fáze, plný provoz). Jaká je vazba na strategické dokumenty státu nebo regionu. Kdo je investor a jaký má právní status.

4.2 Klíčové aktivity a milníky

Záměr se dělí na přípravu, výstavbu a provoz s rozhodným okamžikem T0, od něhož se modelují scénáře. Milníky se vymezují v ročním nebo čtvrtletním členění, aby šel harmonogram sladit s demografickými, dopravními a ekonomickými modely. Příprava zahrnuje jednání s aktéry, výběr území, projektový tým, studii proveditelnosti, doprovodné investice, EIA a posudky, rozhodnutí o realizaci a financování. Výstavba zahrnuje přípravu území, hlavní areál a servisní stavby, případně etapizaci. Provoz má náběhovou fázi s omezenou kapacitou a plný provoz.

4.3 Parametrický popis projektu

Lokalita. Elementární metoda určí definiční bod záměru (WGS84), geometrický střed areálu nebo hlavní vstup, s tolerancí desítek až stovek metrů, a hlavní dotčenou obec podle převažující části plochy. Pokročilá metoda vymezí polygon hlavního zájmového území, polygony vedlejších částí (odloučená parkoviště, přidružené provozy, ochranná pásma) a liniové prvky (inženýrské sítě, přeložky, příjezdové komunikace).

Struktura a počet zaměstnanců. Celkový počet míst v plném provozu podle kvalifikací a oborů, rozdělení podle funkcí (výroba, údržba, management, podpůrné služby), odhad mezd pro hlavní skupiny, směnnost, plán náběhu v čase a zvláštní kvalifikační požadavky. Zaměstnanost během výstavby se zpravidla nezahrnuje nebo se hodnotí samostatně.

Tabulka 2. Odhad složení zaměstnanců high-tech výrobního provozu (plná kapacita)

Polovodičové závody, gigafactory na bateriové články a podobné provozy. Podíl výzkumu a vývoje platí, pokud je součástí závodu.

Tabulka 3. Odhad složení zaměstnanců mid-tech výrobního provozu (plná kapacita)

Strojírenství, plastikářství, výroba dílů pro automotive. Struktura se liší podle oboru, v automotive bývá vyšší podíl operátorů, v plastikářství více techniků kvality. Hodnoty jsou orientační průměr evropského mid-tech závodu v plném provozu.

Pro odhad přímé zaměstnanosti ve výrobních zónách se používá měrná intenzita, počet míst na hektar. Plně obsazený průmyslový park generuje podle plánovacích standardů přibližně 50 míst na hektar. Realistický interval pro smíšený high-tech provoz je 40 až 70 zaměstnanců na hektar, vysoce automatizované provozy mohou klesnout pod 40, vícepatrová a kancelářsky náročná centra přesáhnout 70. U mid-tech provozů se podle oborových standardů počítá s 1 pracovníkem na 40 až 80 m² podlažní plochy, tedy 130 až 250 zaměstnanců na hektar čistě využité výrobní plochy. Mzdy v high-tech provozech bývají o 20 až 40 % nad regionální nabídkou, v mid-tech provozech o 10 až 25 %.

Prostorové parametry. Celková plocha záměru, rozsah jádrového a podpůrného území, budoucí podíl zastavěné a zpevněné plochy, vedení přivaděčů a infrastruktury, nadmořská výška a maximální výška objektů. Tyto ukazatele jsou informativní, s výjimkou propočtu daně z nemovitosti neslouží jako vstupní proměnné výpočtů. Doplňkově se uvádí bilance využití území, administrativní členění, vazby na okolí a soulad s územně plánovací dokumentací.

5. Vymezení území

Správné vymezení území je základ všech dalších výpočtů. Metodika pracuje se třemi typy území a za prioritní považuje spádové území podle preferované doby dojezdu.

5.1 Tři typy území

• AOIV_uz, vlastní území záměru. Fyzicky vymezený areál investice (průmyslový park, brownfield), polygon nebo parcelní výčet. Výchozí bod analýz, v této fázi mimo hlavní analytický záběr.
• AOID_adm, dotčené administrativní území. Obce a katastrální území, do nichž areál zasahuje. Určující pro rozpočtové dopady, majetkoprávní vztahy a samosprávná rozhodnutí. Průmyslový park Líně zasahoval do katastrů pěti obcí, každá byla součástí AOID. Vedle něj AOID_env pro environmentální dopady (hluk, emise, doprava), které tato metodika neřeší.
• AOIS_iadpr a AOIS_iadak, spádové území. Reálný okruh dostupnosti podle dojezdové doby individuální automobilovou dopravou, preferované (typicky 30 minut) a akceptované (typicky 60 minut). Pro občanskou vybavenost se doporučuje i isochrona 15 minut.

Kapitola musí odpovědět, kde se projekt nachází a jak je vymezen, která administrativní území fyzicky a správně zasahuje, jaké území je k projektu funkčně spádové, jaká je preferovaná a akceptovaná doba dojezdu, jaké korekce byly zohledněny, které obce a jejich části jsou v daných pásmech dostupné a jaké podíly obyvatel do spádového území spadají, a jakým nástrojem a s jakými filtry bylo území vypočteno.

5.2 Empirické poznatky

• V rurálních oblastech je tolerance k delší dojížďce vyšší, preferovaná doba 35 až 40 minut a akceptovaná 70 až 75 minut. V metropolitních oblastech bývá preferovaná doba kratší, kongesce ji ale prodlužuje. Mimo dosah velkých měst se počítá s 30 až 45 minutami.
• V pohraničí je nutné zohlednit přeshraniční dojížďku, ze severozápadních Čech do Německa, z jižní Moravy do Rakouska.
• Ženy dojíždějí v průměru kratší dobu než muži, nižší příjmové skupiny mají menší flexibilitu v dopravním chování.
• Veřejná doprava v základním modelu zahrnuta není, její parametry se po příchodu investice mění. Výjimkou je železnice, pokud je stanice do zhruba 1 200 m od záměru, doporučuje se doplnit seznam obcí dostupných do 60 minut vlakem.
• Vstupní bod pro dojížďku je nájezd na nejbližší komunikaci vyšší třídy nebo hlavní brána areálu. Za neznámou vnitřní infrastrukturu, tedy poslední míli, se provádí korekce 2 minuty na kilometr euklidovské vzdálenosti.

5.3 Výpočtový blok VYP 1.4.1, vymezení zájmového území

Krok 1, vstupní bod. Souřadnice WGS84, přichycení na síť vyšší třídy, evidence plánovaných změn infrastruktury a korekce za poslední míli.

Krok 2, doba dojezdu. Preferovaná DIAD_pr (typicky 30 min) a akceptovaná DIAD_ak (typicky 60 min) s korekcí za poslední míli a za budoucí infrastrukturu T_infr.

Krok 3, isochrony. Generují se jako plné polygonální plochy (disky) pomocí OpenRouteService, ESRI Network Analyst nebo vlastního síťového modelu, bez aktuálního provozu, aby byl výpočet metodicky konzistentní. Díry v polygonech se považují za zanedbatelné.

Krok 4, výběr částí obcí. Metoda A je prostý průnik isochrony s polygonem části obce, jednoduchá, ale započítává i okrajové překryvy. Doporučená metoda B testuje významové středy částí obcí (náměstí, sídelní jádro) proti isochroně rozšířené o buffer 500 m, případně 1 km nebo 2 km ve spádových oblastech s rozptýlenými sídly. V testovacím území Ústí nad Labem, Předlice, zahrnul buffer 500 m 1 242 částí obcí, buffer 1 km 1 273 (102 %) a buffer 2 km 1 324 (106 %).

Krok 5, propojení a agregace. Vybrané části obcí se spojí s údaji Registru sčítacích obvodů (obyvatelstvo, rozloha) a spočítá se podíl dosažené populace v obci.

Korekce. Tolerance 500 m až 1 km pro obce těsně za hranicí, zohlednění budoucí infrastruktury, ruční úprava u bariér a přírodních překážek, a u populačních center mimo Česko analogický postup s harmonizovanými daty INSPIRE.

Příklad. Vstupní bod na volné ploše v Předlicích, DIAD_{pr_ak} = 60 − T_posm (1 km, tedy 2 min) = 28 min pro preferovanou dobu, isochrona z ORS, překryv s významovými středy částí obcí s bufferem 1 km, join s daty RSO a agregace. Výsledek 482 obcí, z toho 24 dosažitelných jen částečně, 1,27 milionu obyvatel v dosažených částech obcí. Praha je dosažitelná jen částečně, pokud by byla započtena celá, vzrostl by výsledek na 2,30 milionu, započítává se proto jen reálně dosažitelná část. Výstupem je seznam obcí a částí obcí s podílem dosažené populace, metodika doporučuje strojově čitelný formát.

5.4 Klíčová rizika kapitoly

Kapitola Vymezení území neslouží k přímému vyhodnocení dopadů, je analytickým a vstupním rámcem pro ostatní tematické kapitoly. Výstupem je jasně definované spádové území a jeho atributy, které dál slouží jako základní jednotka výpočtu.

Zdroje dat a nástroje. ČÚZK (RÚIAN, ZABAGED, katastr), ČSÚ (RSO, SLDB), Centrum dopravního výzkumu (Česko v pohybu), Eurostat (Commuting Patterns in Europe 2019), OECD (Rural Development Policy 2020), INSPIRE transport networks, OpenRouteService, ESRI Network Analyst.

6. Výchozí stav a trendy v území

Dopady se posuzují v horizontu 5 až 10 let, proto se dnešní stav musí posunout v čase. Kapitola popisuje demografii a migraci, podobu práce a odvětví a globální trendy, vždy ve třech scénářích.

Analýza má zůstat u faktorů s přímým dopadem na absorpci a přínosy investice, vyhnout se duplicitám s dalšími kapitolami, vždy propojit stav (dnes), vývoj (kam směřuje) a implikace pro investici, pracovat nejméně se třemi scénáři a uvádět výsledky jako intervaly, oddělit endogenní faktory (ovlivnitelné investicí nebo politikou) od exogenních (globální demografie, legislativa EU) a výsledky prezentovat v tabulkách, grafech a mapách s čitelnou interpretací.

6.1 Výpočtový blok VYP 1.5.1, analýza výchozího stavu a trendů

Demografie a migrace. Stav T0 zahrnuje počet obyvatel, věkovou strukturu (0 až 14, 15 až 64, 65 a více), index stáří a migrační saldo za posledních 5 let. Trend T+5 a T+10 se počítá z průměrné roční změny, střední varianta je základ, k ní optimistický a pesimistický scénář.

Implikace jsou růst populace (vyšší nároky na vybavenost a bydlení), pokles populace (riziko nedostatku pracovní síly) a změna věkové struktury (dopady na mateřské a základní školy a zdravotnictví).

Regionální a dojezdové vztahy. Význam, role a velikost sídel (POÚ, ORP, krajská města, významní zaměstnavatelé), dojížďkové vztahy (hlavní toky nad 50 osob, cílové body, role sídel zdrojová, cílová a hybridní), pracovní příležitosti a koncentrace zaměstnavatelů podle sídel, vše s odhadem změn v T+5 a T+10.

Podoba práce a odvětvové trendy. Podíly odvětví CZ-NACE na zaměstnanosti a dominantní obory v T0. Útlumová odvětví mohou uvolnit pracovní sílu, růstová odvětví zvyšují konkurenci o pracovníky, technologie posouvají poptávku k odborným pozicím.

Globální trendy. Pro vybrané strategické obory se ověřuje kontrolní seznam. Čipy a polovodiče (geopolitická rizika, EU a US Chips Act, energetická a vodní náročnost, volatilita poptávky). Baterie (dekarbonizace, zákaz spalovacích motorů 2035, surovinová závislost, recyklace, EU Battery Alliance, IPCEI). Umělá inteligence (EU AI Act, nároky na výpočetní výkon a energii, koncentrace talentu). Každý trend se posuzuje podle síly dopadu, časového horizontu do 5 nebo do 10 let a zařazení jako příležitost nebo hrozba.

Tabulka 4. Příklad interpretace, stav, trend, implikace

Ilustrační příklad z metodiky, hodnoty jsou modelové.

Zdroje. ČSÚ (VDB, Demografická ročenka, SLDB, projekce obyvatelstva), Eurostat, MF ČR a ČNB (makroekonomické predikce), portál geolokačních dat o mobilitě, ISPV a MPSV, OECD, IEA, WEF, legislativa a strategie EU, odborné zprávy k polovodičům, bateriím a AI.

7. Zaměstnanost

Kolik pracovních míst vznikne, z jakých zdrojů se obsadí a co to udělá se stávajícími zaměstnavateli. Postup jde od kmenových zaměstnanců přes evidenci úřadu práce a substituci po pendlery a agentury.

Kapitola odpovídá na odhad celkového počtu míst v jednotlivých fázích (výstavba, náběh, plný provoz) a jejich dělení na přímá, nepřímá a indukovaná, na strukturu pozic podle povahy práce a kvalifikačních požadavků, plánované mzdové úrovně proti regionálním hladinám, podíl stálých a agenturních pracovníků, časový profil náboru, dopad na stávající zaměstnavatele (přetahování, růst mezd, nedostatek sil v jiných odvětvích), změny nezaměstnanosti a udržitelnost míst.

Analytická část popisuje disponibilní pracovní sílu ve spádovém území včetně mzdových nároků, očekávanou substituci a počet agenturních zaměstnanců, fluktuaci, počet zaměstnatelných osob v evidenci ÚP a aktuální potřeby stávajících firem. Protože místa vzniknou až za několik let, propojuje se s kapitolou o výchozím stavu a trendech a vytváří optimistickou, střední a pesimistickou variantu budoucího stavu.

7.1 Postup v krocích

Krok 0 určí celkovou potřebu zaměstnanců a izoluje kmenové zaměstnance investora. Krok A odhadne reálně zaměstnatelnou pracovní sílu z evidence nezaměstnaných. Krok B vyčíslí substituční efekt trhu práce, tedy přechod od stávajících zaměstnavatelů. Krok C zapojí vnitrostátní pendlery a agenturní zaměstnance. Krok D sestaví finální alokaci zdrojů.

7.2 VYP 2.1.1, kmenoví zaměstnanci přicházející s investorem

Část míst (management, vedoucí výroby, technologové, klíčoví specialisté) nelze pokrýt z regionu, tito pracovníci přicházejí s investorem a v rozjezdu zajišťují přenos know-how. Typicky jde o 5 až 15 % zaměstnanců, v mezinárodní praxi (automotive, high-tech) kolem 10 % na začátku s poklesem na zhruba 5 % po stabilizaci za 2 až 5 let.

Korekce. High-tech provozy k_inv = 0,15 s poklesem na 0,08 až 0,10, smíšené provozy 0,10 s poklesem na 0,05, vhodné doplnit scénáře citlivosti. Pokles lze modelovat lineárně nebo skokově. Příklad. Investor předpokládá 1 000 míst, 10 % jsou kmenoví zaměstnanci, N_celkem = (1 − 0,1) × 1 000 = 900 pracovníků se musí pokrýt podle kroků A až C.

7.3 VYP 2.1.2, reálně zaměstnatelná pracovní síla z evidence ÚP

Evidence úřadu práce zahrnuje i osoby, které pro pracovní proces reálně použitelné nejsou. Přirozená míra nezaměstnanosti se dlouhodobě odhaduje na 2,5 až 3,5 %, pod touto úrovní nelze očekávat významné zapojení evidence. Z dlouhodobě nezaměstnaných lze aktivovat 30 %, z osob s bariérami (věk 55 a více, nízké vzdělání, zdravotní omezení) 15 % s doprovodnými opatřeními. Uchazeči se dělí na skupinu A (s podporou, krátkodobě evidovaní), B (bez podpory, déle než 12 měsíců) a C (nízká zaměstnatelnost).

Korekce. Pro výpočet se počítá s využitelností pouze 50 % RZPS (střední scénář), doporučené scénáře jsou optimistický 70 %, střední 50 % a pesimistický 10 %. Příklad. Skupina A 500, B 400, C 200 osob, RZPS = 500 + 120 + 30 = 650, po korekci 50 % lze reálně uvažovat o zapojení 325 osob. Zdroje jsou Úřad práce ČR (statistiky podle okresů a ORP), ČSÚ a analýzy trhu práce MPSV.

7.4 VYP 2.1.3, substituční efekt trhu práce

Nová investice odčerpává část pracovní síly od současných zaměstnavatelů, což snižuje čistý přírůstek míst v regionu a tlačí na růst mezd. Mzdová elasticita nabídky práce je empiricky zhruba tato, při mzdě vyšší o 30 % zvažuje změnu 40 až 60 % pracovníků, při 10 % 10 až 20 %, při 5 % jen 3 až 6 %, většinou bez reálného pohybu. Mobilita se liší podle odvětví, věku a kvalifikace, v průměru lze za potenciálně mobilní považovat 50 až 70 % pracovníků.

Korekce. Diferenciace podle odvětví a velikosti firem (větší podniky si zaměstnance udrží lépe), nefinanční motivátory (kultura, benefity) a behaviorální složka (ochota k mobilitě podle věku a vzdělání). Příklad. Regionální medián 35 000 Kč, mzda investora 50 000 Kč (nárůst 43 %), α = 0,5, S_m = 0,21, tedy 21 % pracovníků zvažuje odchod. Při 500 nabídkách práce celkem a 200 nad mediánem je S_t = 0,126, při 5 000 pracovnících v oboru a podílu mobilních 0,6 je Z_ztráta = 378 pracovníků, kteří mohou přejít k novému investorovi.

7.5 VYP 2.1.4, zapojení agenturních zaměstnanců a vnitrostátních pendlerů

Po využití místních zdrojů a substituce zůstává mezera, kterou je nutné pokrýt pendlery a agenturami. Zhruba 6 až 7 % zaměstnanců ve spádových regionech dojíždí za prací déle než 60 minut. Podíl agenturních pracovníků nad 5 % z celkové potřeby je považován za kritický a vyžaduje doprovodná opatření (ubytování, integrace, bezpečnost).

Korekce. Pokud N_mezera přesáhne 0,3 × N_celkem, je projekt rizikový. Pokud N_agentura / N_celkem přesáhne 0,05, situace vyžaduje doprovodná opatření. Pendlerský potenciál je horní limit. Příklad. N_celkem = 2 000, RZPS = 500, N_sub = 1 200, mezera 300 osob, podíl pendlerů p = 0,065 dává 130 pendlerů a 170 agenturních pracovníků, tedy 8,5 %, nad kritickou hranicí.

7.6 VYP 2.1.5, finální rozložení alokace pracovních zdrojů

Obecně mohou nastat dvě situace. V situaci A trh absorbuje potřebu s vyšším podílem agenturních zaměstnanců, v situaci B trh nestačí, agenturní pracovníci jsou omezeni (například na 5 %) a zbytek se doplní relokací nových obyvatel.

Tabulka 5. Situace A, vyšší podíl agenturních pracovníků

Tabulka 6. Situace B, nedostatek pracovní síly v místě, relokace obyvatel

V situaci A je podíl agenturních pracovníků 8,5 %, nad kritickou hranicí, s riziky v integraci, bezpečnosti práce, bydlení a stabilitě trhu. V situaci B je podíl agentur omezen na 5 % a zbývající potřeba 13,5 % (270 míst) se pokrývá relokací, což vyžaduje od investora, státu nebo obce výstavbu nebo zajištění bydlení, relokační balíčky a koordinaci s obcemi při posílení vybavenosti.

7.7 Klíčová rizika a mitigace

Tabulka 7. Semafor rizik kapitoly zaměstnanost

Mitigace probíhá v pěti krocích. Identifikace dopadů z výsledků kroků A až D a kontrola kritických prahů (nad 50 % substituce, nad 5 % agenturních, nad 7 % pendlerů). Prioritizace podle počtu dotčených osob, intenzity a dlouhodobosti do rizikové matice. Návrh opatření, krátkodobých (0 až 2 roky před náběhem, HR plán, dohody se školami, pilotní rekvalifikace), střednědobých (2 až 5 let, rekvalifikace, integrace, doprava, limity na agentury) a dlouhodobých (nad 5 let, vzdělávací infrastruktura, regionální HR strategie, partnerství investor, kraj a ÚP). Implementace s pracovní skupinou nebo paktem zaměstnanosti a monitoringem (podíl RZPS, podíl agenturních, fluktuace, mzdový drift, dopravní incidenty). Hodnocení efektivity po 2 až 3 letech provozu.

8. Bydlení

Kolik lidí se do spádového území přistěhuje, kolik a jakých bytů budou potřebovat a zda to trh a územní plány unesou. Postup jde od osob k usazení přes nároky na bytový fond a nabídku k bilanci.

Kapitola odpovídá na očekávaný počet nových pracovníků a rodinných příslušníků v jednotlivých letech, množství a strukturu bytových jednotek ve spádovém území, míru obsazenosti u nájemního a vlastnického bydlení, připravené developerské projekty, schopnost stávající výstavby pokrýt přísun, návrhové kapacity územních plánů a potřebu dočasného ubytování během výstavby a pro agenturní pracovníky. Analytická část hodnotí skladbu a technický stav bytového fondu, obsazenost, developerské projekty, dočasné ubytování, vývoj cen a kapacity územních plánů, a vytváří optimistický, nulový a pesimistický scénář.

8.1 VYP 2.2.1 a 2.2.2, odhad osob k usazení

Situace A, atraktivní lokalita s dostatečnou absorpční kapacitou trhu práce. Většinu míst pokryjí pracovníci z regionu, mobilita je v Česku nízká, jen 6 až 7 % zaměstnanců dojíždí déle než 30 minut, agenturní pracovníci (max. 5 %) trvalé bydliště nezakládají. Nároky na trvalé usazení vycházejí z kmenových zaměstnanců a agenturních pracovníků, kmenoví zaměstnanci se násobí koeficientem domácnosti KH = 1,34 (SLDB 2021), agenturní pracovníci ne.

Příklad situace A. Při 2 000 nových místech poblíž větší aglomerace, 130 pendlerech, 170 agenturních pracovnících, 200 kmenových zaměstnancích, substituci 1 200 a RZPS 300 je OU = 170 + 200 × 1,34 = 438 nových trvale usazených obyvatel.

Situace B, méně atraktivní lokalita v odlehlejším území. Nižší substituce (50 %), nižší podíl agenturních pracovníků (5 %) a nově relokace pracovní síly (13,5 %). Koeficient KH se aplikuje na kmenové i relokované zaměstnance.

Příklad situace B. Při 2 000 místech, 130 pendlerech, 100 agenturních, 200 kmenových, substituci 1 000, RZPS 300 a relokaci 270 je OU = 100 + (200 + 270) × 1,34 = 729,8, tedy zhruba 730 nových trvale usazených obyvatel.

8.2 VYP 2.2.3, vyvolané nároky na kapacitu a strukturu bydlení

Nový bytový fond musí být flexibilní a dlouhodobě udržitelný. V raných fázích vyhovují menší nájemní byty, agenturním pracovníkům a pendlerům sdílené byty a ubytovny vyššího standardu, po založení rodiny větší byty a rodinné domy, po odchodu do důchodu opět menší byty. Metodika proto pracuje s portfoliem čtyř typů bydlení a s obsazeností.

Tabulka 8. Modelové portfolio potřebného bytového fondu

Podíly a obsazenost jsou modelové, při dostupnosti dat developerů nebo velkých zaměstnavatelů se KPN přepočítá jako vážený průměr podle lokální struktury bydlení.

Počet zaměstnanců k usazení (ZU) se rozdělí podle podílů typů bydlení a přepočte na jednotky obsazeností. Součet dává celkový počet nových bytových jednotek, který odpovídá koeficientu prostorové náročnosti KPN.

Korekce. Vyšší podíl rodin a trvalého usazení zvyšuje KPN na 0,7 až 0,9, převaha agenturních a dojíždějících pracovníků ho snižuje na 0,4 až 0,5, dostupnost nájemního a sdíleného bydlení ho snižuje, nedostatek malých bytů ho zvyšuje. Příklad situace B. K usazení potřebuje ubytování 200 kmenových, 100 agenturních a 270 relokovaných zaměstnanců, ZU = 570.

Tabulka 9. Příklad situace B, ZU = 570, potřeba 339 bytových jednotek (KPN zhruba 0,59)

Počet nově usazených osob (OU) se liší od počtu zaměstnanců k usazení (ZU), potřebný počet jednotek ale nemění, rodinní příslušníci sdílejí bydlení se zaměstnanci, u agenturních pracovníků se s rodinami nepočítá.

8.3 VYP 2.2.4, analýza nabídky bydlení ve spádovém území

Postup má pět kroků. Rešerše komerční nabídky ve spádovém území (do 30 minut) na realitním portálu ve dvou obdobích s odstupem 3 až 4 měsíců, byty a domy k prodeji i pronájmu, dispozice a ceny. Zjištění kapacit ubytoven a sdíleného bydlení v jádrovém území (5 až 15 minut). Zhodnocení vývoje cen za posledních 5 let proti mzdám. Benchmarking s jinými městy a regiony. Zhodnocení územních rezerv a developerských projektů v horizontu 5 až 10 let. Komerční portály zachycují zhruba 80 % nabídky, proto se inzerce násobí 1,25.

Příklad situace B. Potřeba 339 jednotek (76 sdílených, 91 malých, 86 velkých v bytových domech, 86 rodinných domů). Efektivní nabídka po korekci portálů, neobydlených bytech, ubytovnách (90 lůžek, tedy 60 sdílených jednotek) a územní rezervě vychází 98, 113, 72 a 42 jednotek. Pokrytí sdílených a malých bytů je dostatečné (rezerva zhruba 44 jednotek), u větších bytů a rodinných domů chybí 58 jednotek. Doporučení je převést část přebytku malých bytů do větších (slučování, jiné dispozice) a případně nová výstavba rodinných domů a velkých bytů v etapách 0 až 2 a 2 až 5 let.

8.4 VYP 2.2.5, finální rozložení nároků na bytový fond

Tabulka 10. Varianta 1, dostatečná nabídka na trhu

Tabulka 11. Varianta 2, nedostatečná nabídka na trhu

Ve variantě 1 je většina potřeby pokryta nabídkou, deficit vzniká jen u větších bytů a rodinných domů a jde ho zčásti řešit konverzí nebo zahuštěním, nová výstavba je nutná jen v omezeném rozsahu. Ve variantě 2 je deficit výrazný napříč typy, region potřebuje investice do výstavby, úpravu územních plánů a cílenou podporu nájemního bydlení, s plánem rozvoje nových lokalit a zapojením investora do spolufinancování, například plánovacími smlouvami.

8.5 Klíčová rizika a mitigace

Kritické parametry pro mitigaci jsou deficit nad 50 % v kategorii rodinných domů nebo velkých bytů, absence ubytovacích kapacit pro agenturní pracovníky, KPN nad 0,70 (vysoký podíl samostatného bydlení) a OU nad 500 osob bez posílení infrastruktury. Opatření se dělí na krátkodobá (rešerše a monitoring, plochy pro dočasné ubytování, dohody s investorem, aktivace brownfieldů), střednědobá (startovací a obecní byty, dostupné nájemní bydlení, integrační programy, architektonické soutěže) a dlouhodobá (úprava územních plánů, koordinace s vybaveností, spolupráce s developery).

Tabulka 12. Klíčoví aktéři a opatření v bydlení

Doporučuje se vytvořit pracovní skupinu pro bydlení v regionu, která zajistí koordinaci výstavby, monitoringu a komunikace mezi obcemi, investorem, úřady a veřejností.

Po 2 až 3 letech od náběhu provozu se ověřuje, zda byla zajištěna dostatečná nabídka bydlení, zda nedošlo k růstu cen a vytlačení původních obyvatel, zda integrační programy fungují a zda je výstavba koordinována s občanskou vybaveností.

9. Občanská vybavenost

Školy, zdravotní péče, volný čas a bezpečnost. Výpočty vycházejí z počtu nově usazených obyvatel a standardů na 1 000 obyvatel, výsledek je odhad zatížení v čase, ne pevná hodnota přenositelná mezi regiony.

Kapitola odpovídá na současnou kapacitu mateřských a základních škol a volná místa v ročnících, trend zápisu podle demografie, dopad investice na školy, kapacity praktických lékařů a ambulantních specialistů, plochy parků, hřišť a sportovišť, kapacity knihoven, kulturních a komunitních prostor a kapacity složek integrovaného záchranného systému. Analytická část hodnotí školství, zdravotní péči, sportovní a kulturní infrastrukturu, komunitní a sociální služby a bezpečnostní složky, včetně rozdílu mezi rejstříkovou a skutečnou kapacitou.

9.1 VYP 2.3.1, nároky na kapacity ve vzdělávání

Nově usazení obyvatelé zvyšují tlak na mateřské a základní školy v jádrovém území, dostupnost se posuzuje v dojezdu 15 a 30 minut. Orientační standard je 34 míst v mateřských školách a 96 míst v základních školách na 1 000 obyvatel. Rejstříková kapacita neodpovídá reálné naplněnosti, proto se počítá s naplněností 90 % (rejstříková kapacita podle vyhlášky MŠMT je 24 dětí ve třídě MŠ a 30 žáků v ZŠ, 80 % se považuje za optimální s ohledem na kvalitu výuky).

Příklad situace B, OU = 730. Poptávka 24,82, tedy 25 míst v MŠ (zhruba 2 třídy) a 70,08, tedy 70 až 71 míst v ZŠ (zhruba 3 třídy). Volná kapacita MŠ do 15 minut 0 míst (0,90 × 300 − 275), do 30 minut 20 míst, celkem 20, deficit 5 míst, návrh nejméně jedna modulární třída (16 až 20 míst) nebo dětská skupina (12 míst). Volná kapacita ZŠ do 15 minut 0 míst, do 30 minut 30 míst, deficit 41 míst, návrh 2 nové třídy, ideálně po jedné v etapách. Počty se zaokrouhlují nahoru po celých třídách a etapizují podle náběhu, MŠ dětská skupina ihned a modulární třída do 2 let, ZŠ jedna třída v 0 až 2 letech a jedna v 2 až 5 letech. Zdroje jsou rejstříkové kapacity MŠMT, definiční body ZABAGED, naplněnost podle RUD, výroční zprávy škol a protokoly ČŠI.

9.2 VYP 2.3.2, dostupnost zdravotní péče

Rozhodující je jádrové území (dotčená obec a části obcí do 15 minut). Dostupnost praktického lékaře a pediatra se posuzuje v těsné vazbě na bydliště, specializovaná péče v 30 minutách. Systémově slabé místo jsou praktičtí lékaři a stomatologové, jejichž dostupnost se se stárnutím personálu zhoršuje. Lůžková péče je v Česku nadstandardní, v krajských městech kapacity převyšují požadavek 2,5 lůžka na 1 000 obyvatel.

Příklad, OU = 1 982 v dostupnosti 15 minut. Praktický lékař 1,1, tedy 1 nový lékař, pediatr 0,4, stomatolog 0,9, tedy 1, gynekolog 0,14, potřeba akutních lůžek 1 982 / 1 000 × 2,5 = 4,955, tedy 5 lůžek. Interpretace, jeden nový praktický lékař ideálně jako sdílená ordinace v jádrovém území, zubní lékař rozšířením úvazku stávajícího poskytovatele, pediatr a gynekolog rozšířením ordinačních hodin v okolí, lůžka absorbovatelná v nemocnicích do 30 minut, při naplněnosti nad 90 % rezervovat kapacitu. Zdravotní středisko jako součást investičního záměru může pokrýt požadavky a sloužit i jako kompenzační opatření pro místní obyvatele. Zdroje jsou Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, VZP a výroční zprávy zařízení.

9.3 VYP 2.3.3, možnosti pro trávení volného času

Volnočasová infrastruktura se využívá jako sdílený statek a její kapacity jsou obtížně měřitelné, proto metodika pracuje se standardizovanými koeficienty na obyvatele a s agregovanými odhady. Největší tlak vzniká v jádrovém území a v menších obcích.

Tabulka 13. Standardy volnočasové infrastruktury (K_standard)

Standardy podle ČVUT (2020) jsou orientační a upravují se podle místních podmínek, v mnoha případech nebude potřeba nová výstavba, ale efektivnější využití stávající infrastruktury.

Příklad, OU = 730. Tělocvičny 0,18, venkovní sportoviště 0,44, kulturní zařízení 0,18, komunitní centrum 0,15. Pokud jsou všechny hodnoty pod 1, nová výstavba nutná není a potřebu lze řešit posílením využití stávajících zařízení, úpravou kapacit nebo sdílením ve spádové oblasti. Korekce zohledňují dostupnost zařízení do 15 minut v sousedních obcích, multifunkční využití budov a odchylky poptávky podle spolkové činnosti nebo věkové struktury, orientačně plus minus 10 až 20 %.

9.4 VYP 2.3.4, nároky na zajištění bezpečnosti

Zvýšení počtu osob usazených i denně dojíždějících může zvýšit výskyt dopravních přestupků a drobné kriminality. Zkušenosti z průmyslových zón (Kvasiny, Tachov) ukazují, že vyšší podíl agenturních a zahraničních pracovníků může krátkodobě zhoršit situaci, limitní je 5 % agenturních zaměstnanců. Až 90 % incidentů jsou přestupky spojené s mobilitou a koncentrací osob v okolí areálu. Postup zahrnuje zhodnocení výchozí situace (index kriminality, dostupnost složek IZS, prevence), stanovení počtu nově příchozích osob a intenzity pohybu, analýzu dopravní bezpečnosti, výpočet navýšení kapacit složek a návrh preventivních a organizačních opatření.

Tabulka 14. Srovnání ukazatelů počtu policistů (ČR, EU, OSN)

Standardy. Obvodní oddělení Policie ČR 3,5 policisty na 1 000 obyvatel, v oblastech s vyšší kriminalitou navýšení o 10 až 20 %. Dopravní policie 0,35 úvazku na 1 000 obyvatel podle referenčních případů (Solnice, Kvasiny, Kolín) a metodiky MMR 2018, počítá se z N_celkem, protože se v jádrovém území pohybují i dojíždějící a subdodavatelé. Cizinecká policie 1,0 úvazek na 100 cizinců, s možnou spoluprací s Odborem azylové a migrační politiky. Obecní policie 1,5 až 2 strážníci na 1 000 obyvatel ve větších městech, v obcích do 5 000 obyvatel 1 až 2 strážníci, pro průmyslové zóny se doporučuje zvážit samostatnou služebnu.

Příklad situace B, N_celkem = 2 000, OU = 730, 170 agenturních cizinců. Policie ČR 3 (obvodní) + 1 (dopravní) + 2 (cizinecká) = 6 úvazků, obecní policie 1 úvazek. Výsledky jsou odhad a mají se vždy konzultovat s krajským ředitelstvím Policie ČR a dotčenými obcemi.

9.5 Klíčová rizika a mitigace

Dopady se prioritizují podle intenzity, časového horizontu nástupu a dopadu na kvalitu života (nedostupnost základní péče má vyšší závažnost než nedostatek kulturních kapacit). Mitigace ve vzdělávání jsou modulární třídy, dětské skupiny, úprava spádovosti a svazkové školy. Ve zdravotnictví navýšení personálu, nábor lékařů (včetně regulatorních sandboxů), mobilní služby a spolupráce se soukromými poskytovateli. Ve volném čase multifunkční prostory a partnerství s neziskovým sektorem. V bezpečnosti posílení policistů, koordinace IZS a obcí, výjezdové body a kamerové systémy. Hodnocení efektivity se doporučuje po zhruba 3 letech.

10. Přínosy realizace strategické investice

Co investice přinese hrubému domácímu produktu, veřejným rozpočtům, lokální ekonomice a obci, v níž stojí, a jaké má kvalitativní přínosy. Vždy ve třech vrstvách efektů, v ročních profilech a ve scénářích.

Kapitola odpovídá na přírůstek HDP a jeho časový profil, příspěvek veřejným financím (stát, kraje, obce), daňové příjmy kraje a obce v místě realizace, finanční dopad na spotřebu obyvatel ve spádovém území a jeho retenci v regionu, změny kvality života a vliv na image území. Rozlišují se efekty přímé (v podniku investora), nepřímé (v dodavatelských řetězcích) a indukované (ze spotřeby domácností), fáze výstavby (CAPEX) a provozu (OPEX, reinvestice), a doporučený horizont hodnocení je nejméně 10 let. Analytická část popisuje hospodářskou výkonnost regionu, fiskální základnu, spotřebu domácností, investice, retenční schopnost regionu a atraktivitu pro další investice.

10.1 VYP 2.4.1, výpočet přínosu k HDP

Metodika používá výdajovou metodu HDP = C + I + G + (X − M). Pokud není znám obchodní model, lze pracovat bez složky X − M a dopočítat ji scénářově. Empiricky se mezní sklon ke spotřebě (MPC) v Česku pohybuje kolem 0,8, multiplikátory spotřeby v sektorech s vysokými mzdami mezi 1,5 a 1,9, investiční multiplikátor mezi 1,4 a 1,8, multiplikátor vládních výdajů 1,5 až 1,9, multiplikátor vyvolaných pracovních míst u automatizovaných provozů 1,6 až 1,8 s náběhem k plnému efektu kolem 5. roku. Typická roční obnova technologií činí 3 až 7 % z původní investice. Referenční období provozní fáze se doporučuje 10 let.

Korekce. Pro každou položku jen jeden způsob výpočtu (vyvolané efekty nebo plný multiplikátor, ne obojí), scénáře pro exportní složku, do I jen kapitalizovaná část reinvestic, časové profily rok po roce (1 až 5 náběh, 6 až 10 plný efekt), v investiční fázi očistit CAPEX o dovozní komponentu.

Příklad. Referenční období 10 let, MPC 0,8, multiplikátor pracovních míst 2,8, spotřeby 1,8, zaměstnanost přímá 3 666 míst (20 % nová, 80 % nahrazená) a nepřímá a indukovaná 6 599 míst (10 % nová, 90 % nahrazená), průměrná čistá mzda přímých míst 46 800 Kč, medián čisté mzdy v místě 32 446 Kč, průměrná čistá mzda vyvolaných míst 39 623 Kč, CAPEX 50 mld. Kč, reinvestice 5 % ročně, vládní výdaje 7 mld. Kč. Disponibilní důchod za 10 let 9 169,5 mil. Kč z přímých a 6 880,9 mil. Kč z vyvolaných míst, celkem 16 050,4 mil. Kč, spotřeba C = 16 050,4 × 0,8 × 1,8 = 23 112,5 mil. Kč. Tvorba kapitálu I = 80 mld. Kč (CAPEX 50 plus vyvolané investice 30, v příkladu s multiplikátorem 1,6) + 35,5 mld. Kč reinvestic = 115,5 mld. Kč. Vládní výdaje G = 7 × 1,7 = 11,9 mld. Kč. Příspěvek k HDP celkem za 10 let 150,5 mld. Kč, průměrně 15,1 mld. Kč ročně, bez složky X − M.

10.2 VYP 2.4.2, přínos pro veřejné finance

Složená daňová kvóta (podíl daňových příjmů na HDP) se dlouhodobě pohybuje mezi 32 a 40 %, aktuálně kolem 34 % (2023). V roce 2025 platí podíly na sdílených daních 24,16 % obcím, 9,45 % krajům a zhruba 66 % státu, u daně z příjmů ze závislé činnosti navíc doplňkový převod 1,5 % celostátního výnosu obcím podle počtu zaměstnanců.

Příklad. Při přírůstku HDP 10 mld. Kč a θ = 0,34 je výnos daní 3,4 mld. Kč, z toho stát 2,244 mld., kraje 0,321 mld. a obce 0,822 mld. Kč. Výsledek je na celostátní úrovni, pro konkrétní obec se aplikují další přerozdělovací kritéria. Korekce zohledňují legislativní změny RUD, makroekonomickou nejistotu (elasticita daňových příjmů), regionální rozpad a diskontování na současnou hodnotu.

10.3 VYP 2.4.3, přínos pro lokální ekonomiku

Skutečný efekt do místní ekonomiky vzniká zejména vyvolanými místy a spotřebou. Vysoká automatizace snižuje počet přímých míst, multiplikace je ale výrazná (1,6 až 1,8). MPC je diferencované, u nižších příjmů blíže 0,9, u vyšších 0,6 až 0,7. Část spotřeby z regionu uniká (e-shopy, nákupy v krajském městě, dovolená), a pokud místa obsadí dojíždějící, utratí mzdy v místě bydliště.

Příklad. Se stejnými vstupy jako u HDP a retencí 0,65 je C = 23 112,5 mil. Kč a C_r = 15 023,2 mil. Kč za 10 let, tedy část spotřeby uskutečněná ve spádové oblasti.

10.4 VYP 2.4.4, přínos pro obec místa realizace

Obec, na jejímž katastru investice stojí, získává daň z nemovitých věcí (100 % příjem obce) a vyšší podíl na sdílených daních díky přistěhování nových obyvatel. Daň z nemovitých věcí patří k nejstabilnějším příjmům obcí, její výše závisí na plochách a místním koeficientu (0,5 až 5,0 obecně závaznou vyhláškou, jinak 1). Příspěvek RUD na obyvatele činí v roce 2025 zhruba 16 500 Kč. Zkušenosti ukazují, že se do obce přistěhuje přibližně 5 % z nově vytvořených míst, po započtení rodin s koeficientem 1,34.

Příklad. Výrobní hala se zastavěnou plochou 20 000 m² a zpevněnými plochami 15 000 m², sazby 10 a 5 Kč/m², místní koeficient 2,0. Daň z nemovitých věcí [(20 000 × 10) + (15 000 × 5)] × 2 = 550 000 Kč ročně. Při 500 nových místech se usadí 500 × 0,05 × 1,34 = 33,5, tedy 34 osob, a příspěvek RUD 34 × 16 500 = 561 tis. Kč. Celkový roční přínos pro obec zhruba 1,10 mil. Kč. Místní koeficient je v rukou obce a je zásadní pro vyjednávání s investorem.

10.5 VYP 2.4.5, kvalitativní přínosy

Kvalitativní přínosy nelze vyjádřit v penězích, hrají ale zásadní roli. Hodnotí se maticí cílových skupin (děti, studenti, rodiny, pracující, senioři, samospráva, školy, podnikatelé) a oblastí (sociální, ekonomické, environmentální, infrastrukturní) se škálou významnosti 1 až 5 podle počtu dotčených osob, intenzity změny, dlouhodobosti a souladu se strategickými cíli. Postup je identifikace (analytická část, participace, expertní konzultace), klasifikace, bodové hodnocení a validace s klíčovými aktéry.

Tabulka 15. Příklad matice kvalitativních přínosů pro mladé rodiny

10.6 Klíčová rizika a mitigace

Mitigace sleduje stejných pět kroků jako u zaměstnanosti, identifikace dopadů a kritických prahů, prioritizace do rizikové matice, návrh SMART opatření v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, implementace s pracovní skupinou a monitoringem KPI a hodnocení po 2 až 3 letech provozu.

11. Osnova dopadové studie

Dopadová studie má jednotnou hierarchii kapitol, každá začíná otázkami a končí shrnutím, hlavní text nese interpretaci a výpočty jdou do příloh. Vedle hlavního dokumentu vzniká prezentační verze pro politickou reprezentaci a veřejnost.

Pořadí v každé kapitole je otázky, manažerské shrnutí, analytická část, výpočtová část, závěr. Požadavky na výstupy jsou manažerské shrnutí v úvodu dokumentu i kapitol, přehled klíčových závěrů v infografice nebo tabulce, oddělení hlavní zprávy a příloh, dílčí závěry po oblastech a komunikační verze. Důraz je na vizualizace, grafy, mapy a schémata.

Minimální závazná osnova

1. Základní údaje o projektu. Název, místo realizace (AOIV nebo definiční bod a AOID), souhrnné investiční náklady a časový rámec, projektové období (příprava, výstavba, provoz).
2. Informace o investorovi a zpracovateli. Údaje o investorovi, o zpracovateli dopadové studie a popis role zpracovatele a spolupráce se zadavatelem a investorem.
3. Charakteristika investičního záměru. Popis projektu (kapacita, funkce, technologie), strategický význam, klasifikace CZ-NACE a CZ-ISCO a typ investice, popis stávající situace a zdůvodnění potřebnosti, vazby na jiné projekty v území.
4. Vymezení řešeného území. AOIV, AOID, AOIS podle preferované a akceptované doby dojížďky, způsob stanovení, metodika a zdroje dat.
5. Analytická část (stav dnes). Demografický profil, trh práce, infrastruktura a dostupnost, bydlení, občanská vybavenost, veřejné finance a fiskální základna obcí, bezpečnostní a environmentální aspekty.
6. Výpočtová část (stav po realizaci). Zaměstnanost (přímá, nepřímá, indukovaná, substituce, RZPS), mobilita a konektivita, bydlení, občanská vybavenost, fiskální dopady (stát, kraj, obec, daň z nemovitostí, RUD), spotřební a multiplikační efekty, zhodnocení socioekonomických přínosů (HDP, kvalita života, image).
7. Scénářová analýza. Optimistický, střední a pesimistický scénář a diskuse rozdílů a klíčových faktorů.
8. Riziková analýza a mitigace. Identifikace rizik, odhad významnosti a časového profilu, návrh mitigačních opatření.
9. Závěry a doporučení. Shrnutí hlavních zjištění, celkové zhodnocení dopadů a přínosů, doporučení pro rozhodování zadavatele.
10. Přílohy. Použité datové zdroje a metodické odkazy, datové tabulky a modelové výpočty, mapové přílohy (AOIV, AOID, AOIS, hustoty obyvatel, významná sídla, body vybavenosti), scénářové výstupy a vizualizace.

12. Požadavky na expertní tým

Dopadová studie vyžaduje mezioborový tým, který umí dopady nejen vyhodnotit, ale i zasadit do socioekonomických, územních a environmentálních souvislostí.

Tabulka 16. Minimální personální složení týmu

Dopravní analytik a konzultant udržitelnosti se zapojují podle kontextu zadání, pokud má záměr významné dopady na dopravní síť nebo životní prostředí přesahující do regionální ekonomiky.

Termíny a zkratky

Výběr pojmů, které se v textu opakují. Úplný glosář s více než 100 položkami je v PDF.

Tabulka 17. Vybrané termíny a zkratky

Zdroje

Výběr z bibliografie metodiky. Úplný seznam institucí, legislativy, publikací a databází je v PDF.

• MMR ČR (2018). Metodika vyhodnocení územních nároků průmyslových zón.
• ČVUT (2020). Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury.
• AQE advisors, a.s. (2023). Dopadová studie SPP Líně. AQE advisors, a.s. (2024). Dopadová studie SPP Dolní Lutyně.
• KPMG (2024). Socioekonomická studie Dukovany 2024. BDO Consulting (2025). Dopadová studie Strategický podnikatelský park Cheb.
• Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, a prováděcí vyhlášky. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí.
• ČSÚ (SLDB 2021, VDB, RSO, Demografická ročenka, projekce obyvatelstva), ČÚZK (RÚIAN, ZABAGED), ÚP ČR (evidence volných míst a uchazečů), MPSV a ISPV (mzdy, trh práce), MŠMT (Rejstřík škol), ČŠI, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb, Policie ČR, MF ČR (Monitor, RUD).
• Eurostat (Commuting Patterns in Europe 2019, Comext), OECD (Rural Development Policy 2020, TiVA, případové studie), ILO, UNODC, INSPIRE.
• OpenRouteService, ESRI Network Analyst, Mapy.cz, RISY.cz, komerční pracovní a realitní portály.

Časté otázky

Co je dopadová studie strategické investice?

Dopadová studie je předběžné posouzení hlavních socioekonomických dopadů záměru na území, pracovní trh, obyvatelstvo a veřejnou infrastrukturu. Vyčísluje přímé, nepřímé a indukované efekty a stanoví podmínky územní přijatelnosti a regionální proveditelnosti záměru. Vzniká v rané fázi a předchází studii proveditelnosti, posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) i územnímu a stavebnímu řízení, jejichž technické, legislativní a environmentální otázky nechává těmto posudkům.

Pro jaké investice a pro koho je metodika určena?

Metodika je určena pro strategické investice velkého rozsahu v odvětvích s vysokou přidanou hodnotou, typicky s kapitálovými výdaji v řádu miliard korun a stovkami až tisíci nových pracovních míst. Slouží státu (MPO, CzechInvest, SIRS), krajům, obcím s rozšířenou působností a městům v dotčeném území i investorům a konzultantům, kteří dopadové studie připravují. Menší investice lokálního charakteru do její působnosti nespadají.

Jak metodika vymezuje dotčené území?

Metodika rozlišuje tři typy území. Vlastní území záměru (AOIV) je areál investice, dotčené administrativní území (AOID) tvoří obce a katastry, do nichž areál zasahuje, a určuje rozpočtové dopady. Spádové území (AOIS) se vymezuje isochronami podle doby dojezdu autem, typicky 30 minut preferovaně a 60 minut akceptovaně, a započítávají se jen části obcí, které isochrona skutečně dosáhne. Na spádovém území stojí většina výpočtů.

Jak se odhaduje, odkud investor získá pracovníky?

Postup má pět kroků. Nejprve se odečtou kmenoví zaměstnanci, kteří přicházejí s investorem, typicky 5 až 15 % míst. Pak se odhadne reálně zaměstnatelná pracovní síla z evidence úřadu práce a přechod pracovníků od stávajících zaměstnavatelů (substituční efekt) a zbylá mezera se pokryje pendlery a agenturními pracovníky. Podíl agenturních pracovníků nad 5 % je kritický a vyžaduje doprovodná opatření v ubytování, integraci a bezpečnosti.

Jak se počítá potřeba bytů pro nové obyvatele?

Počet obyvatel k usazení vychází z agenturních, kmenových a případně relokovaných zaměstnanců, u kmenových a relokovaných se násobí koeficientem domácnosti 1,34. Potřeba se rozdělí do čtyř typů bydlení, od sdílených bytů a ubytoven po rodinné domy, a přepočte obsazeností jednotek. Výsledek se porovná s efektivní nabídkou ve spádovém území, tedy s inzercí na portálech navýšenou o 25 %, neobydlenými byty, ubytovnami a rezervami v územních plánech.

Jak se posuzují nároky na školy, lékaře a bezpečnost?

Výpočty vycházejí z počtu nově usazených obyvatel a standardů na 1 000 obyvatel, například 34 míst v mateřských a 96 míst v základních školách. Volná kapacita škol se počítá z 90 % rejstříkové kapacity, potřeba lékařů ze standardů, například jeden praktický lékař pro dospělé na 1 800 obyvatel. U bezpečnosti metodika počítá 3,5 policisty obvodního oddělení na 1 000 obyvatel a za limitní považuje 5 % agenturních zaměstnanců.

Jak metodika vyčísluje přínos pro HDP, veřejné rozpočty a obec?

Přínos k HDP se počítá výdajovou metodou ze spotřeby, investic a vládních výdajů s multiplikátory, rok po roce za referenční období 10 let. Výnos daní se odhadne ze složené daňové kvóty, doporučeně 0,34, a rozdělí podle rozpočtového určení daní, v roce 2025 připadá obcím 24,16 % a krajům 9,45 % sdílených daní. Obec v místě realizace navíc získává daň z nemovitých věcí a vyšší podíl na sdílených daních za nově přistěhované obyvatele.

Proč metodika pracuje se třemi scénáři?

Dopady se posuzují v horizontu 5 až 10 let, proto se každý výsledek počítá v optimistické, střední a pesimistické variantě a uvádí jako interval. Metodika přitom odděluje faktory, které lze investicí nebo politikou ovlivnit, od vnějších trendů, jako je globální demografie nebo legislativa EU. Rozhodnutí tak stojí na rozpětí výsledků a na vědomí rizik.

O metodice

Zadavatel. Státní investiční a rozvojová společnost, a.s. (SIRS), zastoupená Davidem Petrem.

Dodavatel. AQE advisors, a.s., zastoupená Janem Havránkem, a 4ct, s.r.o., zastoupená Tomášem Ctiborem. Autoři Jan Havránek, Tomáš Ctibor, Jan Pavelka, Vojtěch Myška.

Vydání. Listopad 2025. Metodika se doporučuje průběžně aktualizovat, kdykoli jsou k dispozici nové datové sady nebo výzkumy, které mohou ovlivnit logiku postupu.

Upozornění. Dokument byl zpracován na základě dostupných dat, podkladů a odborných stanovisek k datu vyhotovení. Zhotovitel neodpovídá za změny vstupních údajů, vývoj vnějších podmínek ani za rozhodnutí učiněná na základě uvedených informací. Výsledky a závěry mají informativní a orientační charakter.

Kontakt. Jan Havránek, havranek@AQE.cz.