Vedra ve městě, přívalové srážky, rostoucí účty za energie. Adaptace na změnu klimatu už není kapitola strategie do šuplíku, ale provozní téma. Většina obcí ji ale pořád řeší pocitově. Přitom právě tady platí dvojnásob, že rozhodovat se má podle dat.

Adaptace podle pocitu je drahá

Ve strategiích měst dnes kapitola o klimatu málokdy chybí. Z naší praxe má ale nejčastěji podobu obecných deklarací a seznamu projektů, které se sešly podle toho, na co byla zrovna vypsaná výzva. Vodní prvek na náměstí, pár stromů, jedna zelená střecha. Každý z těch projektů může být dobrý. Dohromady ale netvoří adaptaci, protože nikdo nezměřil, kde město zranitelné skutečně je.

Adaptace je přitom klasická investiční úloha. Omezené zdroje, dlouhá životnost opatření a velké rozdíly v účinku podle toho, kam se zásah umístí. Strom vysazený na správném místě chladí ulici, strom vysazený tam, kde se zrovna kopalo, dělá radost na fotce. Rozdíl mezi nimi poznáte jen z dat.

Jaká data existují a co z nich vyčtete

Dobrá zpráva je, že většina potřebných dat už existuje a nemusí se draze pořizovat.

  • Družicová a klimatická data. Evropský program Copernicus poskytuje otevřená data o teplotě povrchu, vegetaci či vláhové bilanci. Z nich lze sestavit teplotní mapu města a najít přehřáté lokality, které si zásah zaslouží nejdřív.
  • Národní měření. Srážky, teploty a jejich dlouhodobé řady pro odhad, jak často budou extrémy přicházet.
  • Vlastní data města. Spotřeby energií v budovách, pasporty zeleně a majetku, data o obyvatelích. Právě spojení s demografií ukáže, kde žijí lidé nejcitlivější na vedra, tedy senioři a malé děti.
„Teplotní mapa města položená přes mapu seniorů řekne o prioritách víc než sto stran strategie.“

Postup ve čtyřech krocích

  • Zmapujte zranitelnost. Kde se město přehřívá, kudy teče voda při přívalové srážce, které budovy mají největší spotřebu a kde bydlí citliví obyvatelé.
  • Položte mapy přes sebe. Priority vzniknou tam, kde se vrstvy potkají. Přehřátá ulice se školkou a domovem pro seniory je jiná liga než přehřáté parkoviště u průmyslové zóny.
  • Vybírejte opatření podle účinku na korunu. U adaptace platí logika nákladů životního cyklu stejně jako u každé investice. Stín stromů, propustné povrchy a retenci lze porovnat podle účinku i nákladů na desítky let dopředu.
  • Měřte, co jste změnili. Stejná data, kterými jste začali, poslouží k vyhodnocení. Bez toho se za pět let nedozvíte, jestli opatření fungovala.

Kdy se do toho pustit

Ideálně před další vlnou dotačních výzev na adaptaci, ne po ní. Město, které má datově podloženou mapu zranitelnosti, čerpá na projekty, které potřebuje, místo projektů, které se zrovna nabízejí. Pracujeme na tom, aby tato data byla pro města dostupná v jednom místě, v interaktivních přehledech nad daty Copernicus a národních zdrojích. Do té doby platí jednoduché pravidlo. Nezačínejte projektem, začněte mapou.

Jan Havránek
Partner · AQE advisors

Vede strategické projekty pro města a kraje. Specializuje se na strategické plánování, reformy veřejné správy a ekonomiku rozvoje území.