Prošli jsme koncepční dokumenty českých měst k bydlení. To, co je vydáváno za strategie rozvoje bydlení, jsou spíš univerzální soupisy možného. Až na výjimky v nich chybí to hlavní, tedy konkrétní cílový stav k určitému datu.

Bez cílového stavu to není strategie

Strategie rozvoje bydlení českých měst jsou spíše návrhy politik bydlení. Soupisy a popisy možného, téměř univerzální pro všechna města, či alespoň pro určité typy. Analyzované dokumenty až na výjimky neobsahují žádné konkrétní cílové stavy. Mluví o posilování, zajištění, růstu a zkvalitnění.

Teprve rozhodnutí o naplánování cíle přitom může vést k tvorbě odpovědné strategie, jak tohoto cíle dosáhnout. A zároveň vyžaduje od zpracovatelů i od města pojmenování a vyčlenění disponibilních prostředků, vlastních či cizích.

V dokumentech lze navíc nalézt vycizelované vize i mise, což je v tomto kontextu nesmysl. Vize rozvoje bydlení? Mise rozvoje bydlení? Strategie je nástroj plánování, cesta plná pečlivě naplánovaných milníků. Vize, pokud vůbec, by měla vycházet z jedné jediné strategie rozvoje města.

Ekonomický aspekt chybí úplně

Bydlení leží na pomezí všech tří základních oblastí správy. Prostorové, protože domy někde stojí. Ekonomické, protože mají hodnotu měnící se v čase. A sociální, protože se dotýkají lidí. Zatímco odůvodnění, proč stavět byty, obsahují strategie někdy až v míře neuvěřitelného detailu, prostorové zhodnocení potenciálu bývá odbyté a ekonomický aspekt chybí zcela.

„Výstavba bytů může být v určitých případech investicí města, nikoli pouze výdajem.“

Co má dokument o bydlení obsahovat

  • Konkrétní cílový stav k určitému datu. Počet bytů, struktura fondu, cílové nájemné. Bez toho jde o proklamaci.
  • Ekonomické odůvodnění priorit. Co výstavba městu přinese a kdy se vrátí.
  • Vazbu na rozpočet. Schválení strategie musí znamenat závazek v budoucích rozpočtech, jinak zůstane na papíře.

Odtrženost od finančních prostředků je u řady dokumentů možná i záměrem. Právě proto se pozná skutečná strategie od koncepce psané do šuplíku.