Průměrné město s rozšířenou působností má dnes odhadem kolem dvanácti strategických dokumentů a skoro každý z nich má vlastní vizi. Strategie cestovního ruchu chce víc návštěvníků, koncepce bydlení méně krátkodobých pronájmů, a nikdo neřekl, co platí. Pořádek do toho dá jednoduchá architektura, ve které je nahoře jedna politika rozvoje, pod ní jedna strategie spojená s územním plánem a teprve pod nimi tematické koncepce.

Tucet dokumentů, tucet vizí

Strategický plán, územní plán, akční plán pro klima, plán mobility, komunitní plán, koncepce bydlení, školství, kultury, sportu, cestovního ruchu. Průměrné město s rozšířenou působností mělo v roce 2019 v platnosti 10,6 strategického dokumentu, v roce 2022 už 11,4. Přibývají hlavně adaptační strategie, energetické koncepce a plány mobility, a pokud tempo vydrželo, je jich dnes kolem dvanácti. Každý dokument má vlastní horizont, vlastní indikátory a obvykle i vlastní vizi. Zastupitelé je schvalují jednotlivě, a rozpor mezi nimi se proto ukáže až ve chvíli, kdy na sebe narazí dva konkrétní projekty.

Z naší praxe víme, že potíž bývá málokdy v kvalitě jednotlivých dokumentů. Potíž je v tom, že nad nimi chybí patro, které rozhodne, co je pro město nejdůležitější a čeho se kvůli tomu vzdává. Každá koncepce pak optimalizuje svou oblast a město fakticky řídí dotační výzvy.

„Rozpor mezi koncepcemi se má vyřešit jednou, v politice, ne v každé koncepci znovu.“

Strategické dokumenty města mají pět úrovní

Doporučujeme uspořádat strategické dokumenty města do pěti úrovní. Každá odpovídá na jinou otázku. Rozhodnutí jdou shora dolů, data z monitoringu zdola nahoru.

Architektura dokumentů města, od politiky rozvoje přes strategii a územní plán, tematické koncepce, akční plán a rozpočet až k projektůmPolitika rozvojeKým chceme být. Identita a nejvýše pět priorit.Strategie rozvoje městaCo a kdy, a z čeho to zaplatímeÚzemní plánKde a za jakých podmínekjedna dvojice, mění se spoluBydleníŠkolstvíSociální službyMobilitaKlima a energieKulturaSportCestovní ruchAkční plán a rozpočetCo uděláme letos a za kolik, střednědobý výhled rozpočtuProjektyKdo, co, za kolik, do kdyMonitoring a přezkumKoncepce navázaná na prioritu politikyKoncepce vyžadovaná zákonem, dotací nebo členstvímDobrovolná koncepce, vzniká podle potřeby nebo složitosti oblastiÚzemní vazba, územní plán určuje, kde se koncepce může uskutečnit
Architektura dokumentů města na příkladu města, jehož priority jsou bydlení a školství. Koncepce navázané na prioritu se mění s politikou, ostatní žijí ve vlastním cyklu a z politiky přebírají směr.
  1. Politika rozvoje. Kým chceme být a co proto v mandátu prosadíme. Identita města a nejvýše pět priorit na 10 až 12 stranách. Přijímá ji zastupitelstvo.
  2. Strategie rozvoje města a územní plán. Co a kdy, a kde. Jedna strategie pro celé město, u menšího města stačí 15 až 20 stran, a územní plán jako její partner.
  3. Tematické koncepce. Jak to uděláme v jedné oblasti. Jen tam, kde je jich potřeba.
  4. Akční plán a rozpočet. Co uděláme letos a za kolik, včetně střednědobého výhledu rozpočtu.
  5. Projekty. Kdo, co, za kolik, do kdy. Každý projekt odkazuje na prioritu, nebo prošel testem, zda prioritám nebere peníze a kapacitu.

Strategie a územní plán patří k sobě

Strategie říká, co a kdy město udělá a z čeho to zaplatí. Územní plán říká, kde se to smí stát a za jakých podmínek. Každý z nich bez druhého selhává. Strategie slibuje byty na plochách, které územní plán neumožňuje, nebo územní plán vymezuje plochy, na jejichž sítě, školky a silnice město nemá peníze ani pravidla. Doporučujeme proto čtyři pravidla.

Zaprvé, oba dokumenty vycházejí ze stejné politiky a stejných priorit. Zadruhé, investiční plán strategie je vázaný na plochy, takže každá rozvojová plocha v něm má infrastrukturu, kterou vyvolá, a termín. Zatřetí, každá změna územního plánu dostane otázku, kterou prioritu posiluje, oslabuje nebo míjí. A začtvrté, po přijetí nové politiky se strategie i územní plán vyhodnocují ve stejném roce, aby se nerozešly.

Koncepce jen tam, kde dávají smysl

Koncepce rozpracovávají strategii v jedné oblasti a chovají se podle toho, proč vznikly. Ty, které rozpracovávají prioritu politiky, se s politikou mění a jsou nejpodrobnější. Ty, které vyžaduje zákon, dotace nebo členství, například komunitní plán, plán mobility nebo akční plán pro klima, žijí ve vlastním cyklu a při nejbližší aktualizaci se s politikou sladí. Dobrovolné koncepce kultury, sportu nebo cestovního ruchu vznikají, když je oblast potřebuje, nebo když je tak složitá, že se do kapitoly strategie nevejde. Rozhoduje počet aktérů a protichůdných zájmů, ne výše rozpočtu.

Všechny koncepce mají jedno společné, vizi přebírají z politiky. Na začátku citují identitu města a priority a říkají, jak k nim oblast přispěje. Když všechny vycházejí ze stejného místa, cestovní ruch a bydlení si přestanou protiřečit, protože o tom, co má přednost, už rozhodla politika.

Kde začít s dokumenty, které už máte

  • Sepište inventuru. Ke každému platnému dokumentu zapište, na které úrovni architektury leží a zda má vlastní vizi. Většina měst zjistí, že vizí má víc než dokumentů na první úrovni.
  • Strategický plán zbavte vlastní vize. Při nejbližší aktualizaci ji převezme z politiky rozvoje a doplní investiční plán vázaný na rozvojové plochy územního plánu.
  • U každé koncepce rozhodněte. Rozpracovává prioritu, vyžaduje ji zákon nebo dotace, nebo je oblast složitá? Pokud nic z toho, nahraďte ji kapitolou strategie.