Od listopadu 2026 přecházejí státní úředníci ze služebního do pracovního poměru, tedy do pravidel blízkých firmám, a tajemníci měst dostávají pětileté funkční období. Ministerstva získávají víc volnosti v tom, jak úřady uspořádají, a kraje i města v tom, kdo povede jejich úřad. Prospěje to tam, kde vedení umí výkon úřadu změřit a rozhodovat podle něj.

Zákon o státních zaměstnancích přináší pravidla blízká firmám

Sněmovna 14. října 2026 přehlasovala prezidentovo veto a potvrdila nový zákon o státních zaměstnancích i s ním spojené změny pro úředníky samospráv. Oba zákony vyšly ve Sbírce 22. října 2026. Zákon o státních zaměstnancích je účinný od 1. listopadu 2026 a nahrazuje dosavadní zákon o státní službě z roku 2014. Opozice ho chce napadnout u Ústavního soudu. S novými pravidly je ale rozumné počítat už teď.

Úředníci ministerstev a dalších státních úřadů přecházejí ze služebního poměru do pracovního, tedy pod zákoník práce s několika zvláštními pravidly. Končí takzvaný bazén, ve kterém úředník po zrušení svého místa ještě až tři měsíce pobíral 80 procent platu. Při zrušení místa může nově přijít výpověď s odstupným, které je u dlouholetých zaměstnanců vyšší než ve firmě. Výpovědním důvodem jsou také dvě nevyhovující hodnocení po sobě. Pětileté funkční období, které už měli vyšší vedoucí, nově dostanou i vedoucí oddělení. Odvolat vedoucí lze snáz než dosud, i když dál jen ze zákonných důvodů. Jednodušší je i obsazování míst, u části z nich bez výběrové komise.

Ve městech přichází pětileté funkční období tajemníka

Úředníci obcí a krajů pracují podle zákoníku práce už dnes. Zákon o úřednících samospráv k němu přidává hlavně pravidla pro jejich výběr, vzdělávání a postavení vedoucích. Při reorganizaci je proto zaměstnavatel mohl propustit pro nadbytečnost i dřív a pro většinu z nich se přímo mění málo.

Velká změna se týká vedení úřadu. Tajemníci obecních a městských úřadů i ředitelé krajských úřadů mají nově pětileté funkční období a u stávajících se počítá od jejich jmenování. Komu pět let ve funkci uplynulo už před účinností zákona nebo uplyne během prvního roku, zůstává podle přechodných pravidel do nového obsazení funkce, nejdéle rok od účinnosti zákona, tedy do podzimu 2027. Obecně platí, že rada může čtyři až šest měsíců před koncem období rozhodnout, že tajemník pokračuje dalších pět let bez výběrového řízení. Když to neudělá, vypisuje starosta, primátor nebo hejtman výběrové řízení a dosavadní tajemník nebo ředitel se do něj může přihlásit. Uplynutím období zaniká jen funkce. Pracovní poměr trvá dál a město musí tajemníkovi nabídnout jinou vhodnou práci. Když ji nemá nebo ji tajemník odmítne, jde o důvod k výpovědi. Zda může rada dlouholetého tajemníka potvrdit na dalších pět let i v přechodném období, ze schváleného znění jednoznačně neplyne. Jak pravidla dopadnou na konkrétního tajemníka, záleží na datu a obsahu jeho jmenování a vyplatí se to nechat právně posoudit.

Načasování je mimořádné. Po komunálních volbách 9. a 10. října 2026 se ve městech teprve skládají koalice. Nová vedení budou během prvního roku mandátu v řadě z nich rozhodovat i o tom, kdo povede úřad.

„Pružnější pravidla jsou dobrá zpráva pro úřad, který zná svůj výkon. Ostatním přinesou hlavně nejistotu.“

Pružnost bez řízení odměňuje loajalitu, ne výkon

Kritici mají v řadě věcí pravdu. Prezident zákon vrátil s výhradou, že oslabuje profesionalitu a politickou neutralitu státní správy a vznikl bez dostatečné odborné diskuse. Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů upozorňuje, že pětileté období svazuje tajemníka s volebním cyklem a může otevřít cestu k politicky motivovaným výměnám. Navrhovalo proto, aby se období prodlužovalo automaticky a výběrové řízení přišlo jen při nespokojenosti s prací tajemníka. Odbory státních zaměstnanců zase kritizují, že reorganizace nebude muset být věcně zdůvodněná.

Z praxe znám i méně viditelná rizika. Tajemník, který úřad vede deset let, drží v hlavě vztahy, postupy a historii rozhodnutí. Když odejde bez předání, zaplatí to celý úřad. Reorganizace, která jen přesune lidi mezi odbory a agendy nezjednoduší, stojí peníze a čas a výsledek nepřinese. A možnost vyměnit vedení úřadu ještě neznamená, že se najde lepší nástupce.

Přesto změnu považuji za příležitost. Schopný tajemník nebo vedoucí ve státní správě může své pokračování opřít o doložené výsledky. Tam, kde úřad dlouhodobě vázne, má vedení cestu ke změně, aniž by muselo prokazovat pochybení. Pomůže to ovšem jen úřadům, jejichž vedení podle výsledků skutečně rozhoduje.

Podle výkonu lze rozhodovat jen tam, kde se výkon měří

Nová pravidla stojí na hodnocení. Ve státní správě mohou dvě nevyhovující hodnocení vést k výpovědi, ve městech rozhoduje rada o pokračování tajemníka. Obojí obstojí jen tehdy, když zaměstnanec předem ví, co se od něj čeká, a hodnocení se opírá o doložitelné výsledky. Formulář vyplněný jednou ročně podle dojmu k tomu nestačí a při sporu se těžko obhajuje.

U tajemníka se osvědčuje sledovat čtyři oblasti, které si s ním vedení města dohodne na začátku období a vyhodnocuje aspoň jednou ročně.

  • Zákonnost a včasnost agend, tedy dodržené lhůty, chybovost a odstraňování nedostatků zjištěných kontrolou.
  • Vedení lidí, tedy rozložení práce, schopnost se navzájem zastoupit a obsazení klíčových míst.
  • Zlepšování služeb a postupů pro lidi i firmy.
  • Plnění cílů dohodnutých s vedením města, včetně kvality podkladů, které radě připravuje.

Měřítka musí odpovídat velikosti úřadu a tomu, co tajemník skutečně řídí. Hranici mezi vedením města a vedením úřadu popisuji v článku Starosta vede město, tajemník úřad.

U reorganizací platí totéž. Než se zruší oddělení, je dobré vědět, jaké agendy vyřizuje, kolik práce na ně připadá, kde vznikají průtahy a co se stane se znalostmi lidí, kteří odejdou. Reorganizace postavená na rozboru agend obstojí před zaměstnanci, odbory i veřejností. Reorganizace postavená na dojmu obvykle skončí sporem. Vyšší nároky na řízení znamenají i vyšší nároky na vzdělávání vedoucích.

První rok rozhodne, k čemu nová pravidla poslouží

Vedení ministerstev, krajů i měst doporučuji tři kroky.

  • Zmapujte, koho a kdy změna zasáhne. Ve městech to znamená spočítat, kdy tajemníkovi končí období, nechat právně posoudit přechodná pravidla podle data jeho jmenování a podle toho naplánovat, kdy rada rozhodne o pokračování. Výsledek s tajemníkem proberte včas. Ve státní správě jde o vedoucí s funkčním obdobím a místa, kterých se dotknou plánované změny organizace.
  • Dohodněte kritéria hodnocení s tajemníkem a vedoucími dřív, než přijde první rozhodnutí. Kdo ví, podle čeho ho budou posuzovat, se může zlepšit. A kdo rozhoduje, dokáže svou volbu obhájit.
  • Reorganizujte až po rozboru agend. S plánem, jak předat znalosti lidí, kteří odcházejí, a s jasným cílem, co má být po změně rychlejší nebo levnější.

Zákon dává vedení úřadů víc volnosti. Jestli z ní vznikne profesionálnější správa, nebo jen častější výměny lidí, záleží na tom, jak ji vedení využije.