Naši supervizoři zajišťovali zavedení supervize jako standardního nástroje dlouhodobé podpory do organizací kraje.  Supervize byla zaměřena zejména na vedoucí pracovníky jednotlivých organizací, sekundárně jsme pozornost věnovali jednotlivým týmu a jejich problémům vzniklých ze způsobu vedení organizace/týmu.

Anotace

Kraj Vysočina je zřizovatelem příspěvkových organizací, které poskytují sociální služby. Jde o pobytová zařízení, zejména domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením. Právě v těchto 18ti organizacích kraje jsme realizovány manažerské supervize s téměř 120 supervizními setkáními.

Cíle projektu

Cílem supervize (koučingu) v oblasti sociálních služeb byl především rozvoj profesních dovedností vedoucích pracovníků, posilování vztahů v pracovních týmech a nacházení řešení problematických situací vznikajících při plnění manažerských povinností.

Naše role

Každý z vedoucích pracovníků měl jiné znalosti, zkušenosti či dovednosti, proto nešlo vytvořit jednotný scénář supervizí. Ke každé organizaci i ke každému vedoucímu pracovníkovi proto bylo nutné přistoupit zcela individuálně.

Prostřednictvím cílených rozhovorů, facilitovaných setkání, opakování konfliktních situací jsme společně se zaměstnanci debatovali nad možnostmi zlepšení výkonu manažerských rolí. Velká pozornost se věnovala i práci s věžnými pracovníky v týmu, a to zejména ve vysvětlování role vedoucích, jejich postojů, pohledů a dilemat.

Základní rámec práce v každé organizaci byl následující:

  • úvodní setkání se všemi zaměstnanci a vysvětlení cíle naší práce
  • určení organizačních jednotek, ve kterých bude probíhat supervize
  • vytvoření plánu supervize a sladění časového harmonogramu s možnostmi týmů
  • individuální konzultace s vedoucím pracovníkem
  • supervizní setkání s pracovním týmem (většinou bez účasti vedoucího pracovníka)
  • zpracování návrhu na zlepšení/řešení vybraných témat
  • společná supervizní setkání a diskuse nad budoucím postupem
„Výzvou pro nás bylo zejména pochopení různého sociální zaměření organizací (domov důchodců, domov se zvláštním režimem apod.). Supervize musí vždy reflektovat specifickou činnost klienta, což vyžaduje obrovské nároky na supervizora. Nelze vždy aplikovat jen obecná poznání. Klíčem k úspěchu supervize je vždy navázání vysoké důvěry mezi supervizorem a klientem, což bez určitého stupně znalosti práce klienta nelze.“ Pavel Franěk, vedoucí supervizního týmu
„Supervizor pomáhal v rozšíření manažerských dovedností, kompetencí i manažerských rolí pracovníků v každé organizaci.  Supervize byla koncentrována na výkon profese, na zlepšení kvality služeb v organizacích a na to, co a jakým způsobem by vedoucí pracovník měl dělat. Díky agregovaným závěrům jsem si potvrdili, že tomuto tématu musíme věnovat neustálou pozornost a podporu.“ Věra Švarcová, vedoucí odboru sociálních věcí Krajského úřadu Kraje Vysočina

Závěr

Jaký byl výsledek našich supervizí?

  • Vytvoření prostoru pro systematickou reflexi profesního jednání v každé organizaci.
  • Rozvoj manažerských dovedností a kompetencí zapojených pracovníků.
  • Rozšíření manažerských, komunikačních znalostí/kompetencí/dovedností pracovníků.
  • Poskytnutí kvalitní manažerské péče v organizaci.
  • Korigování neefektivních manažerských a pracovních postupů pracovníka.
  • Zlepšení firemní kultury v každé organizaci.
  • Předcházení syndromu vyhoření vedoucích pracovníků.
  • Správné metody poskytnutí zpětné vazby od vedoucích pracovníků svým podřízeným.